Trůnící Panna Marie s dítětem

Anonym (Španělsko (Navarra), cca 1300)
Název Trůnící Panna Marie s dítětem
Místo vzniku Španělsko – Navarra
Datování kolem 1300
Provenience aukční dům Heinricha Ephrona, Vídeň, 1924
Způsob nabytí zakoupeno v roce 1924
Inventární číslo P 216
Katalogové číslo 33
Tematický celek Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla socha
Rozměry
výška 880 mm / šířka 340 mm / Hloubka 235 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • KAT. PRAGUE 1930
    Výstava obrazů a plastik zakoupených státem, uspořádaná v budově Ústřední knihovny hl. města Prahy k poctě osmdesátin presidenta Československé republiky T. G. Masaryka, kat. výst., Praha 1930.
  • KAT. PRAGUE 2014−2015, s. 178–179
    Dušan Foltýn – Jan Klípa – Pavla Mašková – Petr Sommer – Vít Vlnas, Otevři zahradu rajskou, Benediktini v srdci Evropy, 800–1300, kat. výst., Národní galerie Praha, Praha 2014–2015.
  • FRINTA 1992, s. 4–5
    Mojmir Svatopluk Frinta, A Portable Coronation Triptych and a Carved Enthroned Madonna in the National Gallery [sic] at Prague: a Few Observations, Bulletin of the National Gallery in Prague II, 1992, s. 4–12
  • KRAMÁŘ 1936
    Vincenc Kramář, Stručný průvodce obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách, Praha 1936.
  • ŠTĚPÁNEK 1976, s. 258
    Pavel Štěpánek, Španělská plastika v Národní galerii v Praze, Umění XXIV, 1976, s. 256–273.
  • ŠTĚPÁNEK–VLK 1978, s. 9
    Pavel Štěpánek, Miloslav Vlk (eds.), Sbírky starého umění 15.–19. stol., Privodce a seznam exponáti, Zámek v Nelahozevsi, Praha 1978.
  • ŠTĚPÁNEK–VLK 1979, s. 5
    Pavel Štěpánek, Miloslav Vlk (eds.), Sbírky starého umění 15.–19. stol., Zámek v Nelahozevsi, Dodatek k privodci a seznamu exponáti, Praha 1979.
  • ŠTĚPÁNEK 1979, s. 186
    Pavel Štěpánek, Esculturas españolas en la Galería de Bohemia Central, Ibero-Americana Pragensia XII, 1979, s. 185–192.
  • ŠTĚPÁNEK 1984−1985
    Pavel Štěpánek, Španělské umění 14.–16. století z československých sbírek, kat. výst., Středočeská galerie, Praha 1984−1985.
  • ŠTĚPÁNEK 1990A, s. 355
    Pavel Štěpánek, Pinturas y esculturas góticas españolas en la Galería Nacional de Praga, Anuario de Estudios Medievales XX, 1990, s. 349–356.
  • ŠTĚPÁNEK 2008, s. 272–273
    Pavel Štěpánek, Čechy a Španělsko ve středověku. Dějiny a umění, Olomouc 2008.
  • ŠTĚPÁNEK 2019, s. 106
    Spanish Painting and Sculpture from the 13th to the 19th Century, Illustrated Summary Catalogue, Prague 2019.
Prameny
  • KORESPONDENCE SVPU 1924
    Dopisy týkající se nákupu um. děl z aukčního domu Ephron [ANG, fond SVPU, box 138, inv. č. 113]
  • EC INVENTÁŘ II 
    Dodatky k Einreichungs Catalogue, nos. 3074−3211. [ANG, fond SVPU, box 166, inv. č. 420]
  • OSVPU A SSSU INVENTÁŘ 
    Inventář Obrazů a plastik spravovaných Obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění, později Státní sbírkou starého umění v letech 1919−1939 [ANG, fond SSSU, inv. č. 15]
  • STG INVENTÁŘ 
    Inventář Státní galerie [ANG, fond SSSU, boxes 7–9, inv. č. 16]

Pražská socha kompozičně a ikonograficky odpovídá ikonografickému typu vytvořenému ve Francii již v době románské. Odráží však nové, gotické kompoziční schéma, které se po Evropě velmi rychle rozšířilo z Île de France, pravděpodobně prostřednictvím slonovinových řezeb. Podle Augusta L. Mayera (1960, s. 92) lze za takovýto francouzský prototyp, šířící se ve Španělsku, považovat pravděpodobně francouzskou madonu v Seminárním muzeu v Léridě. Souhrnem detailů se však řezba shoduje více s madonou hojně rozšířenou ve španělské Navaře pod názvem Andra Mari (baskicky Zdrávas Maria), jejíž východisko je v portálové plastice španělských katedrál, ovlivněných francouzským pojetím. K tomuto typu se hlásí Madona z kostela v Begoñi (Begoñako Ama) v Bilbau. Podle Georga Weise (1927, s. 82–83) je konkrétním příkladem francouzského vlivu na portálovou plastiku v baskických provinciích Madona v katedrále ve Vitorii. Montserrat Blanch (1972, s. 225) udává v obdobných souvislostech Madonu s děckem na tympanonu kostela Santa María la Real v Olite (Navarra), datovanou kolem roku 1300. Četné obdoby těchto madon nacházíme nejen v Navaře, zvláště u Madon z Artajony a Mirandy de Arga, ale i v kastilské části Španělska. V této oblasti najdeme in situ tento typ plastiky (vysoký 147 cm) ve farním kostele Narození naší paní v Cornudille u Burgosu. Varianta, která se svou kompozicí blíží pražskému exempláři nejvíce, pak pochází z cisterciáckého kláštera ve Villamayor de los Montes. Řadu dalších příbuzných madon lze najít v Arizaletě a v Sos del Rey Católico, a především v Muzeu Frederica Marése v Barceloně, kde ovšem jejich původ není vždy doložen. Shoda s nejméně třiceti obdobnými madonami typu Andra Mari, spolu s typickým, výlučně španělským prvkem dvojité šňůry kolem krku ve tvaru V, dovoluje připsat pražskou sochu severošpanělskému, přesněji navarrskému či kastilskému řezbáři. Nejpatrnější shody jeví pražský exemplář s madonou v kostele Cerco v Artajoně (Navarra). Prvky oděvu současně dovolují datovat pražské dílo na přelom 13. a 14. století.

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2000