Hlava muže

(1698 – 1731)
Název Hlava muže
Místo vzniku Francie
Datování 1727
Provenience před 1803 sbírka hraběnky Augusty Manderscheid-Blankenheim; 1803–1856 zapůjčeno do OSVPU; Marie Leopoldina Silva-Tarroucová, dědička obrazu, jej věnovala do OSVPU, 1856
Způsob nabytí získáno ze šternberské sbírky, 1803
Inventární číslo O 54
Předchozí inventární čísla EC 1012
Katalogové číslo 18
Tematický celek Francouzské malířství 16.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Značeno rubová strana: papírový štítek s číslem OSVPU EC 1012
Rozměry
výška 31 cm / šířka 25 cm
Materiál
Technika
Literatura
  • Verzeichnis 1827, 60, č. k. 1012
    Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1827 (další vyd. 1831, 1835, 1838).
  • Verzeichnis 1835, 32, č. k. 2
    Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1835.
  • Barvitius 1889, 72, č. k. 220
    Vojtěch Barvitius, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1889 (německé vyd. Praha 1889).
  • Bergner 1912, 65−66, č. k. 193
    Paul Bergner, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1912 (německé vyd. Praha 1912), (Cranach – škola)
  • Blažíček 1959, 370−371
    Oldřich J. Blažíček, La peinture française du XVIIe et du XVIIIe siècle dans les collections tchécoslovaques, Relations Artistiques entre la France et les autres pays depuis le haut Moyen-Age jusqu´à la fin du XIXe siècle. Actes du XIXe Congrès International d´Histoire de l´Art, Paris 8–13 Septembre 1958, Paris 1959.
  • Jandlová Sošková 2023, č. k. 18
    Martina Jandlová Sošková, French Paintings from the 16th to the 19th Century. Illustrated Summary Catalogue, National Gallery in Prague 2023.
  • Průvodce Rudolfinum 1913, 18, č. k. 193
    Průvodce obrazárnou v domě umělců Rudolfinum v Praze, Praha 1913.
  • Lossky 1935, 16, č. 7
    Boris Lossky, L´art français à la galerie d´êtat de Prague, La Revue française de Prague, 14, (mars 1935), 1935.
  • Kat. Paříž 1958, č. 16
    Kat. Paříž 1958: L´Art francais et l´Europe aux XVIIe et XVIIIe siècles, Orangerie des Tuilerie, Paris 1958.
  • Ebe 1901, 636
    Gustav Ebe, Der deutsche Cicerone. Führer durch die Kunstschätze der Länder deutscher Zunge. 4. Malerei fremde Schulen, Leipzig 1901.
  • Dimier 1930, 330, č. 15
    Louis Dimier, „Goudreaux“, in: Les Peintres français du XVIIIe siècle. Histoire des vies et catalogue des œuvres, Paris – Bruxelles 1930, II, s. 327−333.
  • Kat. NG 1949, 40, č. k. 249
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín – Vladimír Novotný, Národní galerie v Praze, Sbírka starého umění, Praha 1949 [II., III. vyd. 1955, 1960].
  • Kat. NG 1955, 40−41, č. 247
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín – Vladimír Novotný, Národní galerie v Praze, Sbírka starého umění, Praha 1949 [II., III. vyd. 1955, 1960].
  • Baumann 1955, 155
    Kurt Baumann, Goudreau oder Gaudréau? Der Name des kupfälzischen Hofmalers, Pfälzer Heimat 6, 1955, s. 154−156.
  • Kat. NG 1960, 40, č. k. 266
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín – Vladimír Novotný, Národní galerie v Praze, Sbírka starého umění, Praha 1949 [II., III. vyd. 1955, 1960].
  • Medding 1962, 113, č. k. 193
    Wolfgang Medding, Der Mannheimer Hofmaler Pierre Gaudreau und seine Werke, Mitteilungen des historischen Vereins der Pfalz 60, 1962, s. 32.
  • Bastier 2012, 244, č. k. 12
    Élisabeth Bastier, Pierre Gaudreau (Paris, vers 1698 – Mannheim, 1731), portraitiste à la cour de lˈélecteur palatin, Bulletin de la Société de lˈhistoire deˈart français, 2012, s. 219−254.

Podle informace citované již v nejstarších katalozích obrazárny (srov. Einreichungs Catalog) byl obraz na zadní straně originálního plátna signován a datován. Předpokládanou signaturu i vročení díla (1727) však v tuto chvíli překrývá nové plátno a ani infračervená reflektografie je neprokázala. Viditelná malba zobrazuje poprsí staršího muže bez jakéhokoli atributu s pohledem stočeným vzhůru. Připomíná hlavy apoštolů známé z díla Hyacintha Rigauda (1659–1743) nebo Nicolase de Largillierra (1656–1646). U posledně jmenovaného Gaudreau po 1712 studoval na pařížské Akademii. Byl ovlivněn jeho portrétním dílem i malířskou technikou stupňující hladkou malbu jemně modelovanými pastami (srov. The Apostle, the private collection, France; Saint Bartholomew, the private Collection, England). Obraz mohl být koncipován jako samostatné dílo ve stylu studie, ještě pravděpodobněji však byl dílčí přípravnou prací k rozsáhlejší kompozici. Elisabeth Bastier upozornila, že známe pouhý zlomek díla tohoto malíře, absence obdobných studií, s níž by bylo možné obraz z NGP, srovnat je tedy možná, přesněji pravděpodobná. Rentgen malby však prokázal ještě existenci spodní malby zobrazující portrét ženy svou fyziognomií blízký portrétům Elisabeth Auguste Sophie Pfalz-Sulzbach z let 1725 a 1727 (Portrét hraběnky Elisabeth Auguste Sophie Pfalz-Sulzbach, München, Wittelsbacher Ausgleichsfond, Schloss Nymphenburg, inv. no. B I a 133 a mnichovských Bayerische Staatsgemäldesammlungen, Alte Pinakothek, nebo Portrét hraběnky jako Venuše, ca 1727, Sotheby՚s November 5 1986, lot 19). Snad nejblíže však má náčrt portrétu pod viditelnou malbou k Předpokládanému portrétu Elisabeth Charlotte, vévodkyně lorrainské (1676–1744), (Heidelberg, Kurpfälzisches Museum, inv. č. G 1113), datovanému do roku 1729–1730. Oba portréty (malba zobrazená na RTG obrazu z NGP i obraz z Heidelbergu) si jsou blízké ve fyziognomii tváře, zpracování vlasů i natočení hlavy. Příbuznost portrétu, který odhalil RTG malby s Gaudreauovými podobiznami hraběnky Elisabeth Auguste Sophie Pfalz-Sulzbach i kvalita malby jen potvrzují autentičnost pražského obrazu. Svižnost i propracovanost rukopisu mužské hlavy umožnuje řadit toto dílo v rámci malířovy tvorby k výjimečným kusům. Zajímavou komparací (z hlediska zpracování malby) pro obraz z NGP je též např. obraz zamilovaného páru zobrazující poprsí muže v profilu: na obraze Loving Glance (Kiev, Musée Khanenko). Původní malba ženské hlavy, ukrytá pod hlavou muže, mohla být velmi pravděpodobně též skicou či náčrtem. Pokud tomu tak bylo, je obraz na jedné straně zajímavou ukázkou opakovaného využití plátna, na druhé straně je pak dokladem mimořádné kvality práce koncipované jako přípravné.

Martina Jandlová Sošková 2023