Triumf Moudrosti nad Nevědomostí

Aegidius II. Sadeler  – rytec
(1570 – 1625)
Bartholomeus Spranger  – inventor
(1546 – 1611)
Název Triumf Moudrosti nad Nevědomostí
Místo vzniku Praha; Země Koruny české
Stav II.
Datování 1597
Způsob nabytí Získáno: 1962
Inventární číslo R 160579
Tematický celek Manýristická grafika
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla grafika
Značeno na soklu: B[artholomeus]: Spranger invent[or]. Sadeler sculp[sit]
Nápis INSCIVS NON HONORABITur, (...) et solido cassus honore ruat.
Rozměry
výška 515 mm / šířka 364 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Limouze 1997, s. 109
    Dorothy Limouze, Umění rytiny na císařském dvoře v Praze, in: Kat. Praha 1997
  • Limouze 1990, s. 149–151
    Dorothy Anne Limouze, Aegidius Sadeler (c. 1570–1629): Drawings, Prints and Art Theory, Ph.D. Dissertation, Princeton University 1990.
  • Campbell in kat. Edinburgh 1991, s. 36
    Robert John Weston Evans – Eliška Fučíková – Mungo Campbell, The Stylish Image. Printmakers to the Court of Rudolf II, Edinburgh 1991.
  • Meijer in Kat. Milano 2011, s. 23–25
    Bert W. Meijer, Arte grafica alla corte di Praga al tempo di Arcimboldo e Rodolfo II, Milano 2011.
  • Müller 1994
    Jürgen Müller, Per aspera ad Astraeam: Eine neue ikonographische Interpretation von B. Sprangers Triumph der Weisheit, in: Ekkehard Mai (ed.), Die Malerei Antwerpens: Gattungen – Meister – Wirkungen (Internationales Kolloquium, Wien 1993), Köln 1994, s. 46–57.
  • Cariel v kat. Dijon 2002, s. 81
    Eliška Fučíková – Emmanuel Starcky (eds.), Praga magica 1600: L’art à Prague au temps de Rodolphe II, Dijon 2002.

Mezi výsledky šťastné spolupráce Sprangera s rytcem Aegidiem Sadelerem nepochybně náleží impozantní oslava Moudrosti jako vítězky v boji s Hloupostí či Nevědomostí. Obraz stejného námětu a velmi podobného obsahu zvaný Minerva poráží Nevědomost (dnes v Kunsthistorisches Museum Wien) bývá vročen mezi léta 1596 a 1600. Tato datace se uvádí vzhledem ke skutečnosti, že malířství bylo povýšeno mezi umění císařským majestátem v roce 1595, přičemž jeho personifikaci na malbě vidíme mezi ostatními. Podle datace obrazu se mědiryt klade do doby o něco mladší na základě obecného přesvědčení, že grafické listy sloužily a priori jako reprodukce, a musely tedy vzniknout později. Mnohdy tomu tak bylo, avšak v řadě případů se grafiky vydávaly současně, jako jiná verze námětu, někdy dokonce mohly vzniknout dříve. Mědiryt navíc není s obrazem totožný a lze předpokládat, že šlo o jinou variantu.

Alena Volrábová 0000