Zákon a milost

(1472 – 1553)

Název	Zákon a milost
Místo vzniku	Německo
Datování
Datace uvedená	1529
Provenience	1814–1922 do OSVPU zapůjčil hrabě Jan Nostic-Rieneck a jeho dědicové
Způsob nabytí	získáno 1950 ze soukromé sbírky v Praze
Inventární číslo	O 10732
Katalogové číslo	8
Tematický celek	Německé a Rakouské malířství 14.-16. století
Sbírka	Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla	obraz
Přípis	papírový lístek s číslem: E.C 1265 [=EC inventář]
Popis	formát desky není původní: ze tří stran seříznuto, pouze horní hrana v původním stavu, rubová strana: několik zářezů, v nichž došlo k oslabení podložky (slabá místa zpevněna během restaurace);
Rozměry	výška 72 cm / šířka 88 cm
Materiál	dřevo lipové
Literatura	Hrubý – Royt 1992, s. 127–128 Vladimír Hrubý – Jan Royt, Nástěnná malba s námětem Zákon a Milost na zámku v Pardubicích. Umění XXXX, 1992, s. 124–137. Krueger 1994, s. 310, pozn. 5 Ingeborg Krueger, „Gesetz und Gnade“. Ein reformatorisches Bildthema auf Siegburger Steinzeug. Festschrift für Brigitte Klesse. Berlin 1994. Krueger 1994, s. 310, pozn. 5 Ingeborg Krueger, „Gesetz und Gnade“. Ein reformatorisches Bildthema auf Siegburger Steinzeug. Festschrift für Brigitte Klesse. Berlin 1994. Kotková 2011 Olga Kotková, Lucas Cranach st., Zákon a milost: Luther nebo Erasmus?, Studia mediaevalia Bohemic 3, 2011, č. 2, s. 287–295. O.Kotková 2005, s. 74–77, č. 11 in: Chamonikola, s. 82–83, č. 14 (Lucas Cranach starší a dílna), Kaliopi Chamonikola (ed.), [kat. výst.] Lucas Cranach. Obrazárna Pražského hradu. Praha 2005. Schuchardt II 1851, s. 107–109, č. 386 Christian Schuchardt, Lucas Cranach des Aelteren Leben und Werke. Nach urkundlichen Quellen bearbeitet. Band I–III. Leipzig 1851 (Bd. I–II), 1871 (Bd. III). Pešina 1962, s. XVII Jaroslav Pešina, German Paintings of the 15th and 16th Centuries. Praha 1962 (německé vyd.: Alt-Deutsche Meister von Hans von Tübingen bis Dürer und Cranach. Hanau 1962). Kotková 2007, s. 28–29, č. 8 Olga Kotková, National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries. Illustrated Summary Catalogue II/1. Praha 2007. Verzeichnis 1835, s. 137, č. 58/1265 Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1835. Verzeichnis 1838, s. 138, č. 58/1265 Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1838. Verzeichnis 1844, s. 26, č. 29 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemählde-Galerie der Privatgesellschaft der patriotischer Kunstfreunde zu Prag. Prag 1844. Verzeichnis 1856, s. 17, č. 28 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1856. Verzeichnis 1862, s. 18, č. 28 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1862. Verzeichnis 1867, s. 18, č. 28 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1867. Verzeichnis 1872, s. 27, č. 42 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1872. Barvitius 1889, s. 44, č. 159 Vojtěch Barvitius, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1889 (německé vyd. Praha 1889). Bergner 1912, s. 36, č. 113 Paul Bergner, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1912 (německé vyd. Praha 1912), (Cranach – škola) Kat. NG 1988, Kat. NG 1988, s Jiří Mašín (ed.), [kat.] Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác. Praha 1988. Löcher 1997, s. 138–139 Kurt Löcher, Germanisches Nationalmuseum Nürnberg. Die Gemälde des 16. Jahrhunderts. Stuttgart 1997. Thulin 1955, zejm. s. 126–154 Oskar Thulin, Cranach-Altäre der Reformation. Berlin 1955. D. Koepplin 1983, s. 356 [Kat. výst.] Kunst der Reformationszeit. Staatliche Museen zu Berlin (DDR). Berlin 1983, in: Kat. Nürnberg S.-K. Schuster 1983, s. 210–216, č. 84–89 Werner Hofmann (ed.), [kat. výst.] Luther und die Folgen für die Kunst. Hamburger Kunsthalle. München 1983, in: Kat. Hamburg Kat. Stockholm 1988, s. 25, 56 Görel Cavalli-Björkman, [kat. výst.] Cranach och den tyska renässansen. Nationalmuseum Stockholm. Uddevalla 1988. K. v. Rabenau 1989, s. 134, č. C68 Werner Schade (ed.), [kat. výst.] Dasein und Vision. Bürger und Bauern um 1500. Staatliche Museen zu Berlin – Altes Museum. Berlin 1989. in: Kat. Berlin Urbach 1989, s. 35 Zsuzsa Urbach, Eine unbekannte Darstellung von „Südenfall und Erlösung“ in Budapest and das Weiterleben des Cranachschen Rechtfertigungbildes. Niederdeutsche Beiträge zur Kunstgeschichte 28, 1989, s. 33–63. Bach-Nielsen 1990, s. 146–184 Carsten Bach-Nielsen, Cranach, Luther und servum arbitrium. Analecta Romana Instituti Danici 19, 1990, s. 145–184. E. Badstübner 1994, s. 34–40, 42 [Kat. výstavy] Gesetz und Gnade. Cranach, Luther und die Bilder. Wartburg, Eisenach – Schloss Hartenfels, Torgau. Eisenach 1994. in: Kat. Eisenach E. Badstübner 1994, s. 357–360 [Kat. výstavy] Gesetz und Gnade. Cranach, Luther und die Bilder. Wartburg, Eisenach – Schloss Hartenfels, Torgau. Eisenach 1994. in: Kat. Eisenach Amon 1994, s. 45–62 Karl Amon, Die Bildkomposition „Gesetz und Gnade“ von Lucas Cranach d. Ä. In: Kirche in bewegter Zeit. Festchrift für Maximilian Liebmann zum 60. Geburtstag. Graz 1994, s. 45–62. W. Schade 1994, s. 21 [Kat. výst.] Gotteswort und Menschenbild. Werke von Cranach und seinen Zeitgenossen. Teil I. Schlossmuseum Gotha. Gotha 1994. in: Kat. Gotha Emmendörffer 1997, s. 133–136 Christoph Emmendörffer, Hans Kemmer: ein Lübecker Maler der Reformationszeit. Leipzig 1997. Ehrstine 1998, s. 503–537 Glenn Ehrstine, Seeing is believing. Zeitschrift für Mittlere Deutsche Literatur 27, 1998, s. 503–537. Dillenberger 1999, s. 96–101 John Dillenberger, Images and Relics. Theological Perceptions and Visual Images in Sixteenth-Century Europe. New York – Oxford 1999. Krueger 2000, s. 247–255 Ingeborg Krueger, Protestantisches Glaubensbekenntnis auch auf Steinzeug. In: D. Kicken, A. M. Koldeweij, J. R. ter Molen (eds.), Gevonden voorwerpen. Opstellen over middeleewse archeologie voor H. J. E. van Beuningen. Rotterdam Papers 11. Rotterdam 2000, s. 247–256. Kolind Poulsen 2000, s. 61 Hanne Kolind Poulsend, Choice and Redemption: On Lucas Cranach the Elder’s Melancholia in Statens Museum for Kunst. The Statens Museum for Kunst Journal 4, 2000, s. 40–75. Ehrstine 2002, s. 290 Glenn Ehrstine, Theater, Culture, and Community in Reformation Bern, 1523–1555. Leiden – Boston – Köln 2002. D. Koepplin 2003, s. 150 Werner Schade (ed.), [kat. výst.] Lucas Cranach. Glaube, Mythologie und Moderne. Bucerius Kunst Forum, Hamburg. Ostfildern-Ruit 2003. in: Kat. Hamburg Schulze 2004, s. 13, 21–22 Ingrid Schulze, Lucas Cranach d. J. und die protestantische Bildkunst in Sachsen und Thüringen. Frömmigkeit, Theologie, Fürstenreformation. Bucha bei Jena 2004. Weniger 2004, s. 116–124 Matthias Weniger, „Durch und durch lutherisch“?: Neues zum Ursprung der Bilder von Gesetz und Gnade. Münchner Jahrbuch der bildenden Kunst, 3, F. 55, 2004, s. 115–134. Müller – Kemperdick 2006, s. 95, pozn. 82 Christian Müller – Stephan Kemperdick, [kat. výst. Hans Holbein d. J.: die Jahre in Basel 1515–1532. Kunstmuseum Basel. München 2006. Messling 2011, s. 229–230 Guido Messling, [kat. výst.] Cranach et son temps. Palais des Beaux-Arts de Bruxelles – Musée du Luxembourg Paris. Bruxelles 2010.
Prameny	EC inventář, č. 1265 (Lucas Cranach, později atribuce změněna – kopie podle EC 819, nyní inv. č. O 9619) Einreichungs-Catalog der Gemaelde-Gallerie der Gesellschaft patriotischer Kunst Freunde. ANG, fond SVPU, sign. AA 1223/1–2. OP inventář, č. 161 (replika podle O 9619) Inventář obrazů a plastik spravovaných Obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění, později Státní sbírkou starého umění, v letech 1919–1939. ANG, fond SSSU, fond, sign. AA 3702.

Antiteze Zákon a milost (obraz též nazýván První hřích a vykoupení lidstva) vychází především z Lutherova učení o Ospravedlnění vírou. Luther mj. čerpal z dopisů apoštola Pavla Římanům, jak rozebral Bach-Nielsen (Bach-Nielsen 1990, s. 146–184). Svůj postoj Luther dále vysvětlil ve svém pojednání De servo arbitrio z roku 1525 (O osvobození duše). Lutherovu koncepci koncem 20. let 16. století (lépe řečeno po 1528) výtvarně rozpracoval Lucas Cranach starší a jeho dílna. Kromě Martina Luthera též Cranacha ovlivnily teologické názory Philippa Melanchtona. Obrazů a ilustrací tohoto námětu vyprodukoval Cranach starší, jeho dílna, následovníci i další umělci reformační doby bezpočet. Mezi nimi je však možno najít dva archetypy z 1529 z ruky Lucase Cranacha st., z nichž ostatní exempláře vycházejí: 1.: tzv. „Gothský typ“ (Schlossmuseum Gotha); 2.:tzv. „Pražský typ“ – což je právě zde diskutovaný obraz z NG v Praze. Ovšem předstupněm pro Pražský typ je titulní ilustrace z Cranachovy dílny pro Lutherovo Auslegung der Evangelien vom Advent bis zum Ostern. Wittenberg 1528. ([kat. výstavy] Gesetz und Gnade. Cranach, Luther und die Bilder. Wartburg, Eisenach – Schloss Hartenfels, Torgau. Eisenach 1994, s. 53). V literatuře, počínaje O. Thulinem (Thulin 1955), lze nalézt podrobný popis obou archetypů, přičemž novější příspěvky si všímají především rozdílů v jejich možné recepci (Bach-Nielsen 1990). V poslední době zazněly i názory, že koncepce tzv. „Pražského typu“ je ovlivněna erasmiánstvím (Weniger 2004, s. 115–134; Kotková 2012). Pražský typ, stejně jako Gothský, je symetricky rozdělen stromem (vlevo uschlým, vpravo svěže zeleným) na dvě poloviny. U pražské verze je levá část důsledně vyhrazena době sub lege (Starý zákon), pravá odpovídá době sub gratia (Nový zákon). Této koncepci odpovídá i výběr zobrazených scén: vlevo na hoře Sinaj dostává Mojžíš kamenné desky s Desaterem. Pod tímto výjevem stojí Adam a Eva pod stromem poznání. Eva právě podává Adamovi utržené jablko. Ve středním plánu je vztyčen měděný had. Smrt připomíná otevřený hrob s mrtvým tělem. Prorok Izajáš patřící k překonané době sub lege se výrazným gestem obrací k člověku, jenž sedí na rozhraní obou ér, a poukazuje k Vykupiteli na kříži, tj. k době sub gratia. Z pravé strany se k člověku naklání Jan Křtitel. Rovněž ten připomíná spasení lidstva prostřednictvím Kristovy oběti – pravou ruku vztahuje k Beránku Božímu. Protějškem k výjevu na Sinaji je Marie na hoře Sion, k níž se blíží letící Ježíšek s křížem, Immanuel. V pozadí lze rozpoznat výjev Zvěstování pastýřům. Konečně vpravo dole Zmrtvýchvstalý Kristus překonává smrt a hřích. Srozumitelnosti a didaktičnosti obrazu i jednotlivých scén bylo dosaženo též pomocí vysvětlujících přípisů, které doprovázejí většinu dochovaných exemplářů (viz též kopie O 9619 z NG). Nápisy, ovšem zjevně z pozdější doby, byly i na našem archetypu. V literatuře i v galerijních inventářích bývá originál opakovaně zaměňován za kopii (O 9619), která je od 1800 ve sbírkách NG. Někteří badatelé náš originál vidí jako dílenskou práci. Spoluúčast dílny lze podobně jako u velké většiny Cranachových děl z 20.–30. let předpokládat, ovšem Cranacha samotného je nutné vidět jako inventora kompozice a tlumočníka nového reformačního námětu. Původní provenience desky není doložena, novější literatura (např. Hrubý – Royt 1992, s. 127–128) s poukazem na velké množství dochovaných památek vzniklých na území Čech, jež ji těsně či volně kopírují, soudí, že byl určen do některého z lutherských sborů na severu Čech, podobně jako jeho mladší kopie z NG.

Olga Kotková 2007