Pohled na Rýn u Bonnu

Václav Hollar
(13. 7. 1607 – 25. 3. 1677)
Název Pohled na Rýn u Bonnu
Datování 1635
Provenience Hollareum
Způsob nabytí roku 1949 převedeno z Národního muzea
Inventární číslo K 31203
Katalogové číslo 9
Tematický celek Kresby Václava Hollara
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla kresba
Značeno vlevo dole: WH 1635
Nápis „il est gravé“ (vedle značení, pozdější nápis cizí rukou); zu Bonn – die -Siebenbergen – Goderberg – Rhenus fl
Rozměry
výška 77 mm / šířka 176 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Denkstein 1978, tab. 12
    Vladimír Denkstein, Václav Hollar: Kresby, Praha 1978
  • Dostál 1924, s. 25
    Eugéne Dostál, Venceslas Hollar, Praha 1924
  • Kat. Kolín 1992, s. 69–70, kat. č. 10a
    Werner Schäfke, Wenzel Hollar – Die Kölner Jahre: Zeichnungen und Radierungen 1632–1636. Die Bestände des Kölnischen Stadtmuseums ergänzt durch Leihgaben aus Bonn, Chatsworth, Düsseldorf, Köln, Odenthal, Prag und Windsor, kat. výst., Kölnisches Stadtmuseum, Köln am Rhein 1992.
  • Kat. Praha 2007, kat. č. II/16
    Alena Volrábová (ed.), Václav Hollar a Evropa mezi životem a zmarem / Wenceslaus Hollar and Europe between Life and Desolation, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2007.
  • Metzger 1971, s. 70, obr. č. 8
    Paul Metzger, Wenzel Hollar in Bonn und Umgebung, Bonner Geschichtsblätter XXVII, 1971, s. 51–76.
  • Sprinzels 1938, č. 133
    Franz Sprinzels, Wenceslaus Hollar and His Drawings / Hollar: Handzeichnungen, Wien 1938.
  • Volrábová 2017, kat. č. I.J/10
    Alena Volrábová, Václav Hollar (1607–1677): kresby. Soupisový katalog, Národní galerie v Praze, Praha 2017.

Kresba zachycuje pohled na severní cíp města Bonnu, které se v této podobě dodnes nedochovalo, stejně jako mnoho jiných, jež Hollar ve své době zachytil. Střední plán zabírá vinohrad, kostel vlevo byl identifikován jako Stift Dietkirchen, který byl zničen v roce 1673 (Metzger 1971). Hollar posléze vytvořil v rámci malého cyklu Prospectus Aliquot Locorum v roce 1643 lept (P 728, NH 458), kde ale úsek města s kostelem nezobrazil. Část zřícené zdi vlevo v popředí není v jeho díle úplně obvyklým motivem a více odkazuje na zvyklosti produkce Matthaea Meriana st. Zbořené zdivo Hollar umístil například do popředí svého Velkého pohledu na Prahu, který vznikl rok po této vedutě (Volrábová 2017, kat. č. II/115).

Alena Volrábová 2020