Název | Rýč (pocta Gelii Korževovi) |
---|---|
Datování | 2012 |
Způsob nabytí | 2022 koupě |
Inventární číslo | O 19236 |
Tematický celek | Umění po roce 1939 |
Sbírka | Sbírka umění po roce 1945 |
Druh uměleckého díla | malba |
Rozměry |
dílo: výška 80 cm / šířka 60 cm
|
Materiál | |
Technika |
Vasil Artamonov a Alexej Klyukov se narodili v Rusku, ale již od svého mládí žijí trvale v Čechách. Jejich díla často pracují s dědictvím ruské avantgardy i revolučního umění obecně, a to i ve vztahu k definici a identitě východoevropského umění. Artamonov se představil v roce 2005 pracemi z cyklu nazvaného Andreevka. Obrazy na pomezí geometrické abstrakce a katastrální mapy byly rekonstruovanými vzpomínkami zmizelých budov ze stejnojmenného předměstí Moskvy, kde vyrůstal. Dvojice v roce 2010 vyhrála Cenu Jindřicha Chalupeckého s instalací obrazů soch a diapozitivů, jejíž jádro tvořily nalezené objekty z areálu bývalé železárny Poldi v Kladně. Ty svými tvary připomínaly kompozice ruského suprematismu s nostalgicky oprýskanou barevností. Práce může být považována za součást mezinárodních uměleckých tendencí odklánějících se na konci prvního desetiletí od postmoderního relativismu a snažících se oživit étos moderny s jeho společenskou utopií. Reinterpretace kubistického a konstruktivistického tvarosloví po přelomu desetiletí postupně přechází do snahy aktualizovat malířství v naturalistickém až socialistickorealistickém výrazu. Dvojice k tomu často používá archetypální symboly hnutí pracujících, jako je právě včela, vlajka, cihla, klas nebo rýč. Přestože vyznění může pro diváka působit až parodicky, Artamonov i Klyukov se vracejí k obsahovým i formálním otázkám, které se mohou zdát vyřešené, ve snaze dostat se ke kořenům problematické současnosti naplněné deziluzí.
Michal Novotný 2023