Portrét Guilléna de San Clemente

Aegidius II. Sadeler  – inventor
(1570 – 1625)
Název Portrét Guilléna de San Clemente
Místo vzniku Praha; Země Koruny české
Datování 1604 – 1608
Způsob nabytí Získáno: 1962
Inventární číslo R 155119
Tematický celek Manýristická grafika
Sbírka Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla grafika
Značeno Na parapetu: : S[acrae] C[aesareae] M[aiesta]tis sculpt[o]r Eg[idius] Sadeler / fecit et dedicavit
Nápis D[ONO] D[EDIT] GVILIELM[VS] A S[ANC]TO CLEMENTE ORDINIS (...) MAIES[TA]TEM ORATOR. Qui celebri procul, ex fama praeeunte, cothurno / ORBEM, lustrauit claros tulit honores
Rozměry
výška 118 mm / šířka 124 mm
Materiál
Technika
Literatura
  • Limouze 1990, s. 172
    Dorothy Anne Limouze, Aegidius Sadeler (c. 1570–1629): Drawings, Prints and Art Theory, Ph.D. Dissertation, Princeton University 1990.
  • Haupt in kat. Essen-Wien 1988, s. 123–124
    Christian Beufort (ed.), Prag um 1600, Essen – Wien 1988

V císařské Praze trvale působilo několik vyslanců cizích států. Kromě papežského nuncia, francouzského diplomata, benátského, toskánského, mantovského a modenského zástupce to byl také představitel španělského krále. Jejich působení v zemi mělo primárně politický charakter, obohacovalo však podstatně kulturní prostředí v hlavním městě a rozvíjelo jeho kosmopolitní charakter. Jedním z nejvlivnějších vyslanců u dvora Rudolfa II. byl don Guillén de San Clemente y Centelles (kol. 1539–1608), který v Praze pobýval mezi roky 1581–1608. Vzdělaný příslušník staré šlechtické rodiny z Barcelony přišel do Prahy již jako zkušený diplomat a válečník. Těšil se velké úctě císaře Rudolfa II. a patřil k častým návštěvníkům salonu Marie Manrique de Lara, španělské choti Vratislava z Pernštejna. Skupině katolicky orientovaných šlechticů z jeho okruhu se říkalo facción española (španělská strana). Vyslanec je portrétován v brnění, ozdoben mušlí s mečem zv. espada – symbolem Řádu svatého Jakuba z Compostelly, který španělský král a současně velmistr řádu uděloval za zásluhy. Z prostého horizontálně šrafovaného pozadí vystupuje nahoře vlevo San Clementův erb a napravo kartuš, v níž je vepsáno jeho motto: Inuenient fata, což je patrně upravený citát z Vergiliovy Aeneidy (X, 113): „Fata viam invenient“ a v překladu znamená: Osud si najde cestu. Spodní část grafického listu nalevo vyplňují válečné atributy (dělo, brnění, píky, praporce a vojenský buben) a napravo kotva s pádlem, trubka a další předměty. Přípravná kresba je v majetku Kupferstichkabinett v Berlíně (obr. 6).

Blanka Kubíková 0000