Pravé křídlo tzv. Hohenburského oltáře

(1465 – 1524)

Název	Pravé křídlo tzv. Hohenburského oltáře
Název v originálu	Dvě křídla tzv. Hohenburského oltáře
Datování	1509?
Provenience	sbírka barona Václava Verniera; 1801 zapůjčeno do OSVPU; 1826 získáno OSVPU a prodáno v aukci OSVPU hraběti Františku Šternberku-Manderscheidovi, který prodal hraběti Karlu Brühlovi, Drážďany
Způsob nabytí	získáno 1847 od hraběte Karla Brühla, Drážďany
Inventární číslo	O 41
Katalogové číslo	38
Tematický celek	Německé a Rakouské malířství 14.-16. století
Sbírka	Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla	obraz
Značeno	signováno na lemu roucha sv. Ambrože: HOLBAIN
Nápis	na vnější straně dole: S. AMBROSIVS. S. MARGARETA; na lemu roucha sv. Ambrože: VERITAS. DISCIPLINA. FORTIT[VDO]. IVSTICI[A]; v knize: TEMPERAN[TIA] [= křesťanské ctnosti]
Přípis	podle Pešiny 1962, č. 35, bývala na starých rámech pečeť vévodů sasko-lauenburských (z území dnešního Dolního Saska)
Rozměry	výška 135 cm / šířka 79 cm
Materiál	dřevo
Literatura	Kat. NG 1949, s. 7–8 Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1949. M. Kotrbová 1984, č. 210 in: Kotalík, Jiří Kotalík (ed.), Národní galerie v Praze. I. Praha 1984 (slovenské vyd. Bratislava 1988; německé upravené vyd. srov. KOTALÍK 1988). M. Kotrbová 1988, s. 125, 130–131, č. 295–296 in: Kotalík, Jiří Kotalík (ed.), Die Nationalgalerie in Prag. I. Hanau 1988. Kat. NG 1936, s. 105 Vincenc Kramář, [kat.] Stručný průvodce obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách. Praha 1936 (2. vyd. Praha 1938). Pešina 1962, s. 26–27, 68, č. 29; s. 85–86, č. 114–115 Jaroslav Pešina, German Paintings of the 15th and 16th Centuries. Praha 1962 (německé vyd.: Alt-Deutsche Meister von Hans von Tübingen bis Dürer und Cranach. Hanau 1962). Kotková 2007, s. 44, 47 Olga Kotková, National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries. Illustrated Summary Catalogue II/1. Praha 2007. Verzeichnis 1827, č. 827–828 Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1827 (další vyd. 1831, 1835, 1838). Verzeichnis 1831, s. 73, č. 33–34 Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1831. Verzeichnis 1835, 134, č. 34/827, 35/828 Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1835. Verzeichnis 1838, s. 135, č. 33/827, 34/828 Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1838. Verzeichnis 1844, s. 25, č. 25 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemählde-Galerie der Privatgesellschaft der patriotischer Kunstfreunde zu Prag. Prag 1844. Verzeichnis 1856, s. 18, č. 34 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1856. Verzeichnis 1862, s. 19, č. 34 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1862. Verzeichnis 1867 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1867. Verzeichnis 1872, s. 19, č. 34 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1872. Barvitius 1889, s. 24–25, č. 29–30 Vojtěch Barvitius, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1889 (německé vyd. Praha 1889). Bergner 1912, s. 83–85, č. 271–272, s. 148–149, 216 Paul Bergner, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1912 (německé vyd. Praha 1912), (Cranach – škola) Matějček 1913, s. 97–98, č. 345–346 Antonín Matějček, Galerie Rudolfinum. Praha 1913. Kat. NG 1988, s. 106–109 Jiří Mašín (ed.), [kat.] Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác. Praha 1988. Stange II 1970, s. 496 Alfred Stange, Die deutschen Tafelbilder vor Dürer. Kritisches Verzeichnis. I–III. München 1967–1978. Habich 1908, s. 105–106, č. 377–378 Georg Habich, Ein Burgkmairbildnis von Hans Holbein d. Ä. Monatshefte für Kunstwissenschaft I, 1908, s. 11–15. Glaser 1908, s. 11–15 Curt Glaser, Hans Holbein der Ältere. Leipzig 1908. Matějček II 1915, s. 34–36 Antonín Matějček, Umělecké poklady Čech II. Praha 1915. Baldass 1928, s. 45, č. 204–205 Ludwig Baldass, Niederländische Bildgedanken im Werke des Älteren Hans Holbein. In: BUCHNER – FEUCHTMAYR 1928. Champion 1930, s. 170 Claude Champion, L’art et les Saints. Sainte Odile. Paris 1930. Schröder 1930, s. 27 Alfred Schröder, Das Augsburger Dombild. Münchner Jahrbuch der bildenden Kunst 7, 1930, s. 121–124. Clauss 1935, s. 114, 123 Joseph M. B. Clauss, Die Heiligen des Elsas. In ihrem Leben, ihrer Verehrung und ihrer Darstellung in der Kunst. Düsseldorf 1935. Pinder 1940, č. 78–79 Wilhelm Pinder, Die deutsche Kunst der Dürerzeit. Leipzig 1940. Strieder 1947, s. 228 Peter Strieder, Der ältere Holbein. München 1947. Feuchtmayr 1957, s. 46, č. 305–306 Kurt Feuchtmayr, Martin Schaffner und Hans Holbein d. Ä. Festchrift Hans Vollmer. Leipzig 1957, s. 131–147. Stange VIII 1957, s. 143 Alfred Stange, Deutsche Malerei der Gotik. I–XI. München – Berlin 1934–1961. Lustenberger 1959, s. 71–72 Suzanne Lustenberger, [kat. výst.] Martin Schaffner, Maler zu Ulm. Museum der Stadt Ulm. Ulm 1959. Kat. Basel 1960, s. 20, 72, 82 [Kat. výst.] Die Malerfamilie Holbein in Basel. Kunstmuseum. Basel 1960. Strieder 1960, s. 64–65, č. 5 Peter Strieder, Der Malerfamilie Holbein in Basel. Kunstchronik 13, 1960, s. 238–243. Lieb – Stange 1960, s. 238, 240–241 Norber Lieb – Alfred Stange, Hans Holbein der Ältere. München 1960. Kat. Augsburg 1965, č. 35–36 [Kat. výst.] Hans Holbein der Ältere und die Kunst der Spätgotik. Augsburg – Rathaus. Augsburg 1965. Bushart 1965, s. 28–29, 90–92, č. 45–46 Bruno Bushart, Hans Holbein d. Ä. Bonn 1965. Benesch 1966, s. 28 Otto Benesch, La peinture allemande. De Dürer à Holbein. Genève 1966. Pešina 1970, s. 43 Jaroslav Pešina, Ještě k otázkám německého malířství 15.–16. století v československých sbírkách. Umění XVIII, 1970, s. 486–505. Kat. NG 1971, s. 172, č. 770 Oldřich J. Blažíček (ed.), [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. List vystavených děl. Praha 1971. Bushart 1987, s. 196–197 Bruno Bushart, Hans Holbein d. Ä. (2. vyd.). Augsburg 1987. J. Chlíbec 1992, s. 194–195 [Kat.] Národní galerie v Praze. Staré evropské umění. Šternberský palác. Praha – Paris 1992 (též francouzské a anglické vyd.). O. Kotková 1999, s. 124–125, č. 74 Olga Kotková (ed.), European Painting and Sculpture from Antiquity to the late 18th Century. A Guide to the Collection – The Sternberg Palace. Praha 1999 (též české, německé, francouzské a italské vyd.). D. Lüdke 2001, s. 16–17 [Kat. výst.] Spätmittelalter am Oberrhein. Maler und Werkstätten. Staatliche Kunsthalle Karlsruhe. Stuttgart 2001. Martens 2001, s. 413 Didier Martens, Die Würde des Kopistens oder Hans Holbeins d. Ä. Auseinandersetzung mit einem flämischen Vorbild. Städel Jahrbuch NF 18, 2001, s. 165–182. Krause 2002, s. 171–173 Katharina Krause, Hans Holbein der Ältere. München – Berlin 2002. Wiemann 2002, s. 135–138, 215, 327 Elsbeth Wiemann, Meisterwerke der Fürstenbergsammlungen Donaueschingen in der Staatsgalerie Stuttgart. Stuttgart 2002. Slavíček 2002-2003, s. 20 Lubomír Slavíček, Die Auktionen der Gesellschaft patriotischer Kunstfreunde in den Jahren 1821–1835. Bulletin of the National Gallery in Prague XII–XIII, 2002–2003, s. 25–50.
Prameny	Nákup 1882 Ankauf von 22 Gemälde aus dem Nachlasse S. Exzellenz der Herren Friedrich Grafen Wallis, Schwiegersohn des Franz Grafen Sternberg. ANG, fond SVPU, sign. AA 1570/8. EC inventář, č. 827–828 Einreichungs-Catalog der Gemaelde-Gallerie der Gesellschaft patriotischer Kunst Freunde. ANG, fond SVPU, sign. AA 1223/1–2. OP inventář, č. 90–91 Inventář obrazů a plastik spravovaných Obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění, později Státní sbírkou starého umění, v letech 1919–1939 ANG, fond SSSU, fond, sign. AA 3702.

Pražská křídla, malovaná grisajovou technikou, jsou v literatuře velmi dobře známá. Přesto v jejich spojitosti zůstávají nejasnosti ohledně původní provenience a vročení. Habich (Habich 1908, s. 11–15) je dal do souvislosti s doloženou cestou Hanse Holbeina do Alsaska (kde od 25. 7. 1509 pobýval) – viz naposledy Krause 2002, s. 348. Možné objednání pražských křídel pro klášter Hora sv. Otýlie v Hohenburgu (Dolní Alsasko), který patřil k hlavním centrům kultu této světice, podporuje zobrazení Otýlie pomáhá tesařovi prodloužit hřídel (tvář tesaře nese podobu Holbeinova švagra, augsburského malíře Hanse Burgmaira – poprvé zmínil Habich 1908). Klášter Hora sv. Otýlie světice sama založila (660–720) a byla pohřbena v jeho dalším domě v Dolním Münsteru, na úpatí Hory sv. Otýlie. Rovněž přítomnost sv. Augustina podporuje tuto hypotézu, neboť klášter byl určen augustiniánkám. Vzhledem k těmto vztahům se záhy pro naše desky ujalo označení „křídla Hohenburského oltáře“. Katharina Krause (Krause 2002) obhajuje jejich vznik již o dva roky dříve, tj. 1507. S poukazem na uctívání sv. Otýlie i v Augsburgu vidí původ křídel zde. Výběr sv. Tomáše a Markéty by podle Krause mohl souviset s augsburským párem Tomášem a Markétou Freyhamerovými (Krause 2002, s. 366, pozn. 113). Obě teorie mají svá opodstatnění, zároveň však dodejme, že do dnešních dnů se nenašel jediný dobový pramen dokládající platnost kterékoli z nich. Odpověď nedávají také samotná křídla, a to ani po technické, stylové či ikonografické stránce. Dle starých inventářů jsou malovaná na smrkových podložkách, nicméně záznam o provedení průzkumu podložky v NG chybí. Zobrazená architektura, zjevně obohacená umělcovou fantazií, a krajina v pozadí výjevu se sv. Otýlií by sice mohla poukazovat ke klášternímu komplexu v Hohenburgu (vodní tok by tak představoval nedaleký Rýn), nicméně skutečnost, že Dolní Münster (Niedermünster) podlehl ohni již 1572 a původní klášter na vrcholu Hory sv. Otýlie byl z velké části poničen v roce 1789, identifikaci znemožňuje. Za současného stavu bádání se při vročení Holbeinových pražských křídel zlehka přikláníme k tradičnímu názoru počítajícímu s jejich vznikem 1509 a objednáním pro Hohenburg. Je ovšem otázkou dalšího, především archivního studia, jestli se pro podnětnou hypotézu P. Striedera a K. Krause najde více indicií, popř. přímých pramenů.

Olga Kotková 2007