Zákon a milost

(1472 – 1553)
Název Zákon a milost
Místo vzniku Německo
Datování
Datace uvedená 1529
Provenience 1814–1922 do OSVPU zapůjčil hrabě Jan Nostic-Rieneck a jeho dědicové
Způsob nabytí získáno 1950 ze soukromé sbírky v Praze
Inventární číslo O 10732
Katalogové číslo 8
Tematický celek Německé a Rakouské malířství 14.-16. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Přípis

papírový lístek s číslem: E.C 1265 [=EC inventář]

Popis

formát desky není původní: ze tří stran seříznuto, pouze horní hrana v původním stavu,

rubová strana: několik zářezů, v nichž došlo k oslabení podložky (slabá místa zpevněna během restaurace); 

Rozměry
výška 72 cm / šířka 88 cm
Materiál
Literatura
  • Hrubý – Royt 1992, s. 127–128
    Vladimír Hrubý – Jan Royt, Nástěnná malba s námětem Zákon a Milost na zámku v Pardubicích. Umění XXXX, 1992, s. 124–137.
  • Krueger 1994, s. 310, pozn. 5
    Ingeborg Krueger, „Gesetz und Gnade“. Ein reformatorisches Bildthema auf Siegburger Steinzeug. Festschrift für Brigitte Klesse. Berlin 1994.
  • Krueger 1994, s. 310, pozn. 5
    Ingeborg Krueger, „Gesetz und Gnade“. Ein reformatorisches Bildthema auf Siegburger Steinzeug. Festschrift für Brigitte Klesse. Berlin 1994.
  • Kotková 2011
    Olga Kotková, Lucas Cranach st., Zákon a milost: Luther nebo Erasmus?, Studia mediaevalia Bohemic 3, 2011, č. 2, s. 287–295.
  • O.Kotková 2005, s. 74–77, č. 11
    in: Chamonikola, s. 82–83, č. 14 (Lucas Cranach starší a dílna), Kaliopi Chamonikola (ed.), [kat. výst.] Lucas Cranach. Obrazárna Pražského hradu. Praha 2005.
  • Schuchardt II 1851, s. 107–109, č. 386
    Christian Schuchardt, Lucas Cranach des Aelteren Leben und Werke. Nach urkundlichen Quellen bearbeitet. Band I–III. Leipzig 1851 (Bd. I–II), 1871 (Bd. III).
  • Pešina 1962, s. XVII
    Jaroslav Pešina, German Paintings of the 15th and 16th Centuries. Praha 1962 (německé vyd.: Alt-Deutsche Meister von Hans von Tübingen bis Dürer und Cranach. Hanau 1962).
  • Kotková 2007, s. 28–29, č. 8
    Olga Kotková, National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries. Illustrated Summary Catalogue II/1. Praha 2007.
  • Verzeichnis 1835, s. 137, č. 58/1265
    Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1835.
  • Verzeichnis 1838, s. 138, č. 58/1265
    Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1838.
  • Verzeichnis 1844, s. 26, č. 29
    Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemählde-Galerie der Privatgesellschaft der patriotischer Kunstfreunde zu Prag. Prag 1844.
  • Verzeichnis 1856, s. 17, č. 28
    Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1856.
  • Verzeichnis 1862, s. 18, č. 28
    Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1862.
  • Verzeichnis 1867, s. 18, č. 28
    Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1867.
  • Verzeichnis 1872, s. 27, č. 42
    Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1872.
  • Barvitius 1889, s. 44, č. 159
    Vojtěch Barvitius, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1889 (německé vyd. Praha 1889).
  • Bergner 1912, s. 36, č. 113
    Paul Bergner, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1912 (německé vyd. Praha 1912), (Cranach – škola)
  • Kat. NG 1988, Kat. NG 1988, s
    Jiří Mašín (ed.), [kat.] Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác. Praha 1988.
  • Löcher 1997, s. 138–139
    Kurt Löcher, Germanisches Nationalmuseum Nürnberg. Die Gemälde des 16. Jahrhunderts. Stuttgart 1997.
  • Thulin 1955, zejm. s. 126–154
    Oskar Thulin, Cranach-Altäre der Reformation. Berlin 1955.
  • D. Koepplin 1983, s. 356
    [Kat. výst.] Kunst der Reformationszeit. Staatliche Museen zu Berlin (DDR). Berlin 1983, in: Kat. Nürnberg
  • S.-K. Schuster 1983, s. 210–216, č. 84–89
    Werner Hofmann (ed.), [kat. výst.] Luther und die Folgen für die Kunst. Hamburger Kunsthalle. München 1983, in: Kat. Hamburg
  • Kat. Stockholm 1988, s. 25, 56
    Görel Cavalli-Björkman, [kat. výst.] Cranach och den tyska renässansen. Nationalmuseum Stockholm. Uddevalla 1988.
  • K. v. Rabenau 1989, s. 134, č. C68
    Werner Schade (ed.), [kat. výst.] Dasein und Vision. Bürger und Bauern um 1500. Staatliche Museen zu Berlin – Altes Museum. Berlin 1989. in: Kat. Berlin
  • Urbach 1989, s. 35
    Zsuzsa Urbach, Eine unbekannte Darstellung von „Südenfall und Erlösung“ in Budapest and das Weiterleben des Cranachschen Rechtfertigungbildes. Niederdeutsche Beiträge zur Kunstgeschichte 28, 1989, s. 33–63.
  • Bach-Nielsen 1990, s. 146–184
    Carsten Bach-Nielsen, Cranach, Luther und servum arbitrium. Analecta Romana Instituti Danici 19, 1990, s. 145–184.
  • E. Badstübner 1994, s. 34–40, 42
    [Kat. výstavy] Gesetz und Gnade. Cranach, Luther und die Bilder. Wartburg, Eisenach – Schloss Hartenfels, Torgau. Eisenach 1994. in: Kat. Eisenach
  • E. Badstübner 1994, s. 357–360
    [Kat. výstavy] Gesetz und Gnade. Cranach, Luther und die Bilder. Wartburg, Eisenach – Schloss Hartenfels, Torgau. Eisenach 1994. in: Kat. Eisenach
  • Amon 1994, s. 45–62
    Karl Amon, Die Bildkomposition „Gesetz und Gnade“ von Lucas Cranach d. Ä. In: Kirche in bewegter Zeit. Festchrift für Maximilian Liebmann zum 60. Geburtstag. Graz 1994, s. 45–62.
  • W. Schade 1994, s. 21
    [Kat. výst.] Gotteswort und Menschenbild. Werke von Cranach und seinen Zeitgenossen. Teil I. Schlossmuseum Gotha. Gotha 1994. in: Kat. Gotha
  • Emmendörffer 1997, s. 133–136
    Christoph Emmendörffer, Hans Kemmer: ein Lübecker Maler der Reformationszeit. Leipzig 1997.
  • Ehrstine 1998, s. 503–537
    Glenn Ehrstine, Seeing is believing. Zeitschrift für Mittlere Deutsche Literatur 27, 1998, s. 503–537.
  • Dillenberger 1999, s. 96–101
    John Dillenberger, Images and Relics. Theological Perceptions and Visual Images in Sixteenth-Century Europe. New York – Oxford 1999.
  • Krueger 2000, s. 247–255
    Ingeborg Krueger, Protestantisches Glaubensbekenntnis auch auf Steinzeug. In: D. Kicken, A. M. Koldeweij, J. R. ter Molen (eds.), Gevonden voorwerpen. Opstellen over middeleewse archeologie voor H. J. E. van Beuningen. Rotterdam Papers 11. Rotterdam 2000, s. 247–256.
  • Kolind Poulsen 2000, s. 61
    Hanne Kolind Poulsend, Choice and Redemption: On Lucas Cranach the Elder’s Melancholia in Statens Museum for Kunst. The Statens Museum for Kunst Journal 4, 2000, s. 40–75.
  • Ehrstine 2002, s. 290
    Glenn Ehrstine, Theater, Culture, and Community in Reformation Bern, 1523–1555. Leiden – Boston – Köln 2002.
  • D. Koepplin 2003, s. 150
    Werner Schade (ed.), [kat. výst.] Lucas Cranach. Glaube, Mythologie und Moderne. Bucerius Kunst Forum, Hamburg. Ostfildern-Ruit 2003. in: Kat. Hamburg
  • Schulze 2004, s. 13, 21–22
    Ingrid Schulze, Lucas Cranach d. J. und die protestantische Bildkunst in Sachsen und Thüringen. Frömmigkeit, Theologie, Fürstenreformation. Bucha bei Jena 2004.
  • Weniger 2004, s. 116–124
    Matthias Weniger, „Durch und durch lutherisch“?: Neues zum Ursprung der Bilder von Gesetz und Gnade. Münchner Jahrbuch der bildenden Kunst, 3, F. 55, 2004, s. 115–134.
  • Müller – Kemperdick 2006, s. 95, pozn. 82
    Christian Müller – Stephan Kemperdick, [kat. výst. Hans Holbein d. J.: die Jahre in Basel 1515–1532. Kunstmuseum Basel. München 2006.
  • Messling 2011, s. 229–230
    Guido Messling, [kat. výst.] Cranach et son temps. Palais des Beaux-Arts de Bruxelles – Musée du Luxembourg Paris. Bruxelles 2010.
Prameny
  • EC inventář, č. 1265 
    (Lucas Cranach, později atribuce změněna – kopie podle EC 819, nyní inv. č. O 9619) Einreichungs-Catalog der Gemaelde-Gallerie der Gesellschaft patriotischer Kunst Freunde. ANG, fond SVPU, sign. AA 1223/1–2.
  • OP inventář, č. 161 (replika podle O 9619) 
    Inventář obrazů a plastik spravovaných Obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění, později Státní sbírkou starého umění, v letech 1919–1939. ANG, fond SSSU, fond, sign. AA 3702.

Antiteze Zákon a milost (obraz též nazýván První hřích a vykoupení lidstva) vychází především z Lutherova učení o Ospravedlnění vírou. Luther mj. čerpal z dopisů apoštola Pavla Římanům, jak rozebral Bach-Nielsen (Bach-Nielsen 1990, s. 146–184). Svůj postoj Luther dále vysvětlil ve svém pojednání De servo arbitrio z roku 1525 (O osvobození duše). Lutherovu koncepci koncem 20. let 16. století (lépe řečeno po 1528) výtvarně rozpracoval Lucas Cranach starší a jeho dílna. Kromě Martina Luthera též Cranacha ovlivnily teologické názory Philippa Melanchtona. Obrazů a ilustrací tohoto námětu vyprodukoval Cranach starší, jeho dílna, následovníci i další umělci reformační doby bezpočet. Mezi nimi je však možno najít dva archetypy z 1529 z ruky Lucase Cranacha st., z nichž ostatní exempláře vycházejí: 1.: tzv. „Gothský typ“ (Schlossmuseum Gotha); 2.:tzv. „Pražský typ“ – což je právě zde diskutovaný obraz z NG v Praze. Ovšem předstupněm pro Pražský typ je titulní ilustrace z Cranachovy dílny pro Lutherovo Auslegung der Evangelien vom Advent bis zum Ostern. Wittenberg 1528. ([kat. výstavy] Gesetz und Gnade. Cranach, Luther und die Bilder. Wartburg, Eisenach – Schloss Hartenfels, Torgau. Eisenach 1994, s. 53). V literatuře, počínaje O. Thulinem (Thulin 1955), lze nalézt podrobný popis obou archetypů, přičemž novější příspěvky si všímají především rozdílů v jejich možné recepci (Bach-Nielsen 1990). V poslední době zazněly i názory, že koncepce tzv. „Pražského typu“ je ovlivněna erasmiánstvím (Weniger 2004, s. 115–134; Kotková 2012). Pražský typ, stejně jako Gothský, je symetricky rozdělen stromem (vlevo uschlým, vpravo svěže zeleným) na dvě poloviny. U pražské verze je levá část důsledně vyhrazena době sub lege (Starý zákon), pravá odpovídá době sub gratia (Nový zákon). Této koncepci odpovídá i výběr zobrazených scén: vlevo na hoře Sinaj dostává Mojžíš kamenné desky s Desaterem. Pod tímto výjevem stojí Adam a Eva pod stromem poznání. Eva právě podává Adamovi utržené jablko. Ve středním plánu je vztyčen měděný had. Smrt připomíná otevřený hrob s mrtvým tělem. Prorok Izajáš patřící k překonané době sub lege se výrazným gestem obrací k člověku, jenž sedí na rozhraní obou ér, a poukazuje k Vykupiteli na kříži, tj. k době sub gratia. Z pravé strany se k člověku naklání Jan Křtitel. Rovněž ten připomíná spasení lidstva prostřednictvím Kristovy oběti – pravou ruku vztahuje k Beránku Božímu. Protějškem k výjevu na Sinaji je Marie na hoře Sion, k níž se blíží letící Ježíšek s křížem, Immanuel. V pozadí lze rozpoznat výjev Zvěstování pastýřům. Konečně vpravo dole Zmrtvýchvstalý Kristus překonává smrt a hřích. Srozumitelnosti a didaktičnosti obrazu i jednotlivých scén bylo dosaženo též pomocí vysvětlujících přípisů, které doprovázejí většinu dochovaných exemplářů (viz též kopie O 9619 z NG). Nápisy, ovšem zjevně z pozdější doby, byly i na našem archetypu. V literatuře i v galerijních inventářích bývá originál opakovaně zaměňován za kopii (O 9619), která je od 1800 ve sbírkách NG. Někteří badatelé náš originál vidí jako dílenskou práci. Spoluúčast dílny lze podobně jako u velké většiny Cranachových děl z 20.–30. let předpokládat, ovšem Cranacha samotného je nutné vidět jako inventora kompozice a tlumočníka nového reformačního námětu. Původní provenience desky není doložena, novější literatura (např. Hrubý – Royt 1992, s. 127–128) s poukazem na velké množství dochovaných památek vzniklých na území Čech, jež ji těsně či volně kopírují, soudí, že byl určen do některého z lutherských sborů na severu Čech, podobně jako jeho mladší kopie z NG.

Olga Kotková 2007