Název | Krajina v bouři |
---|---|
Místo vzniku | Francie |
Datování | po 1670 |
Provenience | sbírka hraběte Františka Antonína Berky z Dubé, před 1706 (po 1670); nostická sbírka (doloženo 1706–1945) |
Způsob nabytí | získáno z nostické sbírky, 1945 |
Inventární číslo | DO 4364 |
Katalogové číslo | 14 |
Tematický celek | Francouzské malířství 16.-19. století |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | obraz |
Značeno | na zadní straně ozdobného rámu nahoře uprostřed: číslo nostické sbírky N 61 |
Z berkovských inventářů vyjadřujících se o díle jako o obrazu od „Caspara Poussina“ bez bližší informace, můžeme provenienci tohoto pouze předpokládat – vzhledem k již citovanému zastoupení Dughetových děl ve sbírce hraběte, o němž svědčí inventář z roku 1692. Kelly Galvagni (2021/2022) však ve spisu Filippa Baldinucciho (1773, s. 475) objevila zmínku o tom, že posledním dílem, které měl Gaspard Dughet vytvořit, měla být Bouře pro „Cardinale di Lorena“. Mělo však jít o „Cavalliere di Lorena“ neboli Philippa de Lorraine (1643–1702); [„cardinale di Lorena“ mělo vzniknout špatným přepisem]. Toto dílo ale pro neshody mezi Dughetem a lotrinským vévodou nakonec Philippu de Lorraine nepřipadlo, ale Dughet je prodal za 300 scudi hraběti hraběti Františku Antonínovi Berkovi z Dubé (1647–1706; „Conte Berk“), který měl obraz odvézt do Německa (respektive do Čech). Obdobně o obraze referuje Dezallier d՚Argenville, 1762 (I, s. 71): „Il peignit pour le cardinal de Lorraine une bourasque avec un coup de tonnere, qui est un de ses plus beaux tableaux; on le voit en Allemagne.“ Galvagni (2021/2022), která cituje Lione Pascoliho (1730, s. 63), vysvětluje, že malíř dílo nechtěl prodat za méně peněz, než kolik měl „gran personaggio“ (ztotožnitelný právě s Philippem de Lorraine) zaplatit za obraz od Salvatora Rosy (1615–1673). Pascoli dále zmiňuje, že dílo nakonec zakoupil „conte Berk“. Velmi pravděpodobná možnost, že by obraz byl tímto „l՚ultimo quadro“, určeným původně pro vévodu lotrinského, posouvá jeho dataci do závěru Dughetovy kariéry, pravděpodobně do doby po roce 1670, ale před 1673, kdy zemřel Salvator Rosa, autor díla, jehož cena způsobila spor. Malba obrazu z NGP je uvolněná a hladká. V popředí vpravo je skupinka postav snažících se skrýt před bouří, v pozadí vpravo vidíme úder blesku. V jeho celkovém rozvrhu můžeme obraz z NGP přiblížit obrazu Bouře. Kromě obdobně umístěné skupinky postav v rámci celé kompozice můžeme srovnat též výrazný, až extrémní pohyb figur i motiv zlomeného stromu (srov. rovněž Bouře, National Gallery, London, inv. č. NG 36, datovaný cca 1660). Pro celkový rozvrh kompozice je obraz dobře srovnatelný s inv. č. DO 4842 (č. k. 15): zejména tenké vrstvení jednotlivých plánů sčítajících prostorově krajinu s městy i vesnicemi či provedení vegetace.
Martina Jandlová Sošková 2023