Název | Hlava muže |
---|---|
Místo vzniku | Francie |
Datování | 1727 |
Provenience | před 1803 sbírka hraběnky Augusty Manderscheid-Blankenheim; 1803–1856 zapůjčeno do OSVPU; Marie Leopoldina Silva-Tarroucová, dědička obrazu, jej věnovala do OSVPU, 1856 |
Způsob nabytí | získáno ze šternberské sbírky, 1803 |
Inventární číslo | O 54 |
Předchozí inventární čísla | EC 1012 |
Katalogové číslo | 18 |
Tematický celek | Francouzské malířství 16.-19. století |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | obraz |
Značeno | rubová strana: papírový štítek s číslem OSVPU EC 1012 |
Rozměry |
výška 31 cm / šířka 25 cm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura |
Podle informace citované již v nejstarších katalozích obrazárny (srov. Einreichungs Catalog) byl obraz na zadní straně originálního plátna signován a datován. Předpokládanou signaturu i vročení díla (1727) však v tuto chvíli překrývá nové plátno a ani infračervená reflektografie je neprokázala. Viditelná malba zobrazuje poprsí staršího muže bez jakéhokoli atributu s pohledem stočeným vzhůru. Připomíná hlavy apoštolů známé z díla Hyacintha Rigauda (1659–1743) nebo Nicolase de Largillierra (1656–1646). U posledně jmenovaného Gaudreau po 1712 studoval na pařížské Akademii. Byl ovlivněn jeho portrétním dílem i malířskou technikou stupňující hladkou malbu jemně modelovanými pastami (srov. The Apostle, the private collection, France; Saint Bartholomew, the private Collection, England). Obraz mohl být koncipován jako samostatné dílo ve stylu studie, ještě pravděpodobněji však byl dílčí přípravnou prací k rozsáhlejší kompozici. Elisabeth Bastier upozornila, že známe pouhý zlomek díla tohoto malíře, absence obdobných studií, s níž by bylo možné obraz z NGP, srovnat je tedy možná, přesněji pravděpodobná. Rentgen malby však prokázal ještě existenci spodní malby zobrazující portrét ženy svou fyziognomií blízký portrétům Elisabeth Auguste Sophie Pfalz-Sulzbach z let 1725 a 1727 (Portrét hraběnky Elisabeth Auguste Sophie Pfalz-Sulzbach, München, Wittelsbacher Ausgleichsfond, Schloss Nymphenburg, inv. no. B I a 133 a mnichovských Bayerische Staatsgemäldesammlungen, Alte Pinakothek, nebo Portrét hraběnky jako Venuše, ca 1727, Sotheby՚s November 5 1986, lot 19). Snad nejblíže však má náčrt portrétu pod viditelnou malbou k Předpokládanému portrétu Elisabeth Charlotte, vévodkyně lorrainské (1676–1744), (Heidelberg, Kurpfälzisches Museum, inv. č. G 1113), datovanému do roku 1729–1730. Oba portréty (malba zobrazená na RTG obrazu z NGP i obraz z Heidelbergu) si jsou blízké ve fyziognomii tváře, zpracování vlasů i natočení hlavy. Příbuznost portrétu, který odhalil RTG malby s Gaudreauovými podobiznami hraběnky Elisabeth Auguste Sophie Pfalz-Sulzbach i kvalita malby jen potvrzují autentičnost pražského obrazu. Svižnost i propracovanost rukopisu mužské hlavy umožnuje řadit toto dílo v rámci malířovy tvorby k výjimečným kusům. Zajímavou komparací (z hlediska zpracování malby) pro obraz z NGP je též např. obraz zamilovaného páru zobrazující poprsí muže v profilu: na obraze Loving Glance (Kiev, Musée Khanenko). Původní malba ženské hlavy, ukrytá pod hlavou muže, mohla být velmi pravděpodobně též skicou či náčrtem. Pokud tomu tak bylo, je obraz na jedné straně zajímavou ukázkou opakovaného využití plátna, na druhé straně je pak dokladem mimořádné kvality práce koncipované jako přípravné.
Martina Jandlová Sošková 2023