Uzlová báseň 1

(1914 – 2002)

Název	Uzlová báseň 1
Datování	1963
Způsob nabytí	1968 koupě
Inventární číslo	P 8710
Tematický celek	Umění po roce 1939
Sbírka	Sbírka umění po roce 1945
Druh uměleckého díla	asambláž
Značeno	JIŘÍ KOLÁŘ
Rozměry	dílo: výška 69 cm / šířka 50 cm / Hloubka 2 cm
Materiál	provázky lemovka bavlnka drátek
Literatura	Klimešová – Kalinovská 2018 Marie Klimešová – Milena Kalinovská, Kolář: úšklebek století (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 2018 Machalický 2011 Jiří Machalický (ed.), Jiří Kolář v Museu Kampa – sbírce Jana a Medy Mládkových (kat. výst.), Městské muzeum a galerie ve Svitavách, Svitavy 2011 Motlová 1993 Milada Motlová et al., Jiří Kolář, Praha 1993 Neumannová – Borová 1993 Eva Neumannová – Susanne Borová, Jiří Kolář: koláže, objekty (kat. výst.), Národní galerie v Praze, Praha 1993

Dílo Jiřího Koláře, jehož odkaz nacházíme napříč českým uměním od poloviny 20. století, vycházelo z velké části z poezie. Po raném období práce s koláží na konci 30. let se věnoval psané poezii a jako básník působil také ve Skupině 42. V 50. letech začal vyvíjet takzvanou destatickou poezii, která svou podobností k návodům a žité realitě předjímala akční umění. Na přelomu 60. let Kolář opustil psaní básní ve prospěch experimentu s vizuální poezií. Popřel slovo jako výrazový prostředek, ale v jistém ohledu zachovával kompoziční řád básně. Tázání se po podstatě poezie a její zpochybňování jej přivedlo ke studiu vzniku samotného písma v jeho historických vývojových epochách. Zajímal se také o různé druhy komunikačních systémů. S objevem uzlového písma začal na přelomu let 1962 a 1963 vytvářet uzlové básně. Práce s evidentní poezií za užití jiných znaků než slov, podobně jako jeho práce s kolážemi a asamblážemi, vycházela ze skladebnosti. Hledal jiné rozměry reality, různé úhly pohledu na svět i rozmanitost zkušeností a chápání.

Adéla Janíčková 2023