Pohled na Prahu – tzv. Sadelerův prospekt

Aegidius II. Sadeler  – vydavatel
(1570 – 1625)
Johann Wechter  – rytec
(1550 – 1606)
Philipp van den Bossche  – inventor
Název Pohled na Prahu – tzv. Sadelerův prospekt
Místo vzniku Praha; Země Koruny české
Stav I.
Datování 1606
Počet stran 9 strana
Způsob nabytí Převedeno z Národního muzea 1949
Inventární číslo R 78031
Tematický celek Manýristická grafika
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla grafika
Značeno Philippus Vanden Bosche (...) phragiarius designavit Johannes Wechter aeri incidit.
Nápis PRAGA MVLTAVIA FLVVIVS
Přípis

SAC[RAE] CAES[AREAE] MAI[ESTATIS] PRIVILEGIO / EIUSDEM MAI[ESTATIS] SCULPTOR / AEGIDIUS SADELER EXCUDIT

NOBILIBUS AMPLISSIMUS PRUDENTISSIMIS / PRIMATIBUS CONSULIBUS SENATORIBUS / METROPOLITANAE TRIURBIS PRAGAE / DEDICAT / SAC[RAE] CAES[AREAE] MAI[ESTATIS] SCULPTOR AEG[IDIUS] SADELER / M.D.C.VI.
Rozměry
výška 460 mm / šířka 360 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Fučíková 1983, s. 395
    Eliška Fučíková, Veduta v rudolfínském krajinářství, Umění XXXI, 1983, č. 5, s. 391–398
  • Limouze 1990, s. 356–358
    Dorothy Anne Limouze, Aegidius Sadeler (c. 1570–1629): Drawings, Prints and Art Theory, Ph.D. Dissertation, Princeton University 1990.
  • Kat. Edinburgh 1991
    Robert John Weston Evans – Eliška Fučíková – Mungo Campbell, The Stylish Image. Printmakers to the Court of Rudolf II, Edinburgh 1991.
  • Muchka in kat. Praha 1997
    Eliška Fučíková – James M. Bradburne – Beket Bukovinská – Jaroslava Hausenblasová – Lubomír Konečný – Ivan Muchka – Michal Šroněk (eds.), Rudolf II. a Praha, Praha 1997.
  • Biegl in kat. Praha 2010
    Olga Kotková (ed.), Roelandt Savery: dvorní malíř císaře Rudolfa II./ A painter in the Services of Emperor Rudolf II, Praha 2010.

Vynikající grafický list je plodem přátelství, uměleckého souznění a spolupráce mezi rytcem Aegidiem Sadelerem a malířem Bartholomeem Sprangerem. Jak udává Sadelerovo latinské věnování, „zveřejnil“ touto rytinou Sprangerův zármutek nad ztrátou milované manželky Christiny. Rytina se vyznačuje nápadným kontrastem mezi realistickými podobiznami Sprangera a jeho choti a stylizovanými doprovodnými postavami, které iluzionisticky oživují prostor mezi manžely. Kompozičně i významově je list rozdělen na dvě poloviny. Pravá část je věnována oslavě zesnulé Christiny a vypovídá o nepřemožitelnosti smrti. Levá polovina je vyhrazena zarmoucenému Sprangerovi a oslavě jeho umění, které svým způsobem smrt překonává. Oba celky propojuje postava Smrti a boha času Chrona, který zabraňuje Smrti zabodnout předčasně šíp do Sprangerova srdce. Je to Boží vůle, aby Spranger ještě žil a vytvořil slavná díla. Oznamuje to také letící Fáma, která se obrací k Malířství, Sochařství a Architektuře, seskupeným za Sprangerovými zády (VIVIT NVMINE ET NOMINE; Žije s Boží vůlí a svým jménem). Tato obsahově bohatá grafická elegie je po právu jedna z nejproslulejších rytin rudolfínského manýrismu.

Petra Zelenková 0000