Zkouška čistoty vestálky Tuscie

Rytina je dedikována Petru Vokovi z Rožmberka (1539–1611), poslednímu vladaři rožmberského dominia, největšího šlechtického panství v Čechách v 16. století. Podle archivní zprávy zaplatil v březnu 1609 Petr Vok Sprangerovi za mědiryt 100 zlatých. Námětem rytiny je příběh římské vestálky Tuscie, která, podle Plinia, po obvinění z cizoložství prokázala nevinu tím, že dokázala nést vodu v sítu.8 Pod vzrostlým stromem ve střední části je zachycen personifikovaný Tiber a římská vlčice s Romulem a Remem. Doprovodná báseň parafrázuje Liviův popis rozvodněné řeky a záchrany obou chlapců.9 Na pozadí majestátního Říma jsou před branami města nastoupena vojska, jejichž velitelé spolu vzrušeně debatují. Putto u koruny stromu duje na troubu slávy, druhý drží v ruce hranostaje, atribut čistoty. Rožmberkové odvozovali – na základě fiktivní legendy – svůj původ od římského rodu Orsini, Řím proto upomíná i ke kolébce jejich rodu. Antické předky si nárokovali také habsburští císaři; Aeneas, bájný předek Romula a Rema, byl pokládán za praotce celého císařského rodokmene.10 Diskutující velitelé mohou nejspíše symbolizovat rostoucí svár mezi Rudolfem a jeho bratrem Matyášem nebo spory se stavy, gradující v letech 1607–1608 otevřenou vzpourou proti císaři a rozkolem monarchie.11 Rytina také pravděpodobně odráží postoj Rožmberka k této situaci. V době sílící stavovské opozice Petr Vok patřil mezi hlavní aktéry politických jednání, z nichž mnohá probíhala na jeho zámku v Třeboni.12 Rožmberkovým cílem však nebylo svržení Rudolfa II., nýbrž posílení stavovských pravomocí a dosažení náboženské svobody. Z tohoto pohledu může být naše rytina vnímána jako proklamace „neviny“ a věrnosti ve vztahu k císaři Rudolfovi.

Blanka Kubíková 0000