Ukřižování

(1503)

Název	Ukřižování
Místo vzniku	Nizozemí ?
Datování	před 1529 (?)
Provenience	Nikolaus Lehmann, obchodník s uměním, Praha, 1882; sbírka Hugo Tomana a JUDr. Prokopa Tomana a dědiců, Praha, 1882–1961
Způsob nabytí	zakoupeno v roce 1961
Inventární číslo	O 9004
Katalogové číslo	2
Tematický celek	Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka	Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla	obraz
Značeno	vpravo dole: signováno
Nápis	PETRVS KEMPENER
Přípis	Na zadní straně je neidentifikovatelná pečeť a papírový štítek s číslem „70“.
Popis	Prostá kompozice zachycuje trojici křížů se skupinou tří truchlících postav – Jana a dvou Marií – pod Kristem. Přísnou symetrii štíhlého a protáhlého Kristova těla mírně vychyluje jen skloněná hlava, a především zdobně vlající bederní rouška. Kříže s oběma lotry, zhotovené z hrubých, neotesaných, ale přitom tenkých a dlouhých břeven zasazených do skalnatých ostrohů, jsou předsunuty do popředí. Hřeby prostupují nejen dlaněmi a nohama, ale i břevny.
Rozměry	bez rámu: výška 268 mm / šířka 230 mm
Materiál	dřevo dubové
Technika	olej
Literatura	ANON. 1886, s. 452–453 Anon., Prag, Gemäldesammlung des Dr. Toman, Repertorium für Kunstwissenschaft IX, 1886, s. 451–453. Anonymní dílo, zahrnující však dopis, který Justi adresoval Dr. Tomanovi ANGULO ÍÑIGUEZ 1974, s. 332 Diego Angulo Íñiguez, Una nueva Crucifixión de Pedro de Campaña, Archivo Español de Arte XLVII, 1974, s. 332 BOLOGNA 1953, s. 27–49 Ferdinando Bologna, Osservazioni su Pedro de Campaña, Paragone IV, 1953, č. 43, s. 27–49 KAT. BRUGGE 1974, s. 35 Jaromír Šíp (ed.), Chefs-d’oeuvre de Prague, 1450–1750: trois siècles de peinture flamande et hollandaise, kat. výst., Groeningemuseum, Brugge 1974. CAT. BRUSSELS–ROME 1995, s. 493 Nicole Dacos, Bert. W. Meier, Anne Claire Liedekerke (eds.), [Exhib. cat.] Fiamminghi a Roma, 1508–1608. Artistes des Pays-Bas et de la Principauté de Liège à Rome à la Renaissance, Palais des Beaux-Arts, Bruxelles, Roma, Palazzo delle Esposizioni, Bruxelles–Rome 1995 KAT. NG 1962, s. 21 Eduard Šafařík (ed.), Výstava přírůstků 1957–1962, obrazy, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 1962. KAT. NG 1971 Oldřich Blažíček – Marie A. Kotrbová – Pavel Preiss – Jaromír Šíp – Olga Pujmanová, Sbírka starého umění Národní galerie v Praze, kat., Praha 1971. KAT. NG 1988b, s. 114 Jiří Mašín (ed.), Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác, kat., Praha 1988. KAT. PRAGUE 1884, s. 34 Catalogue Raisonné zur Bildersammlung alter Meister des JUDr. Hugo Toman in Prag, kat., Prag 1884, s. 34, č. 91. DACOS 1980, s. 33–34 Nicole Dacos, Pedro de Campaňa dopo Siviglia: Arazzi e altri inediti, Bolletino ď Arte LXV, 1980, s. 1–44 DONATH 1925, s. 103–104 Adolf Donath, Technik des Kunstsammelns, Berlin 1925 FAGGIN 1966, s. 5 Giorgio Faggin, Classicismo e realismo nel Nord, Milano 1965 HEBERLE 1892, s. 8 Katalog der Gemälde-Sammlung A. Schuster etc., Versteigerung zu Köln, 14.–15. XI. 1892, J. M. Heberle, Auction Haus, Köln 1892. JUSTI 1888 (1933), s. 52 Carl Justi, Velázquez und seine Jahrhundert, Bonn 1888 [1933]. JUSTI 1888 (špan. vyd. 1953), s. 47 Carl Justi, Velázquez y su siglo, Madrid, 1953 [pův. něm. vyd. 1888]. Zahrnuje studii „Después de Justi“ („After Justi“), Juan Antonio Gaya Nuño, s. 797–872. JUSTI 1908, s. 338 Carl Justi, Miscellaneen aus drei Jahrhunderten spanischen Kunstlebens I, Berlin 1908. KOTKOVÁ 1999, s. 78 Olga Kotková, Netherlandish Paintings 1480–1600. Illustrated Summary Catalogue I/1, The National Gallery in Prague, Prague 1999. MAYER 1911, s. 66 August Liebmann Mayer, Die sevillaner Malerschule. Beiträge zu ihrer Geschichte, Leipzig 1911. MULLER 1966, s. 412–413 Priscilla E. Muller, The Prague Crucifixion signed ‘PETRVSS KEMPENER’, The Art Bulletin XLVIII, 1966, s. 412–413. PÉREZ SÁNCHEZ 1997, s. 76 Alfonso Emilio Pérez Sánchez, Pintura Española recuperada por el coleccionismo privado, kat. výst., Hospital de los Venerables, Sevilla, a Real Academia de Bellas Artes de San Fernando, Madrid, Sevilla 1997. STEINBERG 1996, s. 266 Leo Steinberg, The Sexuality of Christ in Renaissance Art and in Modern Oblivion, Chicago 1996 [1. vyd. 1983]. Špan. vyd.: La sexualidad de Cristo en el arte del Renacimiento y en el olvido moderno, Madrid 1989. ŠÍP 1973 Jaromír Šíp – Jarmila Vacková, Nizozemské malířství 15. a 16. století v pražské Národní galerii (nepublikovaný rukopis kat., Knihovna NGP, Praha 1973). ŠTĚPÁNEK 1968−1969, s. 224–225, 232 Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praga, Arte Español I−III, 1968/69, s. 222–235, fig. 1–19. ŠTĚPÁNEK 1969, s. 184–186 Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praha, Ibero-Americana Pragensia III, 1969, s. 181–202. ŠTĚPÁNEK 1990A, s. 351–352 Pavel Štěpánek, Pinturas y esculturas góticas españolas en la Galería Nacional de Praga, Anuario de Estudios Medievales XX, 1990, s. 349–356. ŠTĚPÁNEK 2009A, s. 6–20 Pavel Štěpánek, Dos tablas de Juan de Flandes y Pedro de Campaña en la colección de la Galería Nacional de Praga, Problemas de atribución y datación, Bulletin of the National Gallery in Prague XVIII–XIX, 2008–2009, s. 6–20 (špan.), 76–86 (čes.). THIEME–BECKER 1907−1950, s. 142–144 Ulrich Thieme–Felix Becker, Hans Vollmer, Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart, I−XXXVII, Leipzig 1907–1950. TOMAN 1909, s. 171 Prokop Toman, Doplňky k soupisu památek uměl. a hist. v král. Českém XV. díl. Podboří. Sbírka dr. P. Tomana, Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze XVII, 1909, s. 169−174. TOMAN 1941, s. 87 Prokop Toman, Sběratelské epištoly, Praha 1941. VACKOVÁ 1989B, s. 201–202 Jarmila Vacková, Nizozemské malířství 15. a 16. století, Československé sbírky, Praha 1989. VALDIVIESO 2008, s. 164 Enrique Valdivieso, Pedro de Campaña, Sevilla 2008. WURZBACH 1906, 1909, 1910, s. 255 Wolfgang von Wurzbach, Niederländisches Kunstlexikon, I−III, Wien–Leipzig, 1906, 1909, 1910 ŠTĚPÁNEK 2019, s. 41–44 Spanish Painting and Sculpture from the 13th to the 19th Century, Illustrated Summary Catalogue, Prague 2019.

Vzhledem k evidentně původní umělcově signatuře, známé již od prvních zmínek o tomto obrazu, nebyla nikdy vyslovena pochybnost o autorství; jen zařazení do kontextu autorova díla bylo v některých případech diametrálně protichůdné. Spor o obraz se vyhranil v podstatě kolem dvou možností: buď je dílo malířovou pozdní prací (Justi 1908, s. 338; Mayer 1911, s. 66; Šafařík 1962, s. 21, č. 40; 1966, s. 412; Dacos 1980, s. 33−34; Kotková 1999, s. 78, č. kat. 42) a vznikl po jeho návratu ze Španělska do Bruselu, anebo vznikl v malířově raném věku (Šíp 1974, s. 35). Názor, že se jedná o Campañovo pozdní dílo se opíral zejména o devocionální hodnotu díla i zralost a celkové vyznění jeho provedení. Začlenění obrazu do malířovy rané tvorby vycházelo ze slohového rozboru zdůrazňujícího malířovu závislost na starších vzorech (grisaillové Ukřižování na zadní straně Boschova obrazu Sv. Jan na Patmu, Gemäldegalerie Berlin, Staatliche Museen zu Berlin – Preussiger Kulturbesitz). Na druhé straně se pak raná datace vztahovala k vlámské transkripci signatury - za španělského pobytu se Campaña na své práce totiž podepisoval výlučně PETRUS CAMPANIENSIS nebo KAMPANIA, zatímco v pražském obraze se objevuje PETRVSS KEMPENER a tato podoba jména by byla po jeho návratu ze Španělska asi obtížně vysvětlitelná. Campañův obraz z NGP můžeme dát do souvislosti s pozdním Snímám z Kříže z Barcelonské soukromé sbírky (Cat. Sevilla−Madrid 1996−1997, s. 76, č. kat. 21). Vztah pražského obrazu k barcelonskému Kempenerovu Ukřižování nebyl však dosud důsledně probádán. Rozvržení přísně centrální kompozice s Kristovým křížem uprostřed je tu zachováno s tím rozdílem, že scéna je nazírána z větší blízkosti, v detailnějším výseku. Jestliže na pražském obraze postavy zaujímají jen jednu čtvrtinu, na barcelonském už plnou třetinu výšky formátu. Postavy se staly robustnější, vyzrálejší a fyzicky starší a jsou pojednány detailněji. Mezi další provedení této kompozice patří Ukřižování datované do počátku Campañova sevillského období ze soukromé sbírky Stanleye Mosse. Také zlomek s hlavou ukřižovaného Krista ve sbírce Buendíově v Madridu, jehož kompozice v mnohem větším měřítku přesně sleduje kompozici pražskou, svědčí o tom, že naše deska byla s největší pravděpodobností prototypem, který si Campaña přivezl do Španělska ze své vlasti a který pak uplatňoval v dalších kompozicích. Je tedy dílem výslovně raným, vzniklým před jeho italskou cestou (1529) a španělským pobytem (od 1537), tj. před rokem 1529.

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020