Pythagoras (?)

Obraz je jedním ze dvou jistě autorských provedení této kompozice. Vedle pražské malby existuje verze z Muzeum narodowe we Wrocławiu (inv. č. 186446). Tato malba však má odlišné rozměry. Zatímco obraz z NGP má rozměry 145,7 × 142,5 cm, v případě obrazu z Wrocławi je to 166 × 134 cm. Technologický průzkum původního plátna však prokázal, že podložka pražského obrazu byla v minulosti druhotně upravena. Odebrali-li bychom na bocích dodatečně přišité pruhy látky, dostali bychom rozměry wrocławského obrazu. Výška pražského plátna, která je naopak o celých 20 cm menší než u plátna z Wrocławi, byla též upravena; není tedy vyloučeno, že i tento rozměr se původně u obou děl shodoval. Není známo, kdy mohlo dojít k této úpravě formátu, je ale představitelné, že byla provedena v rámci dublování plátna na novou podložku. Obraz je v nostické sbírce s jistotou ztotožnitelný (na základě inventárních čísel) až v inventáři z roku 1819, kde je připisován Františku Lichtenreiterovi (1700–1775), Lubomír Slavíček jej pak v roce 1984 vřadil do díla Antoina Pesneho. Verze z NGP se ve shodě s obrazem z Wrocławi vyznačuje živou pastózní malbou s četnými lazurami. Obě malby se odlišují jen v detailech, jakými jsou například linky kresby Pythagorovy věty, které jsou v případě wrocławské verze jednoznačně a čistě provedeny. Přesto však lze obraz z Wrocławi kvalitativně postavit nad pražský obraz, jehož malba je v obrysech jednotlivých postav a tvarů přece jen méně elegantní a tvrdší (srov. zejména mladíci – učedníci v pozadí). Výše popsané rozdíly však nezavdávají pochybnosti o Pesneho autorství, neboť malířský rukopis obou děl se shoduje. Je však pravděpodobné, že obraz z NGP vznikl v pořadí jako druhý. Kompozice obou známých verzí vyobrazuje matematika, nejspíš Pythagora (570–510 př. Kristem) sklánějícího se nad obrazcem Pythagorovy věty. Na stole před ním je postaven globus, zbytek stolu je obklopen knihami, měřidly, kalamářem s inkoustem a přesýpacími hodinami. Za matematikem je dvojice mladíků, kteří by mohli být jeho žáky (a reprezentují zde odchovance slavné Pythagorejské školy). Kořeny tohoto typu vyobrazení nalezneme v holandské malbě 17. století ve vyobrazeních tzv. učenců v pracovně, mezi nimiž byl průlomovým dílem obraz Rembrandta van Rijn (1606–1669) Učenec v pracovně, NG, inv. č. DO 4288. Obraz z NGP naplňuje konvence učeneckých zobrazení, představuje staršího muže oděného do sametového pláště s kožešinou, který je sepnut, opět po vzoru Rembrandta, dekorativně provedenou drahou sponou, srov. Rembrandt van Rijn, Portrét muže v orientálním kostýmu, ca 1639, Chatsworth House, Devonshire Collection.

Martina Jandlová Sošková 2023