Vestigi delle antichità di Roma, Tivoli, Pozzuolo et Altri Luochi – pohled na Vyšehrad

Aegidius II. Sadeler  – rytec
(1570 – 1625)
Název Vestigi delle antichità di Roma, Tivoli, Pozzuolo et Altri Luochi – pohled na Vyšehrad
Místo vzniku Praha; Země Koruny české
Stav I.
Datování 1606
Způsob nabytí Získáno: 1962
Inventární číslo R 160565
Tematický celek Manýristická grafika
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla grafika
Nápis Ruderi del castello Vissehrad (...) onde adesso non serue ad altro ch´a giardini
Rozměry
výška 160 mm / šířka 269 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Limouze 1997
    Dorothy Limouze, Umění rytiny na císařském dvoře v Praze, in: Kat. Praha 1997
  • Kašička – Nechvátal 1985, s. 27
    František Kašička – Bořivoj Nechvátal, Vyšehrad pohledem věků, Praha 1985.
  • Muchka in kat. Essen – Wien 1988, s. 418
    Christian Beufort (ed.), Prag um 1600, Essen – Wien 1988.

Sadeler doplnil soubor o několik nových pohledů z Říma a Itálie včetně poutavého zobrazení vulkanických polí v Pozzuoli u Neapole a také o dvě záalpské veduty – rozbořený hrad u obce Baarland na ostrově Zuid Beveland v Nizozemí a Vyšehrad v Praze. V obou případech jde také o zříceniny, které podobně jako italské památky připomínají slavnou minulost své země. Vyšehrad je však ve srovnání s Baarlandem místo podstatně prestižnější, dávné sídlo českých knížat, mýtických i historických a také rezidence českých králů. O významu Vyšehradu hovoří doprovodná legenda, která je stejně jako ostatní texty v cyklu psaná italsky. Připomíná se v ní kněžna Libuše a připisuje se jí úloha zakladatelky Vyšehradu, který se stal sídlem českých panovníků. V textu je – v rozporu s historickou skutečností – přisouzena klíčová role v přemístění královské rezidence na Pražský hrad císaři Karlu IV. Dominantu veduty tvoří ruiny královského paláce tyčící se na obzoru v levé horní polovině výjevu. V jejich popředí je zachycena vstupní brána se zbytky hradby. Pravou stranu kompozice vyplňují domky s travnatými plochami, které korespondují se Sadelerovými slovy v závěru legendy: „ [...] dnes už jsou zde jenom zahrady.“ Připojení Vyšehradu do cyklu oslavujícího antické památky je u alba, které vzniklo v Praze, jeho logickou aktualizací. Nejstarobylejší architektonický komplex v hlavním městě má podobně jako antické stavby v Římě své počátky spjaté s mýty, zastával významnou úlohu a dochoval se jen v ruinách. Vyobrazení zbytků královského paláce ve spojení s legendou připomínající panovnickou kontinuitu v Čechách je oslavou zářné minulosti země.

Blanka Kubíková 0000