Název | Vzkříšení |
---|---|
Místo vzniku | Francie |
Datování | 1693 |
Datace uvedená | 1693 |
Provenience | nostická sbírka (doloženo 1819–1945) |
Způsob nabytí | získáno z nostické sbírky v Praze, 1945 |
Inventární číslo | DO 4318 |
Předchozí inventární čísla | Z766 |
Katalogové číslo | 7 |
Tematický celek | Francouzské malířství 16.-19. století |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | obraz |
Značeno | Rubová strana: signatura |
Nápis | J. Batiste Corneille 1693 |
Rozměry |
výška 131 cm / šířka 67 cm
|
Materiál | |
Technika | |
Literatura |
Malba byla v inventáři nostické sbírky z roku 1819 vedena pod jménem Cornelio, protože na toulci se šípy v levém dolním rohu obrazu bylo dodatečně připsáno CORNELIS, z něhož ve Würbsově katalogu sbírky z roku 1864 vzniklo Cornelius Cornelis (1562–1627) s otazníkem, respektive Cornelis Cornelisz. Van Haarlem (1562–1638). Při sejmutí rentoiláže (1986) se na originálním plátně objevila signatura, vzhledem k níž Lubomír Slavíček (2000) obraz připsal Jeanu-Baptistu Corneillovi. Obraz z NGP je blízký malbě Vzkříšení Lazara určené pro klášterní kostel Chartreux v Paříži (Rouen, Musée des Beaux-Arts, inv. č. D 803-8), která vznikla rovněž v posledních letech malířova života – figura Krista; výrazná typika tváří postav. Téma Vzkříšení Krista Corneille zpracoval například již mezi roky 1673–1680 pro kostel Božího hrobu při klášteře augustiniánek v Paříži (zvaných Dames de Bellechasse), dnes v kostele Saint-Henri-de-Lévis in Québec. Exaltovaný údiv vojáků na tomto oltářním plátně předznamenává jejich přemrštěné pohyby na obrazu z NGP. Pozice figury Krista pak u Corneille prochází vývojem, který dobře dokumentují další kresby s námětem Vzkříšeného Krista z Výmaru (Stiftung Weimarer Klassik und Kunstsammlungen) a z Paříže (Musée du Louvre, Cabinet des arts graphiques, inv. č. 12557). Porovnáme-li kresby s obrazem z Prahy, je vidno, že obě předjímají levitující Kristovu figuru z pražského obrazu, zejména pak kresba z Louvre, na níž je zároveň patrno, že Corneille nohy Krista rozvrhl nejprve shodně s kresbou z Weimaru a posléze je změnil. Gesto Kristovy levé ruky nebo provedení prstů na levé noze z výmarské kresby jsou na pražském obraze obdobně snadno rozpoznatelné. V této souvislosti je důležité zmínit ještě kresbu s námětem Vzkříšení (Musée dʼOrléans, inv. č. 1656), k níž je možné pozdní malbu z pražské NG přiblížit – ať již srovnáme tvarování Kristova těla, korouhve, nebo postav vojáků, zejména prchající postavy vlevo. Komorní rozměry obrazu nasvědčují tomu, že obraz mohl být modelem pro některé nám v tuto chvíli neznámé oltářní plátno. Vyloučena však není ani možnost, že je ricordem či kabinetním kusem nebo replikou konkrétního oltářního obrazu pro sběratele.
Martina Jandlová Sošková 2023