| Název | Amor a Psyché |
|---|---|
| Místo vzniku | Amsterodam; Nizozemí |
| Stav | II. |
| Datování | 1610 |
| Způsob nabytí | získáno 1962 |
| Inventární číslo | R 160576 |
| Tematický celek | Manýristická grafika |
| Sbírka | Sbírka grafiky a kresby |
| Druh uměleckého díla | grafika |
| Značeno | vlevo dole |
| Nápis | B. Sprangers in argillâ, formâ hemisphaericâ, prius effinxit Joan: Mullerus in aere incidebat. |
| Rozměry |
výška 366 mm / šířka 522 mm
|
| Materiál | |
| Technika | |
| Literatura |
Bartholomeus Spranger představil půvabnou antickou pohádku o synovi bohyně lásky Amorovi a krásné princezně Psyché prostřednictvím klíčového momentu. Na příkaz své matky Venuše, která na dívčinu krásu žárlila, měl Amor probudit v princezně lásku k nejbídnějšímu smrtelníkovi. Při pohledu na její krásu se do ní však sám zamiloval. Hledíme na spící nahou Psyché, k níž Amor právě přišel a zůstal stát zasažen jejím půvabem. Bůh lásky v tomto příběhu vystupuje výjimečně jako mladík, nikoliv jako rozpustilé dítě. Tuto jeho obvyklou roli zde přebírají tři putti, kteří intimní a statickou scénu oživují drobnými poťouchlostmi. Putto vlevo zalévá pochodeň – symbol vášně – a nevíme, zda ji hasí, nebo naopak přilévá olej do ohně. Další putto vpravo odhrnuje závěs, aby byla krásná Psyché dobře vidět. Třetí putto Amorovi, kterému již luk vypadl z rukou na zem, odebírá toulec se šípy. Muller dokázal v rytině brilantně vyjádřit stíny a světlo, vystihl materiálovou podstatu povrchů včetně lidské kůže, tkanin nebo křídel. Přípis naspodu kompozice uvádí, že Spranger nejdříve vytvořil toto dílo jako reliéf a následně jej vyryl Muller. Provedení skutečně navozuje dojem bílého mramoru. Žádný takový reliéf však neznáme, a to ani z dobových pramenů, a o Sprangerových sochařských pokusech nic nevíme.
Alena Volrábová 0000