Klečící Panna Marie

Anonym (Španělsko, konec 16. století nebo počátek 17. století)
Název Klečící Panna Marie
Místo vzniku Španělsko
Datování přelom 16. a 17. století
Provenience sbírka Richarda Pfefferkorna, před 1962 (dílo deponováno v Národní galerii Praha v letech 1962–1972)
Způsob nabytí zakoupeno v roce 1972
Inventární číslo P 6126
Katalogové číslo 42
Tematický celek Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla socha
Rozměry
výška 60 cm / šířka 30 cm / Hloubka 59 cm
Materiál
Technika
Literatura
  • ŠTĚPÁNEK 2019, s. 118–119
    Spanish Painting and Sculpture from the 13th to the 19th Century, Illustrated Summary Catalogue, Prague 2019.
Prameny
  • PFEFFERKORN PŘEVOD 1972
    Protokol o převzetí tří soch do úschovy z majetku Richarda Pfefferkorna ze 14. srpna 1962 a potvrzení o jejich zaplacení z 1972 [ANG, fond NG 1971−1975, Akvizice, konfiskace—Richard Pfeffer- korn]

Socha Klečící madony byla doposud připisována neznámému jihoevropskému mistrovi z doby kolem roku 1600 na základě celkového manýristického vyznění a lámané, ale nehluboko modelované draperie šatu madony, jejíž zpracování prozrazuje určitý schematismus. Soška nebyla určitě koncipována samostatně, ale jako součást vícefigurální scény. V úvahu přichází Zvěstování anebo Adorace. Protože jsou však prsty levé ruky uraženy, nemůžeme jednoznačně stanovit, čeho se dotýkaly. Ve většině Zvěstování klečí Marie na klekátku a současně obrací hlavu k andělu, z toho důvodu se jeví pravděpodobnější varianta druhá, kdy Maria klečí u malého Ježíška. Figura Panny Marie, oděné v prostém šatě staženém u pasu a s otevřeným límcem, jeví znaky kvalitního uchopení anatomických proporcí, gestikulace i úklonu hlavy, lemované kadeřemi vlasů zahalených v roušce. Převažuje střízlivá barevnost; zbytky polychromie estofado směřují tuto sochu do španělského sochařství.

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2000