Capriccio s Maisonem Carrée v Nîmes

Robertův obraz inv. č. DO 5026 byl pravděpodobně součástí sbírky Friedricha von Hoppe, která byla 8. ledna 1822 ve Vídni prodána. Nasvědčovalo by tomu možné čtení papírového štítku na zadní straně ozdobného rámu obrazu, tedy v případě, že platí předpoklad, že byl v této době obraz adjustován v tomto rámu. Pražský signovaný a datovaný obraz (1783) představuje antický chrám zakomponovaný do parku, kde je v popředí skupinka postav posedávající na kamenech pocházejících z ruin antické stavby. U říčky či kanálu, protékajícího pod chrámem, perou ženy prádlo a pohled uzavírá zahradní fontána. Shodná, ale nesignovaná kompozice pod názvem Nîmes, la Maison Carrée je uložena v Galeria Nazionali di Arte Antica di Roma, Palazzo Barberini v Římě (olej na dřevě, 32 × 42 cm, inv. č. 2481). Pražská kompozice je suverénní v modelaci figur i ve výstavbě architektury, která je rozvržena nejprve v pouhým okem viditelné a u Roberta obvyklé podkresbě. Organické je též zakomponování figur do krajiny. Zatímco postavy na obraze z Říma pod rychlými tahy štětce přicházejí o svůj tvar a nakonec i o svižnost pohybu, architektura ztrácí svůj objem a rozpadá se (též podkresba chybí), a to v rozporu s Robertovým rukopisem. Tyto rysy římského obrazu hovoří pro to, že pražská signovaná malba vznikla jednoznačně jako první a obraz z Říma je kopií pražské malby. Chrám z Nîmes Robert posléze promítl také do své další kompozice Antický chrám (Musée des Beaux-Arts de la Ville de Paris, inv. č. P. Dut. 882). Tato malba velmi pravděpodobně vznikla v souvislosti s malbou z NGP. Antický chrám interpretuje takřka shodným způsobem, jinak však pojímá schodiště i rozmístění figur stoupajících po schodišti. Také postavy rozeseté na fragmentech antické architektury jsou namalovány v jiných seskupeních. Výše zmíněná vyobrazení antických chrámů jsou více či méně inspirována Maison carrée v Nîmes, který Hubert Robert poznal v roce 1783 během své cesty po Provence a Languedocu. K obrazu inv. č. DO 5026 je možné přiblížit náčrt zahradní stavby z alba kreseb z roku 1783, inspirované budovou Maison Carrée v Nîmes (Musée du Louvre, Département des arts graphiques, Album kreseb Huberta Roberta, inv. č. RF 11548, folio 35, recto). Tuto linii zobrazující maison carrée v podobě zahradního pavilonu, s říčkou a pradlenami pak rozvíjí Robert také v kresbě Capriccio s Maison Carrée (The Nelson-Atkins Museum of Art, inv. č. F78-14). Na motivy tohoto námětu vznikly další malby, např. obraz z roku 1783 (The Hermitage Museum, inv. č. ГЗ-7483) nebo malba Nejslavnější starověké památky Francie, 1785, objednaná velkovévodou Pavlem Petrovičem, prezentovaná na Salonu 1785 a posléze odeslaná do Ruska. Tato díla nezobrazují obdobně jako obraz inv. č. DO 5026 reálnou situaci, ale pracují s antickou památkou jako s motivem, který je též oproti skutečnosti značně pozměněn: chrám na obraze z NGP je vystavěn na podestě, ale na rozdíl od skutečné situace jsou na ní umístěny sfingy. I terasa před chrámem a most pod ním jsou dílem malířovy fantazie. Stejně volně malíř přistupuje k parku, do něhož stavbu zasadil, v němž se nejvýrazněji uplatňuje průhled k jedlemi obklopené fontáně, který v Robertově tvorbě rezonoval i v následujících letech (srov. např. Terasa, The Baltimore Museum of Art). Motiv jedlí rostoucích křivolace v severské horské krajině, které na kompozicích s Maison Carrée nemají opodstatnění, může navazovat na malbu, kterou Robert vytvořil v témže roce v Paříži podle kresby hraběte Alexandra Sergejeviče Stroganovova (1733–1811) Tour, ruina na Carském Sele (Museum of Tsarskoïe Selo, inv. č. ED-807-X; L. V. B.) a jež zachycuje severní krajinu v okolí ruského Carského Sela.

Martina Jandlová Sošková 2023