Bakchus

Hendrick Goltzius  – rytec
(1558 – 1617)
Název Bakchus
Místo vzniku Haarlem; Nizozemí
Cyklus Bakchus, Venuše a Ceres
Datování 1595
Inventární číslo R 165622
Tematický celek Manýristická grafika
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla grafika
Značeno uprostřed nahoře, uprostřed dole v nápisové pásce, vlevo dole
Nápis HG Cornelio Cornelii Harlemaeo / Pictori egregio Xenioli loco / D. D. / HGoltzius Oblecto dulci maerentia corda lyaeo, / Osor tristiciae, laeticiaeq[ue] dator. / C. Schonaeus.
Rozměry
výška 250 mm / šířka 184 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Mielke v kat. Berlin 1979, s. 32
    Hans Mielke (ed.), Manierismus in Holland um 1600. Kupferstiche, Holzschnitte und Zeichnungen aus dem Berliner Kupferstichkabinett, Berlin 1979.
  • K. Renger – C. Syre in kat. München 1979, s. 59
    Kat. München 1979 - Konrad Regner – Cornelia Syre, Graphik der Niederlande 1508–1617: Kupferstiche und Radierungen von Lucas van Leyden bis Hendrik Goltzius, München 1979
  • H. Leeflang in kat. Amsterdam – New York – Toledo 2003, s. 204
    Kat. Amsterdam – New York – Toledo 2003/2004 — Huigen Leeflang – Ger Luijten et al., Hendrick Goltzius (1558–1617). Drawings, Prints and Paintings, Amsterdam – New York – Toledo, Zwolle 2003.
  • Filedt-Kok 1993, s. 162, 188, 198, 215
    Filedt Kok 1993 — Jan Piet Filedt Kok, Hendrick Goltzius – Engraver, Designer and Publisher 1582–1600, Nederlands Kunsthistorisch Jaarboek 42-43, Goltzius Studies, 1991–92 (vydáno 1993), s. 159–218.

Trojice mědirytů vyobrazujících Bakcha, Venuši a Ceres spadá do období, kdy Goltzius vytvořil své nejslavnější grafické práce, než se začal věnovat výlučně malířství. Série znázorňuje mytologické téma Sine Cerere et Libero friget Venus (Bez Cerery a Bakcha Venuše mrzne), jež Goltzius zpracoval v mnoha podobách. Na tento význam upozorňuje i text připojený k zobrazení Venuše. Grafiky vznikly nedlouho po Goltziově návratu z cesty do Itálie, kterou podnikl v letech 1590 až 1591. Během ní se věnoval mimo jiné studiu antických památek a děl italských mistrů, jako byli Michelangelo, Raffael či Polidoro da Caravaggio. Jeho schopnost absorbovat a s virtuozitou sobě vlastní využívat načerpané podněty můžeme sledovat i na těchto rytinách. Lze zaznamenat reminiscence jeho studia antiky, zejména je však patrná inspirace Michelangelovou sochou Bakcha. Přes tyto inspirační zdroje však Bakchův výraz a kupříkladu gesto levé ruky, jejíž prsty se noří do zralých hroznů, dodávají scéně na smyslnosti odpovídající eroticky laděnému pojetí v duchu záalpského manýrismu. S tím souzní i ztvárnění Venuše. Zde můžeme sledovat blízkost s tvorbou Bartholomaea Sprangera, který byl pro Goltzia zásadním činitelem v jeho umělecké dráze. Jeho i Goltziovými pracemi prostupuje vliv Parmigianinova umění, a tak ani zde se kontext italského prostředí zcela nezapře.

Lenka Babická 0000