Podobizna Hanse von Zürich podle Hanse Holbeina

Z Hollarova pobytu v Antverpách, kam se uchýlil mezi léty 1644 a 1652 před anglickou občanskou válkou, se dochovalo jen málo kreseb. Oproti tomu zde vytvořil velké množství grafických listů, z nichž mnohé náleží k vrcholům jeho tvorby. Často pro jejich tvorbu sáhl po předlohách podle kreseb, které pořídil ještě v Anglii. Předloha této kresby – portrét curyšského zlatníka od Hanse Holbeina – se nacházela ve skvělých uměleckých sbírkách Hollarova anglického zaměstnavatele, hraběte z Arundelu. Umělec, jehož úkolem bylo také tyto sbírky katalogizovat, ji tedy mohl kreslit ještě v Londýně. Lept stejného námětu nicméně vyšel až v Antverpách. Později se Holbeinův obraz ocitl ve sbírce Arundelovy manželky, hraběnky Alathey, jak víme z inventáře v Amersfoortu v roce 1655 (Cox 1911, s. 278–286, 323–325, zejm. s. 323). Dnes je malba nezvěstná a její podobu známe hlavně díky Hollarově kresbě a leptu. Existuje však ještě další kresebná varianta podle téhož obrazu od Lucase Vostermana I. (1595–1675), provedená barevnými křídami (Kat. Manchester 1963). Také Vosterman mohl podle obrazu kreslit, když do roku 1628 působil v Anglii v Arundelových službách, ale i poté, když pobýval do konce života v Antverpách. Rukopis této kresby je pro Hollara velmi netypický a evokuje grafiku. Mohlo by jít o přímou předlohu pro lept (P 1411, NH 974), protože kresba je k němu stranově obrácená. Nicméně na rubu se nevyskytují stopy po přenosu na desku, jako je například zabarvení zadní strany listu nebo protlačené linie. Pro tento styl mohl mít Hollar ještě jiný důvod. Práce perem byla v rámci kreslířského umění velmi oceňována zejména mezi nizozemskými umělci-grafiky 16. století. Tah perem totiž nelze opravit, tak jako nelze opravit tah rydlem do měděné desky (Huigen Leeflang, His Artful Pen, in: Kat. Luiten-Leeflang 2004, s. 235–246). Perokresbou tehdy umělec dokazoval své kvality, což mohl být také Hollarův důvod, proč se rozhodl pro tento rukopis. Mohl tak chtít zapůsobit na svého mecenáše, když nastoupil do jeho služeb, nebo se posléze potřeboval prezentovat v novém působišti – Antverpách. (Dodejme, že Hollar pracoval v leptu, pokládaném za víceméně podřadnou techniku, neboť lept bylo možné během práce opravovat zásahy do voskového krytu desky.) Hollar provedl řadu grafických listů podle Holbeinových portrétů z Arundelových sbírek (P 1387–1550, NH 971–984), přičemž některé z originálů jsou dnes známy už jen díky těmto jeho leptům.

Alena Volrábová 2021