Název | Venuše |
---|---|
Místo vzniku | Haarlem; Nizozemí |
Cyklus | Bakchus, Venuše a Ceres |
Datování | 1595 |
Inventární číslo | R 165621 |
Tematický celek | Manýristická grafika |
Sbírka | Sbírka grafiky a kresby |
Druh uměleckého díla | grafika |
Značeno | uprostřed dole, vlevo dole, dole elegické distichon |
Nápis | HG 2 Cum Cerere et Baccho mea iuncta potentia magna est, / Absq[ue] his exiguam vim meus ignis habet. / C. Schonaeus. |
Rozměry |
výška 248 mm / šířka 181 mm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura |
Trojice mědirytů vyobrazujících Bakcha, Venuši a Ceres spadá do období, kdy Goltzius vytvořil své nejslavnější grafické práce, než se začal věnovat výlučně malířství. Série znázorňuje mytologické téma Sine Cerere et Libero friget Venus (Bez Cerery a Bakcha Venuše mrzne), jež Goltzius zpracoval v mnoha podobách. Na tento význam upozorňuje i text připojený k zobrazení Venuše. Grafiky vznikly nedlouho po Goltziově návratu z cesty do Itálie, kterou podnikl v letech 1590 až 1591. Během ní se věnoval mimo jiné studiu antických památek a děl italských mistrů, jako byli Michelangelo, Raffael či Polidoro da Caravaggio. Jeho schopnost absorbovat a s virtuozitou sobě vlastní využívat načerpané podněty můžeme sledovat i na těchto rytinách. Lze zaznamenat reminiscence jeho studia antiky, zejména je však patrná inspirace Michelangelovou sochou Bakcha. Přes tyto inspirační zdroje však Bakchův výraz a kupříkladu gesto levé ruky, jejíž prsty se noří do zralých hroznů, dodávají scéně na smyslnosti odpovídající eroticky laděnému pojetí v duchu záalpského manýrismu. S tím souzní i ztvárnění Venuše. Zde můžeme sledovat blízkost s tvorbou Bartholomaea Sprangera, který byl pro Goltzia zásadním činitelem v jeho umělecké dráze. Jeho i Goltziovými pracemi prostupuje vliv Parmigianinova umění, a tak ani zde se kontext italského prostředí zcela nezapře.
Lenka Babická 0000