Panna Marie s dítětem

Název Panna Marie s dítětem
Místo vzniku Francie
Datování po 1650 (?)
Provenience nejpozději mezi roky 1798–1823 ve sbírce kláštera cisterciáků v Oseku
Způsob nabytí získáno 1949 od Národní kulturní komise
Inventární číslo DO 5376
Katalogové číslo 28
Tematický celek Francouzské malířství 16.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz

Obraz figuroval v cisterciácké sbírce jako dílo Jacquese Stelly (1596–1657). Sbírku obraz obohatil nejpravděpodobněji v letech 1798–1823 (Chleborádová 1996, s. 44). Pražskou malbu je možné dát do souvislosti s kresbou Panny Marie s dítětem z Bibliothèque nationale de France (Réserve B 6 à boîte écu; Paris 2014, kat. č. 225), u níž Barbara de Brejon Lavergnée ohlas Le Sueurova školení u Simona Voueta předpokládá s tím, že se kresba váže k dosud neznámému Le Sueurovu dílu. Precizně provedená kresba Ježíška posazeného na koleno P. Marie, jejíž figura zůstává v základním náčrtu, se od obrazu z NGP liší jen v několika dílčích momentech. Vyvstává tedy otázka, jaký je vztah obou děl. Jean-Pierre Cuzin, Thierry Bajou ani Franҫois Marandet o úzkém vztahu kresby a obrazu nepochybují, stejně tak jako o přímé vazbě autora obrazu z NGP k Eustachu Le Sueur. Madona s dítětem a se svitkem pergamenu z pražského obrazu vychází z Le Sueurových ženských figur objevujících se na jeho malbách před a po 1650 (srov. Zvěstování, 1652, Zjevení, 1654–1655, Paris, Musée du Louvre, inv. č. 8015, 8022). Na spojení Panny Marie s Ježíškem je potom patrný vliv Le Sueurova školení u Simona Voueta. Pro kompoziční a malířské zpracování však opět nalézáme analogie v Le Sueurových dílech datovaných před a po roce 1650. Tato návaznost v typech figur i v kompozici obrazu je viditelná v provedení fyziognomie hlavy a tváře Panny Marie nebo malbě rukou Panny Marie a je Le Sueurovi velmi věrná. Modrá draperie, do níž je Panna Marie zahalena, však postrádá modelaci i jemně odstupňovanou barevnost Le Sueurových maleb. Obdobně v Ježíškově pohybu i modelaci jeho těla a ve výrazu tváře není podmanivost dítěte z kresby. Nakonec výhled do krajiny, který se otevírá v okně za sedící P. Marií, připomíná malby krajin, které do Le Sueurových maleb pro dekorace v Hôtel Lambert v Paříži (Cabinet des Muses) vytvářel (1650–1652) Pierre Patel (1605–1676). Je proto možné, a dokonce snad pravděpodobné, že obraz z NGP byl namalován v Le Sueurově dílně či v jeho nejbližším okruhu některým z jeho spolupracovníků, v přímé návaznosti na kresbu z Bibliothèque nationale nebo na dnes neznámé Le Sueurovo dílo související s kresbou.

Martina Jandlová Sošková 2023