Modlící se Kristus

(1541 - 1614)
Název Modlící se Kristus
Místo vzniku Španělsko
Datování kolem 1590
Provenience sbírka Marie Luisy Parmské (1751–1819); sbírka hraběnky de Quinto, Paříž (Francisco Javier de Quinto), před 1862; Baron „D“, před 1870; sbírka vévody Ferdinanda IV. Toskánského, Brandýs nad Labem; státní zámek Konopiště, (nejpozději) 1926–1937
Původní umístění státní zámek Konopiště
Způsob nabytí získáno v roce 1937
Inventární číslo O 11879
Předchozí inventární čísla DO 234
Katalogové číslo 12
Tematický celek Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Značeno vpravo dole: signováno
Pečetě pečeť Marie Luisy Parmské a Karla IV. Španělského na zadní straně
Nápis Δομήνικος Θεοτοκόπουλος ἐποίει; Doménicos Teotocópulos epoíei
Přípis

Na zadní straně napínacího rámu vpravo dole je pečeť s erbem Marie Luisy Parmské a jejího manžela Karla IV. Španělského; vpravo je červenou barvou psané konopišťské inventární číslo „18398“; vlevo dole na napínacím rámu je pak papírový štítek s číslem „55“ a italským textem a označením obrazu: „Cristo condannato alla Croce“.

Rozměry
bez rámu: výška 615 mm / šířka 414 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • ÁLVAREZ LOPERA 1993
    José Álvarez Lopera, El Greco, La obra esencial, Madrid 1993.
  • ÁLVAREZ LOPERA 2005
    José Álvarez Lopera, El Greco, Estudio y Catálogo I, Fuentes y bibliografia, Fundación de Apoyo a la Historia del Arte Hispánico, Madrid 2005.
  • CAMÓN AZNAR 1950
    José Camón Aznar, Dominico Greco, Madrid 1950 [2. vyd. 1970].
  • CAMÓN AZNAR 1970, s. 552
    José Camón Aznar, La pintura española del siglo XVI, Madrid 1970.
  • KAT. NG 1945
    Vladimír Novotný – Anna Masaryková – Jaroslav Pavel – Jaroslav Pešina, Výstava vybraných děl 14.–20. století, Řešení z nouze, kat. výst., Národní galerie, Praha 1945.
  • KAT. NG 1949, 1955, 1960, s. 41, 43
    Vladimír Novotný – Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění, kat., Praha 1949, 1955, 1960.
  • KAT. NG 1961, s. 27
    Ladislav Kesner, Národní galerie v Praze, Sbírky ve Šternberském paláci, kat., Praha 1961.
  • KAT. NG 1965, s. 37
    Ladislav Kesner, Národní galerie v Praze, kat., Praha 1965.
  • KAT. NG 1971, s. 32
    Oldřich Blažíček – Marie A. Kotrbová – Pavel Preiss – Jaromír Šíp – Olga Pujmanová, Sbírka starého umění Národní galerie v Praze, kat., Praha 1971.
  • KAT. NG 1977a
    Jaromír Neumann – Jaromír Šíp, Tři obrazy, Tintoretto El Greco – Frans Hals, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 1977.
  • KAT. NG JAPAN 1987, s. 224–225
    Jiří Kotalík – Tetsuro Kagesato (eds.), Masterpieces of European Painting of the National Gallery in Prague, Sogo–Hiroshima–Fukuoka–Hokkaido–Mie, 1987, kat. č. 46, il. 47.
  • KAT. NG 1984
    Jiří Kotalík (ed.), Národní galerie v Praze I, kat., Praha 1984.
  • KAT. NG 1988a, s. 224–225
    Jiří Kotalík (ed.), Die Nationalgalerie in Prag I, Prag 1988.
  • KAT. NG 1988b, s. 93
    Jiří Mašín (ed.), Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác, kat., Praha 1988.
  • KAT. NG 1992
    Národní galerie v Praze, Staré evropské umění, Šternberský palác, Réunion des Musées Nationaux, Národní galerie v Praze, kat., Paris 1992 [franc. a angl. vyd.].
  • CIBULKA 1941, s. 19–20
    Josef Cibulka, Greco, Praha 1941.
  • DANIEL 1995a, s. 243–246
    Ladislav Daniel, Between the Pantocrator and the Man: Addenda to the Italian Influences in El Greco’s Work, in: Nicos Hadjinicolaou, El Greco in Italy and Italian Art. Proceedings of the International Symposium, Rethymno, Crete, from 22 to 24 September 1995, University of Crete, Rethymno 1999, s. 243–246.
  • FRATI–SALAS 1970, s. 104
    Tiziana Frati–Xavier de Salas, La obra pictórica completa de El Greco, Barcelona–Madrid 1970.
  • GAYA NUÑO 1958
    Juan Antonio Gaya Nuño, La pintura española fuera de España, Madrid 1958.
  • GONZÁLEZ RAMOS 1999
    Roberto González Ramos, Pedro Núñez Villavicencio, Caballero pintor, Sevilla 1999.
  • GUDIOL 1971, s. 102, 153, 346
    José Gudiol, Doménikos Theotócoupolos El Greco, Barcelona 1971.
  • GUDIOL 1976, s. 152–153, 343
    José Gudiol, El Greco, Doménikos Theotokópulos (1541–1614), Praha 1976.
  • KOTALÍK 1970, s. 10
    Jiří Kotalík, Galería Nacional de Praga, Buenos Aires – Madrid – Rio de Janeiro – México 1970 (přel. P. Štěpánek – J. M. Moreno Galván).
  • KRAMÁŘ 1938a, s. 540–541
    Vincenc Kramář, Greco a Goya ve Státní sbírce starého umění, Světozor XXXVIII, 1938, s. 540.
  • KRAMÁŘ 1938b
    Vincenc Kramář, Stručný průvodce Státní sbírkou starého umění, Praha 1938 [něm. vyd.].
  • KRAMÁŘ 1938d
    Vincenc Kramář, Greco a Goya ve Státní sbírce starého umění, Praha 1938.
  • KRAMÁŘ 1939
    Vincenc Kramář, Stručný průvodce Státní sbírkou starého umění, Praha 1939 [něm. vyd. 1939].
  • LANDSMANN 1926a, s. 3
    J. L. [J. Landsmann?], Grecův obraz v Brandýse, Národní osvobození III, 1926, č. 56, s. 3.
  • LANDSMANN 1926b, s. 12–13
    Prof. Landsmann, El Greco: Hlava Krista, Okresní jednota Muzejní v Brandýse nad Labem, 1. ročenka, Brandýs nad Labem 1926, s. 12–13.
  • LEGENDRE–HARTMANN 1937, s. 285
    Marcel Legendre, A. Hartmann, Domenico Theotocopuli dit El Greco, Paris 1937.
  • MANZINI–FRATI 1969, s. 105
    Giana Manzini, Tiziana Frati, Ľ opera completa del Greco, Milano 1969.
  • MAYER 1921a, s. 57
    August Liebmann Mayer, Einige Gemälde und eine Zeichnung von Greco, Zeitschrift für Bildende Kunst LVI, 1921, s. 55–60.
  • NOVOTNÝ 1936
    Vladimír Novotný, Greco, Praha 1936.
  • NOVOTNÝ 1960
    Vladimír Novotný, Tresures of the Prague National Gallery, London 1960.
  • PUPPI 1967
    Lionello Puppi, El Greco, Firenze 1967.
  • REIMANN 1966, s. 40–41
    Georg J. Reimann, El Greco, Leipzig 1966.
  • ŠTĚPÁNEK 1968−1969, s. 233
    Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praga, Arte Español I−III, 1968/69, s. 222–235, fig. 1–19.
  • ŠTĚPÁNEK 1969, s. 186
    Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praha, Ibero-Americana Pragensia III, 1969, s. 181–202.
  • ŠTĚPÁNEK 1973, s. 47–53, 2769–282
    Pavel Štěpánek, Španělská malba a plastika ve Sbírce starého umění Národní galerie v Praze (diplomová práce), Univerzita Karlova, Praha 1973.
  • ŠTĚPÁNEK 1984−1985
    Pavel Štěpánek, Španělské umění 14.–16. století z československých sbírek, kat. výst., Středočeská galerie, Praha 1984−1985.
  • ŠTĚPÁNEK 2003a, s. 477
    Pavel Štěpánek, La ‘Grecomanía’ Checa: El Greco en el arte moderno checo a principios del s. XX. XI Jornadas de Arte, in: El arte español fuera de España, Biblioteca de Historia del Arte. Acta del Simposio Internacional Arte Español fuera de España, Instituto de Historia del CSIC, Madrid 2003, s. 469–482.
  • ŠTĚPÁNEK 2016, s. 1309–1325
    Pavel Štěpánek, El Greco en el arte moderno checo (a principios del s. XX), in: María Esther Almarcha Núñez-Herrador – Palma Martínez-Burgos García – María Elena Sainz Magaña (eds.), El Greco en su IV Centenario: Patrimonio Hispánico y diálogo intercultural, Toledo 2016, s. 1309–1325.
  • ŠTĚPÁNEK 2019a, s. 6–19
    Pavel Štěpánek, Art-Historical Research of El Greco’s Painting Christ in Prayer from the National Gallery in the 20th Century, Bulletin of the National Gallery in Prague XIX, 2019, s. 6–19 (angl.), 70–79 (čes.).
  • WETHEY 1962, s. 37
    Harold E. Wethey, El Greco and His School, I−II, Princeton 1962.
  • ŠTĚPÁNEK 2019, s. 65–68
    Spanish Painting and Sculpture from the 13th to the 19th Century, Illustrated Summary Catalogue, Prague 2019.
Prameny
  • KONOPIŠTĚ INVENTÁŘ cca 1920
    Konopiště Inventář, zvaný „Černá kniha“, cca 1920. [státní zámek Konopiště, archiv]

Signovaný Modlící se Kristus vznikl nejpravděpodobněji pro soukromou devoci podle vzorníku typů, z něhož El Greco (a jeho dílna) čerpal čas od času předlohu pro další verze na zakázku, což dnes znesnadňuje dataci, která se pohybuje v rozmezí let 1587 až 1597. Po posledním restaurování (2018) byl obraz datován do doby kolem roku 1590. Úzká hlava Kristova, navíc opticky prodloužená špičatou bradkou i dlouhými vlasy, se blíží protáhlosti nejcharakterističtějších pozdních typů El Grecových. K odhmotnění postavy přispívá osvětlení, jakoby vystupující ze zdroje paprsků svatozáře za hlavou. Červenavé roucho si zachovává ještě hmotnost i odstín benátského tintorettovského koloritu. Tento ikonografický typ vznikl nejspíše osamostatněním poprsí z kompozice Svlékání Kristova roucha (1577−1579) v katedrále v Toledu. Zajímavým srovnáním pro pražské Poprsí Krista je Mater Dolorosa z Gemäldegalerie, Staatliche Museen zu Berlin – Preussischer Kulturbesitz. Nelze vyloučit ani možnost, že byly obrazy koncipovány jako párové. Další známé verze téhož námětu uložené v San Telmo Museoa v San Sebastianu (Španělsko) a v McNay Art Museum v San Antoniu (USA) jsou o něco nižší kvality. Replika ze San Antonia je obvykle datována do začátku osmdesátých let 16. století, vzhledem k tomu, že je provedena pastóznější malbou, která je zpravidla uváděna do souvislosti s ranějšími pracemi. Tato replika je současně detailnějším záběrem Kristova poprsí. Verze z městského muzea v San Sebastianu se od pražské odlišuje nepatrnými detaily, především výškovou asymetrií očí, detaily uší, vousů a kadeří vlasů. Záře za hlavou je poněkud slabší, stíny jsou hlubší a tmavší, avšak je nutno vzít v úvahu, že obraz (stejně jako obraz ze San Sebastiana) utrpěl přílišným čištěním. Vysoká kvalita pražského obrazu i skutečnost, že je signován, svědčí o tom, že nejpravděpodobněji vznikl v řadě dalších provedení jako první. Není vyloučeno, že pražská malba může být ztotožněna s jedním z obrazů registrovaných v El Grecově pozůstalostním inventáři z roku 1614: „Una cabeza de un cristo“ (sic!), tedy „Kristova hlava“. Je známa ještě jedna verze díla, miniatura značená na zadní straně „Doménicos Teotocópulos epoílei“, která prošla uměleckým obchodem v Paříži (recenze: The Burlington Magazine, May 1988, s. VII).

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020