Prokris a Kefalos

(1616 – 1671)
Název Prokris a Kefalos
Místo vzniku Francie
Datování mezi 1642-1652
Provenience před 1782 sbírka Armand-Fréderic-Ernest Nogaret (aukce J.-B. P. Lebrun, Paříž 1782, lot 83); 1782 ve sbírce markýze de Cossé; v letech 1783−1792 obraz prošel několika pařížskými aukcemi (sbírka Roux, sbírka De Pille, sbírka Paillet); nejpozději v roce 1847 sbírka kláštera cisterciáků v Oseku
Způsob nabytí získáno z kláštera cisterciáků v Oseku, 1949
Inventární číslo DO 5378
Předchozí inventární čísla Z 3256
Katalogové číslo 2
Tematický celek Francouzské malířství 16.-19. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Značeno v horní části měděné destičky: nápis černým inkoustem
Nápis Kefalos poté co zranil Prokrise.; „céphalé après avoir blessé procris“
Rozměry
obraz: výška 60 cm / šířka 73 cm / Průměr 60 cm
Materiál
Technika
Literatura
  • Blažíček 1959, 371
    Oldřich J. Blažíček, La peinture française du XVIIe et du XVIIIe siècle dans les collections tchécoslovaques, Relations Artistiques entre la France et les autres pays depuis le haut Moyen-Age jusqu´à la fin du XIXe siècle. Actes du XIXe Congrès International d´Histoire de l´Art, Paris 8–13 Septembre 1958, Paris 1959.
  • Průvodce NG 2003, 78, č. 59
    Vít Vlnas (ed.), European Art from Antiquity to the End of the Baroque, National Gallery, Prague 2003.
  • Jandlová Sošková 2023, č. k. 2
    Martina Jandlová Sošková, French Paintings from the 16th to the 19th Century. Illustrated Summary Catalogue, National Gallery in Prague 2023.
  • Aukční katalog Paříž 1782, lot 83
    Catalogue d´une belle collection de tableaux des écoles d´Italie, de Flandre, de Hollande et de France, dessins de différens maîtres, beux bronzes, pendule dorée, meubles, tabatières d´ancien laque, autres objets de curiosité, provenans du Cabinet de M… [Collection Armand-Fréderic-Ernest Nogaret], par J. B. P. Le Brun, peintre, la vente en sera faite le lundi 18 mars 1782, jours suivants, de relevée, Paris 1782.
  • Aukční katalog Paříž 1785, lot 55
    Catalogue de tableaux des écoles d´Italie, de Flandres, de Hollande et de France, gouaches, miniatures, & autres objets, provenans du Cabinet de M. de P… [de Pille], par J. B. P. Le Brun, dont la vente de fera le lundi 2 mai 1785, & jours suivans, dans la grande salle de l´hôtel de Bullion, rue Plâtrière.
  • Aukční katalog Paříž 1792, lot 11
    Catalogue d´une belle collection de tableaux, la plupart des premiers maîtres flamand & hollandais, gouaches et dessins […], dont la vente se fera publiquement aux plus offrans & derniers enchrisseurs, & à dernier comptans, le mardi 7 février 1792 & jours suivants de relevée, en la grande salle des ventes de l´hôtel de Bullion, rue J. J. Rousseau.
  • Opitz 1930, 13, č. 9
    Josef Opitz, Die Galerie des Stiftes Ossegg, Komotau 1930.
  • Daniel in: Kat. NG Praha (Helsinki) 1987, č. k. 48
    L. Daniel in: Ladislav Daniel – Pavel Preiss – Anna Rollová – Hana Seifertová – Lubomír Slavíček, Barokin Taidetta Prahan Kansallisgalleriasta (Barokní umění z Národní galerie v Praze), (exh. cat.), Helsinki 1987.Ladislav Daniel – Pavel Preiss – Anna Rollová – Hana Seifertová – Lubomír Slavíček, Barokin Taidetta Prahan Kansallisgalleriasta (Barokní umění z Národní galerie v Praze), (exh. cat.), Helsinki 1987.
  • Kat. NG 1988a, 95, č. k. 150
    Jiří Mašín (ed.), Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác, Praha 1988.
  • Neumann 1992, 61
    Jaromír Neumann, Tableaux de Simon Vouet conservés dans les musées de Tchécoslovaquie, in: Stéphane Loire, Simon Vouet. Actes du colloque international Galeries nationale du Grand Palais 5-6-7 février 1991, Paris 1992, s. 44–64.
  • Thuillier 2000, č. k. 85
    Jacques Thuillier, Sebastien Bourdon 1616–1676. Catalogue critique et chronologie de l´œuvre complet, Paris – Montpellier – Strasbourg 2000.
  • Mandrella 2007, 32
    David Mandrella, Quelques nouveautés concernant Sébastien Bourdon (Montpellier 1616 – Paris 1671), La Tribune de l´art, février 2007 (Thuillier, č. k. 85).

Putování Bourdonovy malby mezi uměleckými sbírkami je v letech 1782 až 1792 dobře zmapováno. Dne 2. května 1785 byla v Paříži nabízena dvojice maleb na mědi rozměrů shodujících se s malbou z NGP s popisem, že jedna z maleb představuje historii Kefala a Prokridy (Ovidius, Met. VII, 795–866), bez bližší specifikace, s jedinou shodou, a to v rozměrech (9 palců). Touto malbou byl pravděpodobně obraz z NGP, který se nejpozději před polovinou 19. století dostal do sbírky oseckých cisterciáků. Thuillier (2000) malbu z NGP datuje do let Bourdonova působení v Paříži 1642–1652. V této dekádě malíř opustil žánrové scény, které se vázaly k jeho pobytu mezi římskými bamboccianti, ve prospěch ambiciózních, převážně náboženských maleb. Drobné a kompozičně promyšlené kabinetní kusy, často s mytologickými náměty, byly v této době další Bourdonovou malířskou polohou. Záznamy v aukčních katalozích napovídají, že díla, známá dnes pouze v jednotkách případů, byla oblíbeným sběratelským artiklem, a že Bourdon tato díla vytvářel v určitých rozměrech i formách (např. tondo), a to buďto na plátně, anebo na mědi, což umožňovalo i jejich druhotné využití jako pendantů. Srovnatelným dílem je Příjezd Kleopatry (Rouen, Musée des Beaux-Arts, inv. č. 964.2). Malba zobrazuje ležící Prokridu proklátou šípem, k níž přichází Kefalos se svým psem, srov. obraz Paola Veronese z Musée des Beaux-Arts Strasbourg (inv. č. MBA 634). Veronesovo dílo mohl Bourdon poznat, když se v roce 1637 vracel z Říma přes Benátky. V Bourdonově obrazu jsou však další asociace, odkazující k tvorbě Nicolase Poussina (1594–1665) z doby kolem roku 1630, jíž byl ovlivněn (např. Kefalus a Aurora nebo Nymfy se satyry; London, National Gallery, inv. č. NG 65, NG 91), ale i k tvorbě severských malířů, např. Johanna Lisse (1590–mezi 1629/1631), malíře, který ve 20. letech 17. století působil v Benátkách (srov. Nymfa a pastýř, 1625, New York, The Metropolitan Museum of Art, inv. č. 1999. 121).

Martina Jandlová Sošková 2023