Poledne: „Ztroskotání v rozbouřeném moři“

Josef Hoser obraz zakoupil ze sbírky barona Puthona v roce 1843 ve Vídni. Předtím byl obraz v Anglii, kam se však dostal poté, co opustil neznámo kdy sbírky hraběte Moritze Friese (1777–1826). V Registre du Dépôt de Nesle [= Samoyault 2021, II, s. 841, č. 5) se podařilo potvrdit, že obraz, který se v roce 1797 objevil na aukci J. Desmaretse [= též Desmarais] v Paříži, kam se dostal výměnou za jiná díla zabavená v 90. letech 18. století v důsledku Velké francouzské revoluce, pochází ze sbírky Charlese-Philippa de France, hraběte dʼArtois, v letech 1824–1830, francouzského krále Charlese X., který jej v roce 1775 zakoupil spolu s ostatními obrazy série (viz níže) ze sbírky Mme du Barry. Pražský obraz Ztroskotání vznikl jako jedno ze čtyř děl série vznikající v letech 1771 a 1772 na objednávku Mme du Barry pro její sídlo v Louveciennes. Díla představují jednotlivé části dne: další obrazy této série jsou součástí sbírek Musée du Louvre v Paříži. Nejstarším obrazem je La Nuit: un port de mer au clair de lune (olej na plátně, 98 × 164 cm, inv. č. INV 8334) z roku 1771, za který bylo 22. října 1771 podle Vernetovy livre des raisons zaplaceno 5000 livres. Tento obraz byl velmi pravděpodobně vystaven na Salonu 1771 pod číslem 42. Druhým obrazem byl Le Soir: coucher de soleil, retour de la pêche (olej na plátně, 98 × 162 cm, inv. č. INV 8330), signovaný J. Vernet f. 1772, za který 9. září 1772 dostal Vernet zaplaceno dalších 5000 livres. Obraz byl v minulosti deponován v Senátu a nyní je v expozici Louvre–Lens. Dalším zakoupeným obrazem, tedy třetím v pořadí byl obraz Le Matin: les baigneuses (olej na plátně, 98 × 162 cm, Musée du Louvre, inv. č. INV 8329), signovaný J. Vernet f. 1772, za který bylo v listopadu 1772 zaplaceno 4000 livres. Nakonec se dostáváme k poslednímu obrazu série, kterým je Le Midi: Têmpete z NGP, který byl signován shodně s předchozími s Le Soir i Le Matin J. Vernet f. 1772 a zaplaceno za něj bylo 4000 livres 9. prosince 1772. Ingersoll-Smouse ve své obsáhlé monografii vyslovila domněnku, že tímto posledním obrazem série, který nezůstal pohromadě s ostatními třemi díly, by měl být právě obraz z „Musée de Prague“, tedy někdejší SVPU. Nebyl však znám fakt, který by čtveřici děl rozdělil, proto tato dedukce zůstávala hypotézou. Nově objevené skutečnosti z Registre du Dépôt de Nesle, publikovaného v edici v roce 2021 (Samoyault 2021), ji nyní umožňují potvrdit (viz níže). Čtveřice obrazů byla v roce 1773 vystavena na pařížském Salonu (č. 39). Pro Mme du Barry byl nákup Vernetových obrazů jistě otázkou prestiže, na zámečku Louveciennes však nakonec využity nebyly a byly určeny k prodeji. Ten byl pravděpodobně dojednán přímo s hrabětem d՚ Artois v prosinci 1775 za cenu 19 200 livres. Tato suma byla rozdělena do měsíčních splátek (1200 livres) a vyrovnána byla až 5. dubna 1777. V roce 1796–1797 tedy došlo k následující transakci: „Musée national des Arts, později Musée central des Arts“, dnes Musée du Louvre, vyměnilo s obchodníkem s uměním J. Desmaraisem [též Desmarets] 17 obrazů, které „Museum“ získalo jako konfiskovaný majetek, a požadovalo za to od něj jednu malbu Tempête od Jeana-Clauda Verneta z roku 1753 (Samoyault 2021, II, s. 747, č. 28, 841, č. 3, 5). Součástí skupiny vyměňovaných 17 obrazů mělo být právě Poledne: „Ztroskotání v rozbouřeném moři“ z NGP. Po této výměně dal J. Desmarets [též Desmarais] obraz inv. č. O 130 do prodeje 17. 3 1797 za 2522 franků. Až v roce 1807 je pak obraz zachycen ve sbírce Moritze de Fries, posléze ve sbírce barona Pouthona, od něhož jej již zakoupil Hoser (viz výše). Podle obrazu byla vytvořena celá řada kopií, snad nejznámější je kopie ze sbírky Beraudière (olej na plátně, 53 × 80,5 cm), která prošla aukcí Bukowskis Internationell auktion, May 24–25, 2005.

Martina Jandlová Sošková 2023