Jindřich Chalupecký

Portrét předního teoretika a kritika výtvarného umění Jindřicha Chalupeckého vytvořil Kamil Lhoták těsně po skončení druhé světové války. Umístil jej do krajiny mezi neotevřené balíčky amerických cigaret, ačkoli byl Chalupecký nekuřák. Lhoták vytvořil paradoxní situaci bezčasí a nemísta, kterou můžeme číst metaforicky jako dobovou diskusi o moderním umění a jeho údajném konci. Usazení portrétovaného je aluzí na kompozici jedné z postav na obraze francouzského malíře Édouarda Maneta Snídaně v trávě (1862–1863, dnes v pařížském Musée d’Orsay), jenž je jedním z pilířů evropského moderního umění. Lhoták tak nejspíš symbolicky srovnává Chalupeckého význam pro české umění s počátky evropského modernismu. Když v roce 1946 opadla naléhavost válečných let, hledalo se i další směřování výtvarného umění. Chalupeckého samota v neurčitém prostoru je příznačná tím, že otevírá otázku, jakým směrem by se umění po konci moderny mělo ubírat. Tuto úvahu Chalupecký rozvinul v eseji Konec moderní doby. Pokud jeho úvahu velmi zjednodušíme, Chalupecký argumentuje, že umění je třeba navrátit do každodenního života. Tento přímý vztah umění ke světu nalézá především v soudobém americkém umění.

Eva Skopalová 2023