Rýnská krajina u Rollandsecku

Na jaře roku 1636 směřoval anglický diplomat Thomas Howard, hrabě z Arundelu a Surrey, do Vídně, kde chtěl zastihnout císaře a intervenovat za dědická práva dcery anglického krále Jakuba I., české „zimní královny“, choti Fridricha Falckého. V družině mise byli kromě ozbrojené gardy také různí vzdělanci včetně Williama Crowna (1617–1682), který cestu zaznamenával v deníku (Springell 1963, s. 54–135). Když se poselstvo zastavilo v Kolíně nad Rýnem, přijal Arundel Václava Hollara, aby cestu dokumentoval obrazem. Hrabě pak napsal svému příteli reverendovi Williamu Pittymu v dopise krátkou větu o tom, že najal jistého „Hollarse“ (Springell 1963, s. 143), který dokáže kreslit a dělat lepty pěkně a svižně (volně přeloženo). Z této cesty se nám dodnes zachovalo bezmála 120 kreseb, jež náleží k vrcholům Hollarovy kreslířské tvorby. V grafickém provedení však tyto pohledy on sám provedl jen výjimečně a mnohem později. Z početné série kreseb z cesty po Rýně, Mohanu a Dunaji jich je ve sbírce Národní galerie uloženo devatenáct, což je největší podíl z celé pražské kolekce Hollarových kreseb. Pohled na krajinu u Rolandsecku náleží mezi příklady pohledů z počátku cesty, kterou zachytil slovem také William Crowne. O tomto místě píše, že ráno brzy vstávali a pak pokračovali v plavbě, když obeplouvali ostrov Nonnenwerth s benediktinským klášterem (Springell 1963, s. 57). Kresba byla nepochybně stejně jako mnoho jiných dokončena až v ateliéru podle předchozích skic.

Alena Volrábová 2020