Kající se sv. Jeroným

Název Kající se sv. Jeroným
Datování
Provenience sbírka Františka Ringhoffera, zámek Kamenice, ?–1945
Způsob nabytí získáno 1945 ze sbírky Františka Ringhoffera, zámek Kamenice
Inventární číslo DO 4097
Katalogové číslo 33
Tematický celek Německé a Rakouské malířství 14.-16. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Přípis

na rámu papírový štítek s nápisem: Fr. Ringhoffer (z 20. století)
Popis

Rubová strana: opatřena parketáží
Rozměry
výška 105 cm / šířka 81 cm
Materiál
Literatura
  • Kat. NG 1949, s. 64, č. 421
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1949.
  • Kat. NG 1960, s. 64, č. 443
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1960.
  • Pešina 1962, s. 375, 377–378
    Jaroslav Pešina, German Paintings of the 15th and 16th Centuries. Praha 1962 (německé vyd.: Alt-Deutsche Meister von Hans von Tübingen bis Dürer und Cranach. Hanau 1962).
  • Pešina 1962, s. XIII
    Jaroslav Pešina, German Paintings of the 15th and 16th Centuries. Praha 1962 (německé vyd.: Alt-Deutsche Meister von Hans von Tübingen bis Dürer und Cranach. Hanau 1962).
  • Kotková 2007, s. 62, č. 33
    Olga Kotková, National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries. Illustrated Summary Catalogue II/1. Praha 2007.
  • Kat. NG 1988, s. 127, 130, č. 293
    Jiří Mašín (ed.), [kat.] Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác. Praha 1988.
  • Feigl 1931–1932, s. 9–10
    Hugo Feigl, Krajiny ze čtyř století. Krasoumná jednota. Praha 1931–1932.
  • J. Opitz 1935, s. 24, č. 131
    [Kat. výst. Madona. Církevní malířství a sochařství doby 1350–1550 z klášterního a soukromého majetku. Výstava jednoty umělců výtvarných v Praze. Praha 1935, (Jižní Německo, způsob Hanse Dürera, kolem 1520)
  • Blažíček 1935, s. 178
    Oldřich J. Blažíček, K výstavě Madony, církevního malířství a sochařství doby 1350–1550. Dílo XXVI, 1935, s. 172–180.
  • Metzger 2002, s. 292, pozn. 5
    Christof Metzger, Hans Schäufelin als Maler. Berlin 2002, pozn. 5
  • Kotková 2006, s. 71–72
    Olga Kotková (ed.), [kat. výst.] The Feast of the Rose Garlands: 1506–2006. National Gallery in Prague. Praha 2006.
  • Pešina 1970, s. 499
    Jaroslav Pešina, Ještě k otázkám německého malířství 15.–16. století v československých sbírkách. Umění XVIII, 1970, s. 486–505.

Od 1931, kdy se obraz dostal do povědomí odborníků i veřejnosti, je spojován se jménem bratra Albrechta Dürera, Hanse Dürera, který od 1527 sloužil jako dvorní malíř polského krále Zigmunda v Krakově. Jak zmínil Feigl (Feigl 1931–1932, s. 9), spojitost s H. Dürerem na základě fotografie ústně potvrdil Max J. Friedländer. I další literatura uváděla Jeronýma z Ringhofferovy sbírky ve vztahu s Hansem Dürerem. Nad možností autorství H. Dürera se pozastavil také Jaroslav Pešina (Pešina 1962, s. 375, 377–378). Upozornil, že tvůrce této malby čerpal ze stejnojmenného mědirytu Albrechta Dürera B. 61 (1496) a dále použil Mořský zázrak (B. 71, kolem 1497–1498). Pešina zároveň vzpomněl na některé odchylky od známých prací Hanse Dürera: mj. jsou datované a signované monogramem HD, vyjmenovává rozdíly rukopisné i stylové. Přesto i po srovnání s dvěma dalšími, pozdějšími vyobrazeními stejného světce od Hanse Dürera ponechává s výhradami tradiční připsání. Desku uloženou v NG vidí jako ranější práci, vzniklou před 1520. Obě další zmíněná vyobrazení Kajícího Jeronýma (1. datovaný 1526 a signovaný monogramem HD, dřevo, 41 × 31 cm, Muzeum Narodowe, Krakov; 2. datovaný 1532 a signovaný monogramem HD, dřevo, 62 × 49 cm, Galleria Giorgio Franchetti alla Ca‘ d‘ Oro, Benátky) recentně rozebíral Dieter Koepplin (Dieter Koepplin, Neue Werke von Lukas Cranach und ein altes Bild einer polnischer Schlacht – von Hans Krell?, Basel 2003, s. 90–93). Z Koepplinovy studie je zřejmé, že kolem malířského díla Hanse Dürera dosud panuje mnoho nejasností. Dle našeho názoru lze proto za současného stavu bádání přijmout ohledně pražského obrazu závěry Pešinovy s tím, že konečné slovo bude možné říci až při monografickém zpracování tohoto méně známého nositele zvučného příjmení Dürer. Obrazem (DO 4097) se zabýval Stefan Bartilla (ústní sdělení z 2006). Jeho studium se týkalo především rámu přítomného obrazu, jenž je ve starší literatuře veden jako původní. Z rozboru latinského textu vyplývá, že rám se netýká tématu, nýbrž je citací podle Lukáše 7, 37–38, a vztahuje se k Máří Magdaleně. Bartilla proto usuzuje, že rám, ač snad ze 16. století, byl pro obraz se sv. Jeronýmem užit teprve druhotně.

Olga Kotková 2007