Portrét Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic

Aegidius II. Sadeler  – inventor
(1570 – 1625)
Název Portrét Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic
Místo vzniku Praha; Země Koruny české
Datování 1608
Provenience Národní muzeum
Způsob nabytí Převedeno z Národního muzea 1949
Inventární číslo R 77954
Tematický celek Manýristická grafika
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla grafika
Značeno V pravém dolním rohu: S[acrae] C[aesareae] M[aiesta]tis Sculptor Aeg[idius]. Sadeler ad vivum delineavit.
Nápis CHRISTOPHORVS HARANT BARO DE POLZICZ ET BEDRVZICZ ET IN PECKA S[ACRAE] C[AESAREAE] M[AIESTATIS] CONSILIARIVS ET CVBICVLARIVS. Virtus [ut sol mi] cat.
Rozměry
výška 183 mm / šířka 130 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Daněk in kat. Praha 1997, s. 329
    Eliška Fučíková – James M. Bradburne – Beket Bukovinská – Jaroslava Hausenblasová – Lubomír Konečný – Ivan Muchka – Michal Šroněk (eds.), Rudolf II. a Praha, Praha 1997.
  • Haupt in kat. Essen-Wien 1988, s. 104
    Christian Beufort (ed.), Prag um 1600, Essen – Wien 1988

Rytina s mimořádně silnou portrétní charakteristikou zobrazuje významnou osobnost rudolfínského dvora, Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564–1621), českého šlechtice, který se proslavil jako diplomat, cestovatel, spisovatel, hudebník i válečník. Roku 1598 podnikl se svým švagrem Heřmanem Černínem z Chudenic cestu do Svaté země a Egypta a své zážitky vylíčil v knize s názvem: Putowanie aneb cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, dále země Judské a dále do Egypta, vydané v roce 1608. Po návratu do Čech působil Kryštof Harant ve službách Rudolfa II. V letech 1618–1620 se zapojil do stavovského povstání, zastával funkci prezidenta České komory a velitele dělostřelectva. Po bělohorské porážce byl Kryštof Harant jako jeden z dvaceti sedmi českých pánů, předáků stavovského povstání, popraven na Staroměstském náměstí. Portrétní rytina vznikla nejspíše u příležitosti vydání Harantovy knihy, do níž je vevázána. Svou koncepcí medailonu s nápisy a mottem portrétovaného patří k Sadelerově obvyklé portrétní produkci. Kvalita rytecké techniky s důraznou plasticitou a psychologickým výrazem je však mistrovské kvality a svědčí o péči, kterou Sadeler dílu věnoval. Harantovo motto ve formě notového kryptogramu: Virtus ut sol micat (Ctnost září jako slunce), ukazuje k jeho velké zálibě – hudbě.

Blanka Kubíková 0000