Vestigi delle antichità di Roma, Tivoli, Pozzuolo et Altri Luochi - Titulní líst

Aegidius Sadeler vydal v roce 1606 cyklus čítající dvaapadesát grafických listů s názvem Vestigi delle antichità di Roma, Tivoli, Pozzuolo et Altri Luochi (Antické památky z Říma, Tivoli, Pozzuoli a dalších míst). Většina z nich jsou kopiemi vedut od Étienna Dupéraca, který vydal v roce 1575 cyklus s velmi podobným názvem Vestigi delle antichità di Roma raccolti et ritratti in perspettiva con ogni dilegenza (Vybrané antické památky Říma, umně zobrazené v perspektivě). K Dupéracovým třiceti devíti pohledům na římské ruiny1 přidal Sadeler třináct nových listů, zejména scény mimo Řím. Tyto nové výjevy vznikly podle různorodých předloh: některé podle kreseb Jana Brueghela st. a Pietera Stevense, jeden je kopií leptu od bratří Van Doetecum na základě předlohy vytvořené Pieterem Bruegelem st. a několik kompozic je zřejmě invence samotného Sadelera. To je i případ titulního listu cyklu, přestože některé prvky autor také převzal z Dupéracovy úvodní kompozice (obr. 20). Název cyklu je vepsán na kůži legendární římské vlčice, která odkojila malého Romula a Rema, zakladatele Říma. Kůže je natažená ve výklenku lemovaném pilíři s představenými hermovkami – patrně postavami filosofů. Po stranách kompozice jsou umístěny postavy Fámy (Slávy) a Chrona (Času). Postava Fámy na Sadelerově grafickém listu pozvedá levicí troubu slávy, zatímco v pravé ruce drží štít, u nohou jí leží předměty symbolizující oblasti, v nichž je možno dosáhnout proslulosti (brnění, knihy, sochy). Na pravé straně výjevu postava Chrona (Času) svírá v pravé ruce kosu a v levici přesýpací hodiny, atributy pomíjivosti lidského konání i života. Také ruiny antické architektury u jeho nohou hovoří o nevyhnutelném ničivém působení času. Rytecký rukopis prozrazuje, že Sadeler svěřil provedení série nejspíše své dílně

Blanka Kubíková 0000