Červené vejce

Sílící nacismus v Rakousku a Německu vedl ve 30. letech k tomu, že řada místních progresivních umělců emigrovala do demokratického Československa. V září roku 1934 přišel do Prahy rakouský malíř Oskar Kokoschka. Stejně jako díla dalších avantgardních umělců i jeho tvorba byla prohlášena za zvrhlou, a proto byl perzekvován. Zůstal zde až do roku 1938, kdy byl nucen prchat před nacismem ještě dále, tentokrát do Anglie, kde pobýval až do konce války. Během pražského pobytu vytvořil několik panoramatických maleb Prahy, ale i portrét prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Malbu Červené vejce vytvořil retrospektivně v britském exilu. Zobrazuje však politické události, které jeho odchodu z Československa bezprostředně předcházely. Expresivní výjev ukazuje groteskní hostinu, jíž se účastní obludná hlava Mussoliniho, Hitlera, kočka s napoleonským kloboukem a kokardou jako satirická podoba Francie a v pozadí sedí britský lev s korunou, trůnící na knihách s nápisem „In pace Munich“. Malba je alegorií mnichovské dohody uzavřené v září 1938 mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o postoupení pohraničních území Československa Německu. Dohoda byla podepsána bez účasti československých zástupců, a to přesto, že ČSR měla s Francií podepsanou spojeneckou dohodu. Na stole s pobíhajícími myšmi leží volské oko ze zabité slepice, které je alegorií Československa a zániku demokracie. Panorama Hradčan s hořící oblohou dokresluje tragičnost celého výjevu. Kokoschka vzpomínal s radostí na čtyři roky strávené v Čechách a rozpad Československa jej velmi zasáhl.

Eva Skopalová 2023