Truchlící Panna Marie z Kalvárie

Anonym (Španělsko, Aragonie, konec 15. století)

Název	Truchlící Panna Marie z Kalvárie
Místo vzniku	Španělsko nebo Nizozemí
Datování	konec 15. století
Provenience	aukční dům Václava Hořejše, Praha, 1939
Způsob nabytí	zakoupeno v roce 1939
Inventární číslo	P 401
Katalogové číslo	32
Tematický celek	Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka	Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla	socha
Přípis	Na zadní straně sochy je papírový štítek s perem psaným číslem „732“.
Rozměry	výška 1295 mm / šířka 470 mm / Hloubka 400 mm
Materiál	dřevo
Technika	řezba
Literatura	NOVÁK 2003, s. 76 Antonín Novák, Pohledy do historie barev a pojidel, Polychromie XVIII, Spektra nátěrových hmot, 2003, č. 5. s. 76–80. ŠTĚPÁNEK 1976, s. 259 Pavel Štěpánek, Španělská plastika v Národní galerii v Praze, Umění XXIV, 1976, s. 256–273. ŠTĚPÁNEK–VLK 1978 Pavel Štěpánek, Miloslav Vlk (eds.), Sbírky starého umění 15.–19. stol., Privodce a seznam exponáti, Zámek v Nelahozevsi, Praha 1978. ŠTĚPÁNEK–VLK 1979 Pavel Štěpánek, Miloslav Vlk (eds.), Sbírky starého umění 15.–19. stol., Zámek v Nelahozevsi, Dodatek k privodci a seznamu exponáti, Praha 1979. ŠTĚPÁNEK 1979, s. 277 Pavel Štěpánek, Esculturas españolas en la Galería de Bohemia Central, Ibero-Americana Pragensia XII, 1979, s. 185–192. ŠTĚPÁNEK 1984−1985 Pavel Štěpánek, Španělské umění 14.–16. století z československých sbírek, kat. výst., Středočeská galerie, Praha 1984−1985. ŠTĚPÁNEK 1990A, s. 356 Pavel Štěpánek, Pinturas y esculturas góticas españolas en la Galería Nacional de Praga, Anuario de Estudios Medievales XX, 1990, s. 349–356. ŠTĚPÁNEK 2008, s. 273 Pavel Štěpánek, Čechy a Španělsko ve středověku. Dějiny a umění, Olomouc 2008. ŠTĚPÁNEK 2019, s. 105–106 Spanish Painting and Sculpture from the 13th to the 19th Century, Illustrated Summary Catalogue, Prague 2019.

Dřevořezba kdysi tvořila součást Ukřižování jako protipól sv. Jana stojícího pod křížem. Vynikající modelace je dotažena dokonalým zvládnutím řezbářské techniky v rámci pozdně gotického názoru, silně ovlivněného vlámským pojetím. Prohnutí postavy do formy S, jehož je dosaženo přesunutím váhy těla na levou nohu, vytváří hybnou siluetu a je výrazem mezinárodního manýrismu vlámského ražení. Stejně jako v malbě, i v plastice nacházely expresivní formy vlámské gotiky rozsáhlé pole působnosti a vlivu pro svůj rozvoj, a to především koncem 15. století. Technika polychromie estofado jednoznačně zařazuje tuto plastiku do Španělska, avšak formální pojetí je zcela vlámské. Teple tónovaná vzdušná polychromie je místy oprýskaná, ale přesto je původní kolorit dobře zachován: rouška i plášť jsou bílé, lazurní bělobou prosvítá zlato, což vytváří charakteristický teple nažloutlý tón, umocněný ještě odleskem proškrabaných míst kolem malovaných květinových dekorativních vzorů. Přes obecné shody nedovoluje mnoho odlišností vztahovat pražskou plastiku k dílu žádného známého umělce či ke konkrétním pracím. Vlámsky, burgundsky a nizozemsky, nebo dokonce porýnsky orientovaný styl v sochařství se oživoval s lokálním zabarvením na celém Iberském poloostrově, zvláště v aragonském prostředí. Proto lze prozatím vyslovit následující závěry: buď jde o řezbu provedenou španělským, ale vlámsky školeným umělcem, nebo o práci vlámského umělce působícího ve Španělsku, eventuálně o dílo přivezené z Flander a ve Španělsku později – v 16. století, jak naznačuje úprava povrchu – jen polychromované.

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020