Velký astronaut

Pavel Brázda pocházel z intelektuální rodiny, jež byla po roce 1948 perzekvována. Svůj malířský přístup rozvíjel mimo sféru oficiálního umění. Z Akademie výtvarných umění, kam přešel z Vysoké školy uměleckoprůmyslové, byl po roce 1948 z politických důvodů vyloučen. Vzhledem k tomu, že nikdy nevstoupil do Svazu československých výtvarných umělců, nemohl až do roku 1989 oficiálně svá díla vystavovat. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se Brázda věnoval především civilním námětům. Zlom v jeho tvorbě nastal v polovině padesátých let, kdy se odvrátil od přežívajícího surrealismu k figurativním motivům. Jeho díla z této doby ironizovala promyšlenost modernismu i socialistický realismus. V množství vlivů však můžeme nalézt i stylizovaný svět Jana Zrzavého či Josefa Čapka. Brázda se snažil především o srozumitelnost svých děl, která si přesto zachovávají výpovědní komplexitu. V námětech se zabýval technologickým světem a lidskými vynálezy. Velký astronaut mezi hvězdami na zlaceném pozadí, oděný v pancéřovém skafandru, upíná zveličené ruce k nekonečnu, což retrospektivně můžeme interpretovat i jako satirický komentář pomalu začínajícího vesmírného závodu mezi SSSR a USA.

Eva Skopalová 2023