Tři Marie vracející se od Kristova hrobu

(1570 – 1625)
(1546 – 1611)
Název Tři Marie vracející se od Kristova hrobu
Místo vzniku Praha; Země Koruny české
Stav II.
Datování 1600
Způsob nabytí Získáno: 1962
Inventární číslo R 160578
Tematický celek Manýristická grafika
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla grafika
Značeno pod texten uprostřed: Egidius Sadeler Sac C. M. Sculptor obtulit humiliter anni.1600. initio. Marco Sadeler excudit
Nápis Foemina fortis amor, pietatis fortius omen (...) SERENISS[IM]aeMARIAE ARCHIDVCISAE AVSTRIAE, ETC: DUCISAE BAVARIAE, ETC: VIDVAE PIETATI
Rozměry
výška 514 mm / šířka 365 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Limouze 1997
    Dorothy Limouze, Umění rytiny na císařském dvoře v Praze, in: Kat. Praha 1997
  • Limouze 1990
    Dorothy Anne Limouze, Aegidius Sadeler (c. 1570–1629): Drawings, Prints and Art Theory, Ph.D. Dissertation, Princeton University 1990.
  • Kat. Bruxelles 1992, s. 24–25
    Isabelle de Ramaix (ed.), Les Sadeler, Graveurs et éditeurs, Bruxelles 1992.
  • Oberhuber 1958, s. 275
    Konrad Oberhuber, Die stilistische Entwicklung im Werk Bartholomäus Sprangers, Diss., Wien 1958.
  • Beaujean 2010, s. 316
    Dieter Beaujean, Grafik bis 1700 Von Dürer bis Sadeler Bestandskatalog Museum Bautzen, Dresden 2010.

Grafika byla vytvořena podle Sprangerova obrazu z roku 1598 (Vídeň, Kunsthistorisches Museum), který byl součástí oltářního retáblu zhotoveného pro kapitulní kostel Všech svatých na Pražském hradě. Spolu se Sprangerem se na výzdobě tohoto díla podílela ještě trojice malířů patřících k umělecké elitě Rudolfova dvora. Sadelerova schopnost transkribovat rydlem malířův osobitý projev a všechny odstíny jeho rukopisu byla dobře známá.2 Na této grafice docílil jemnými liniemi bohaté světelné škály sahající od světlem zalitého pozadí po temnosvitné odění žen, čímž se vyznačuje již malba. V některých detailech se Sadelerův rukopis přiblížil projevu nizozemských rytců Jana Mullera a Hendricka Goltzia. Především tváře a ruce žen jsou budovány se smyslem pro objem, kterého autor docílil prudce se ztenčujícími liniemi.3 Dílo zobrazuje novozákonní výjev, o kterém se zmiňují všichni čtyři evangelisté. V neděli po Kristově ukřižování přišly k jeho hrobu ženy s vonnými mastmi, aby pomazaly jeho tělo. Zjistily ale, že hrob je otevřený a prázdný. Anděl, který se jim zjevil, oznámil, že Kristus vstal z mrtvých. Sadelerova rytina se stala inspirací pro lept francouzského grafika období manýrismu Jacquesa Bellange, který převzal kompozici centrální skupiny

Dalibor Lešovský 0000