Název | Panna Marie s dítětem |
---|---|
Místo vzniku | Francie |
Datování | po 1650 (?) |
Provenience | nejpozději mezi roky 1798–1823 ve sbírce kláštera cisterciáků v Oseku |
Způsob nabytí | získáno 1949 od Národní kulturní komise |
Inventární číslo | DO 5376 |
Katalogové číslo | 28 |
Tematický celek | Francouzské malířství 16.-19. století |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | obraz |
Obraz figuroval v cisterciácké sbírce jako dílo Jacquese Stelly (1596–1657). Sbírku obraz obohatil nejpravděpodobněji v letech 1798–1823 (Chleborádová 1996, s. 44). Pražskou malbu je možné dát do souvislosti s kresbou Panny Marie s dítětem z Bibliothèque nationale de France (Réserve B 6 à boîte écu; Paris 2014, kat. č. 225), u níž Barbara de Brejon Lavergnée ohlas Le Sueurova školení u Simona Voueta předpokládá s tím, že se kresba váže k dosud neznámému Le Sueurovu dílu. Precizně provedená kresba Ježíška posazeného na koleno P. Marie, jejíž figura zůstává v základním náčrtu, se od obrazu z NGP liší jen v několika dílčích momentech. Vyvstává tedy otázka, jaký je vztah obou děl. Jean-Pierre Cuzin, Thierry Bajou ani Franҫois Marandet o úzkém vztahu kresby a obrazu nepochybují, stejně tak jako o přímé vazbě autora obrazu z NGP k Eustachu Le Sueur. Madona s dítětem a se svitkem pergamenu z pražského obrazu vychází z Le Sueurových ženských figur objevujících se na jeho malbách před a po 1650 (srov. Zvěstování, 1652, Zjevení, 1654–1655, Paris, Musée du Louvre, inv. č. 8015, 8022). Na spojení Panny Marie s Ježíškem je potom patrný vliv Le Sueurova školení u Simona Voueta. Pro kompoziční a malířské zpracování však opět nalézáme analogie v Le Sueurových dílech datovaných před a po roce 1650. Tato návaznost v typech figur i v kompozici obrazu je viditelná v provedení fyziognomie hlavy a tváře Panny Marie nebo malbě rukou Panny Marie a je Le Sueurovi velmi věrná. Modrá draperie, do níž je Panna Marie zahalena, však postrádá modelaci i jemně odstupňovanou barevnost Le Sueurových maleb. Obdobně v Ježíškově pohybu i modelaci jeho těla a ve výrazu tváře není podmanivost dítěte z kresby. Nakonec výhled do krajiny, který se otevírá v okně za sedící P. Marií, připomíná malby krajin, které do Le Sueurových maleb pro dekorace v Hôtel Lambert v Paříži (Cabinet des Muses) vytvářel (1650–1652) Pierre Patel (1605–1676). Je proto možné, a dokonce snad pravděpodobné, že obraz z NGP byl namalován v Le Sueurově dílně či v jeho nejbližším okruhu některým z jeho spolupracovníků, v přímé návaznosti na kresbu z Bibliothèque nationale nebo na dnes neznámé Le Sueurovo dílo související s kresbou.
Martina Jandlová Sošková 2023