Název | Klečící anděl I |
---|---|
Místo vzniku | Španělsko |
Datování | 17. století |
Provenience | umělecký obchod „Klenoty“, Praha, 1975 |
Způsob nabytí | zakoupeno v roce 1975 |
Inventární číslo | P 6422 |
Katalogové číslo | 45 |
Tematický celek | Španělské malířství a sochařství 13.-19. století |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | socha |
Rozměry |
výška 300 mm / šířka 310 mm / Hloubka 166 mm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura |
Párové sošky (inv. č. P 6422 a P 6423) byly zřejmě součástí skupiny plastik, od níž byly odříznuty či uraženy; pravděpodobně sloužily jako nosiče svícnů. Obě postavy jsou znázorněny v navzájem symetrické pozici, v pokleku, s rukou na prsou v gestu pokory a uctívání, s hlavou mírně nakloněnou, ale očima pozvednutýma směrem vzhůru. Přes drobná poškození, například odlomené paže, odřeniny na kolenech, rukách a v obličejích, se sošky zachovaly v dobrém stavu, zejména polychromie inkarnátu a obleků. Patrné je tu střídání matových i leštěných partií, na látkách pak uplatnění polychromie estofado s poměrně velkými dekorativními vzory. I zde pozorujeme nejen účinky proškrabávání barevné vrstvy na zlato, vytvářející ostré kontrasty, ale také prosvítání, nazývané už ve středověkých receptářích pictura traslucida. Vzhledem k dynamice průběhu záhybů rouch, gestikulace i výrazu obličejů a vzhledem k tomu, že sošky jsou svým určením spíše dekorativní, se jeví jako nepřijatelnější datování do druhé poloviny 17. století.
Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020