Pravé křídlo tzv. Hohenburského oltáře

(1465 – 1524)
Název Pravé křídlo tzv. Hohenburského oltáře
Název v originálu Dvě křídla tzv. Hohenburského oltáře
Datování 1509?
Provenience sbírka barona Václava Verniera; 1801 zapůjčeno do OSVPU; 1826 získáno OSVPU a prodáno v aukci OSVPU hraběti Františku Šternberku-Manderscheidovi, který prodal hraběti Karlu Brühlovi, Drážďany
Způsob nabytí získáno 1847 od hraběte Karla Brühla, Drážďany
Inventární číslo O 41
Katalogové číslo 38
Tematický celek Německé a Rakouské malířství 14.-16. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Značeno signováno na lemu roucha sv. Ambrože: HOLBAIN
Nápis na vnější straně dole: S. AMBROSIVS. S. MARGARETA; na lemu roucha sv. Ambrože: VERITAS. DISCIPLINA. FORTIT[VDO]. IVSTICI[A]; v knize: TEMPERAN[TIA] [= křesťanské ctnosti]
Přípis

podle Pešiny 1962, č. 35, bývala na starých rámech pečeť vévodů sasko-lauenburských (z území dnešního Dolního Saska)

Rozměry
výška 135 cm / šířka 79 cm
Materiál
Literatura
  • Kat. NG 1949, s. 7–8
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1949.
  • M. Kotrbová 1984, č. 210
    in: Kotalík, Jiří Kotalík (ed.), Národní galerie v Praze. I. Praha 1984 (slovenské vyd. Bratislava 1988; německé upravené vyd. srov. KOTALÍK 1988).
  • M. Kotrbová 1988, s. 125, 130–131, č. 295–296
    in: Kotalík, Jiří Kotalík (ed.), Die Nationalgalerie in Prag. I. Hanau 1988.
  • Kat. NG 1936, s. 105
    Vincenc Kramář, [kat.] Stručný průvodce obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách. Praha 1936 (2. vyd. Praha 1938).
  • Pešina 1962, s. 26–27, 68, č. 29; s. 85–86, č. 114–115
    Jaroslav Pešina, German Paintings of the 15th and 16th Centuries. Praha 1962 (německé vyd.: Alt-Deutsche Meister von Hans von Tübingen bis Dürer und Cranach. Hanau 1962).
  • Kotková 2007, s. 44, 47
    Olga Kotková, National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries. Illustrated Summary Catalogue II/1. Praha 2007.
  • Verzeichnis 1827, č. 827–828
    Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1827 (další vyd. 1831, 1835, 1838).
  • Verzeichnis 1831, s. 73, č. 33–34
    Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1831.
  • Verzeichnis 1835, 134, č. 34/827, 35/828
    Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1835.
  • Verzeichnis 1838, s. 135, č. 33/827, 34/828
    Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1838.
  • Verzeichnis 1844, s. 25, č. 25
    Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemählde-Galerie der Privatgesellschaft der patriotischer Kunstfreunde zu Prag. Prag 1844.
  • Verzeichnis 1856, s. 18, č. 34
    Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1856.
  • Verzeichnis 1862, s. 19, č. 34
    Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1862.
  • Verzeichnis 1867
    Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1867.
  • Verzeichnis 1872, s. 19, č. 34
    Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1872.
  • Barvitius 1889, s. 24–25, č. 29–30
    Vojtěch Barvitius, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1889 (německé vyd. Praha 1889).
  • Bergner 1912, s. 83–85, č. 271–272, s. 148–149, 216
    Paul Bergner, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1912 (německé vyd. Praha 1912), (Cranach – škola)
  • Matějček 1913, s. 97–98, č. 345–346
    Antonín Matějček, Galerie Rudolfinum. Praha 1913.
  • Kat. NG 1988, s. 106–109
    Jiří Mašín (ed.), [kat.] Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác. Praha 1988.
  • Stange II 1970, s. 496
    Alfred Stange, Die deutschen Tafelbilder vor Dürer. Kritisches Verzeichnis. I–III. München 1967–1978.
  • Habich 1908, s. 105–106, č. 377–378
    Georg Habich, Ein Burgkmairbildnis von Hans Holbein d. Ä. Monatshefte für Kunstwissenschaft I, 1908, s. 11–15.
  • Glaser 1908, s. 11–15
    Curt Glaser, Hans Holbein der Ältere. Leipzig 1908.
  • Matějček II 1915, s. 34–36
    Antonín Matějček, Umělecké poklady Čech II. Praha 1915.
  • Baldass 1928, s. 45, č. 204–205
    Ludwig Baldass, Niederländische Bildgedanken im Werke des Älteren Hans Holbein. In: BUCHNER – FEUCHTMAYR 1928.
  • Champion 1930, s. 170
    Claude Champion, L’art et les Saints. Sainte Odile. Paris 1930.
  • Schröder 1930, s. 27
    Alfred Schröder, Das Augsburger Dombild. Münchner Jahrbuch der bildenden Kunst 7, 1930, s. 121–124.
  • Clauss 1935, s. 114, 123
    Joseph M. B. Clauss, Die Heiligen des Elsas. In ihrem Leben, ihrer Verehrung und ihrer Darstellung in der Kunst. Düsseldorf 1935.
  • Pinder 1940, č. 78–79
    Wilhelm Pinder, Die deutsche Kunst der Dürerzeit. Leipzig 1940.
  • Strieder 1947, s. 228
    Peter Strieder, Der ältere Holbein. München 1947.
  • Feuchtmayr 1957, s. 46, č. 305–306
    Kurt Feuchtmayr, Martin Schaffner und Hans Holbein d. Ä. Festchrift Hans Vollmer. Leipzig 1957, s. 131–147.
  • Stange VIII 1957, s. 143
    Alfred Stange, Deutsche Malerei der Gotik. I–XI. München – Berlin 1934–1961.
  • Lustenberger 1959, s. 71–72
    Suzanne Lustenberger, [kat. výst.] Martin Schaffner, Maler zu Ulm. Museum der Stadt Ulm. Ulm 1959.
  • Kat. Basel 1960, s. 20, 72, 82
    [Kat. výst.] Die Malerfamilie Holbein in Basel. Kunstmuseum. Basel 1960.
  • Strieder 1960, s. 64–65, č. 5
    Peter Strieder, Der Malerfamilie Holbein in Basel. Kunstchronik 13, 1960, s. 238–243.
  • Lieb – Stange 1960, s. 238, 240–241
    Norber Lieb – Alfred Stange, Hans Holbein der Ältere. München 1960.
  • Kat. Augsburg 1965, č. 35–36
    [Kat. výst.] Hans Holbein der Ältere und die Kunst der Spätgotik. Augsburg – Rathaus. Augsburg 1965.
  • Bushart 1965, s. 28–29, 90–92, č. 45–46
    Bruno Bushart, Hans Holbein d. Ä. Bonn 1965.
  • Benesch 1966, s. 28
    Otto Benesch, La peinture allemande. De Dürer à Holbein. Genève 1966.
  • Pešina 1970, s. 43
    Jaroslav Pešina, Ještě k otázkám německého malířství 15.–16. století v československých sbírkách. Umění XVIII, 1970, s. 486–505.
  • Kat. NG 1971, s. 172, č. 770
    Oldřich J. Blažíček (ed.), [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. List vystavených děl. Praha 1971.
  • Bushart 1987, s. 196–197
    Bruno Bushart, Hans Holbein d. Ä. (2. vyd.). Augsburg 1987.
  • J. Chlíbec 1992, s. 194–195
    [Kat.] Národní galerie v Praze. Staré evropské umění. Šternberský palác. Praha – Paris 1992 (též francouzské a anglické vyd.).
  • O. Kotková 1999, s. 124–125, č. 74
    Olga Kotková (ed.), European Painting and Sculpture from Antiquity to the late 18th Century. A Guide to the Collection – The Sternberg Palace. Praha 1999 (též české, německé, francouzské a italské vyd.).
  • D. Lüdke 2001, s. 16–17
    [Kat. výst.] Spätmittelalter am Oberrhein. Maler und Werkstätten. Staatliche Kunsthalle Karlsruhe. Stuttgart 2001.
  • Martens 2001, s. 413
    Didier Martens, Die Würde des Kopistens oder Hans Holbeins d. Ä. Auseinandersetzung mit einem flämischen Vorbild. Städel Jahrbuch NF 18, 2001, s. 165–182.
  • Krause 2002, s. 171–173
    Katharina Krause, Hans Holbein der Ältere. München – Berlin 2002.
  • Wiemann 2002, s. 135–138, 215, 327
    Elsbeth Wiemann, Meisterwerke der Fürstenbergsammlungen Donaueschingen in der Staatsgalerie Stuttgart. Stuttgart 2002.
  • Slavíček 2002-2003, s. 20
    Lubomír Slavíček, Die Auktionen der Gesellschaft patriotischer Kunstfreunde in den Jahren 1821–1835. Bulletin of the National Gallery in Prague XII–XIII, 2002–2003, s. 25–50.
Prameny
  • Nákup 1882
    Ankauf von 22 Gemälde aus dem Nachlasse S. Exzellenz der Herren Friedrich Grafen Wallis, Schwiegersohn des Franz Grafen Sternberg. ANG, fond SVPU, sign. AA 1570/8.
  • EC inventář, č. 827–828 
    Einreichungs-Catalog der Gemaelde-Gallerie der Gesellschaft patriotischer Kunst Freunde. ANG, fond SVPU, sign. AA 1223/1–2.
  • OP inventář, č. 90–91 
    Inventář obrazů a plastik spravovaných Obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění, později Státní sbírkou starého umění, v letech 1919–1939 ANG, fond SSSU, fond, sign. AA 3702.

Pražská křídla, malovaná grisajovou technikou, jsou v literatuře velmi dobře známá. Přesto v jejich spojitosti zůstávají nejasnosti ohledně původní provenience a vročení. Habich (Habich 1908, s. 11–15) je dal do souvislosti s doloženou cestou Hanse Holbeina do Alsaska (kde od 25. 7. 1509 pobýval) – viz naposledy Krause 2002, s. 348. Možné objednání pražských křídel pro klášter Hora sv. Otýlie v Hohenburgu (Dolní Alsasko), který patřil k hlavním centrům kultu této světice, podporuje zobrazení Otýlie pomáhá tesařovi prodloužit hřídel (tvář tesaře nese podobu Holbeinova švagra, augsburského malíře Hanse Burgmaira – poprvé zmínil Habich 1908). Klášter Hora sv. Otýlie světice sama založila (660–720) a byla pohřbena v jeho dalším domě v Dolním Münsteru, na úpatí Hory sv. Otýlie. Rovněž přítomnost sv. Augustina podporuje tuto hypotézu, neboť klášter byl určen augustiniánkám. Vzhledem k těmto vztahům se záhy pro naše desky ujalo označení „křídla Hohenburského oltáře“. Katharina Krause (Krause 2002) obhajuje jejich vznik již o dva roky dříve, tj. 1507. S poukazem na uctívání sv. Otýlie i v Augsburgu vidí původ křídel zde. Výběr sv. Tomáše a Markéty by podle Krause mohl souviset s augsburským párem Tomášem a Markétou Freyhamerovými (Krause 2002, s. 366, pozn. 113). Obě teorie mají svá opodstatnění, zároveň však dodejme, že do dnešních dnů se nenašel jediný dobový pramen dokládající platnost kterékoli z nich. Odpověď nedávají také samotná křídla, a to ani po technické, stylové či ikonografické stránce. Dle starých inventářů jsou malovaná na smrkových podložkách, nicméně záznam o provedení průzkumu podložky v NG chybí. Zobrazená architektura, zjevně obohacená umělcovou fantazií, a krajina v pozadí výjevu se sv. Otýlií by sice mohla poukazovat ke klášternímu komplexu v Hohenburgu (vodní tok by tak představoval nedaleký Rýn), nicméně skutečnost, že Dolní Münster (Niedermünster) podlehl ohni již 1572 a původní klášter na vrcholu Hory sv. Otýlie byl z velké části poničen v roce 1789, identifikaci znemožňuje. Za současného stavu bádání se při vročení Holbeinových pražských křídel zlehka přikláníme k tradičnímu názoru počítajícímu s jejich vznikem 1509 a objednáním pro Hohenburg. Je ovšem otázkou dalšího, především archivního studia, jestli se pro podnětnou hypotézu P. Striedera a K. Krause najde více indicií, popř. přímých pramenů.

Olga Kotková 2007