Lesní vodopád s pasáčkem a čtyřmi kozami – z cyklu Šest krajin

Roelandt Savery
(1576 – 1639)
Aegidius II. Sadeler
(1570 – 1625)
Název Lesní vodopád s pasáčkem a čtyřmi kozami – z cyklu Šest krajin
Místo vzniku Praha; Země Koruny české
Cyklus Šest krajin
Stav I.
Datování 1609 – 1612
Způsob nabytí Získáno: 1962
Inventární číslo R 165363
Tematický celek Manýristická grafika
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla grafika
Značeno Cum Priuil[egio] Sac[rae] Caes. Maj. vpravo: Roelant Sauerij Inuentor Egidius Sadeler ex.
Rozměry
výška 211 mm / šířka 281 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Kat. Bruxelles 1992
    Isabelle de Ramaix (ed.), Les Sadeler, Graveurs et éditeurs, Bruxelles 1992.
  • Erasmus 1908
    Kurt Erasmus, Roelant Savery, sein Leben und seine Werke, Halle 1908.
  • Spicer-Durham 1979
    Joaneath Spicer-Durham, Drawings of Roelandt Savery (1576-1639), Yale 1979.
  • Piccin in Kat. Padova 1992, s. 748
    Caterina Limentani Virdis – Franca Pellegrini – Gemma Piccin (eds.), Una dinastia di incisori: I Sadeler, 120 stampe dei Musei civici di Padova, Padova 1992.
  • Kubíková in Kat. Praha 2010
    Olga Kotková (ed.), Roelandt Savery: dvorní malíř císaře Rudolfa II./ A painter in the Services of Emperor Rudolf II, Praha 2010.

Grafický list s dominantním motivem velkého rozlomeného stromu je charakteristickým představitelem druhé série krajinných pohledů, které Sadeler vytvořil podle předloh Roelandta Saveryho. Cyklus zvaný Šest krajin spojují diagonálně koncipované kompozice, na jejichž dramatickém výrazu se podílí bravurní rytecké provedení. Rytec obeznámený s technikou Hendricka Goltzia a jeho žáků dokázal pomocí rýh proměnlivé šířky a hloubky vystupňovat plastické efekty a maximálně rozvinout tonální rejstřík. Novým prvkem v cyklu je vtažení diváka do nitra lesa – pozorovatel již nestojí na okraji scény, nýbrž se ocitá přímo uprostřed divoké přírody. Třebaže tradiční název grafiky hovoří o vodopádu, potok tekoucí v levé části kompozice je spíše poklidný. Na mocnou sílu přírody ukazují polámané kmeny stromů, které kříží cestu vedoucí k vesnici na pozadí. Postavy lidí i zvířat poskytují měřítko k obrovským rozměrům lesních titánů. Saveryho obraz Hon na jelena ze sbírek Národní galerie v Praze do téže přírodní scenérie zasazuje hybnější motiv jelena prchajícího před lovcem. Spicer zastává názor, že obraz vznikl později než rytina,4 což podporuje i skutečnost, že obě díla jsou stranově stejně orientována.

Blanka Kubíková 0000