Portrét Francisca de los Santos, převora escorialského

(1642 – 1693)

Název	Portrét Francisca de los Santos, převora escorialského
Místo vzniku	Španělsko
Datování	1683 – 1690
Provenience	Pallfyovská sbírka, (nejpozději) 1893–1939; sbírka Otto Kretschmera (1875–1945), 1939
Způsob nabytí	získáno v roce 1939
Inventární číslo	O 1784
Katalogové číslo	7
Tematický celek	Španělské malířství a sochařství 13.-19. století
Sbírka	Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla	obraz
Přípis	Na zadní straně napínacího rámu je papírový štítek s tištěným textem: „Coëllo(Claude),1621−1693/ Portrait du prieur du couvent del’Escurial,présentant le Saint Sacrament au roi CharlesII.Etuded’après nature,ayant servi a Coëllo pour son grand tableau.Toile ovale, Hauteur 77 cent.,Longeur 62 cent“; na štítku je perem připsáno ještě číslo „844“.
Rozměry	bez rámu: výška 813 mm / šířka 652 mm
Materiál	plátno
Technika	olej
Literatura	PEREGRINI 1909, s. 8–9 János Peregrini, Néhai nagyméltóságu ERDÖDI GRÓF PÁLFFY JÁNOS valóságos belsö titkos tanácsos cs. És kir. Kamarás, Pozsony vármegye örökös föispánja, Bajmócz örökös ura é a förendiház örökös jogú tagja KIRÁLYFAI KASTÉLYÁBAN található FESTMÉNYEK, MINIATURE’OK ÉS GRAFIKAI LAPOK jegyzéke a vonatkozó leltári é becselési adotokkal, Budapest 1909. SLAVÍČEK 1987 Lubomír Slavíček – Jan Assmann, Staré španělské umění: vybraná díla ze sbírek v ČSSR, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 1987. SULLIVAN 1986 Edward J. Sullivan, Baroque Painting in Madrid: The Contribution of Claudio Coello with a Catalogue Raisonné of His Works, Columbia 1986. SULLIVAN 1989 Edward J. Sullivan, Claudio Coello y la pintura barroca madrileña, Madrid 1989. ŠTĚPÁNEK 1968−1969, s. 222–223 Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praga, Arte Español I−III, 1968/69, s. 222–235, fig. 1–19. ŠTĚPÁNEK 1969 Pavel Štěpánek, La pintura española en la Galería Nacional de Praha, Ibero-Americana Pragensia III, 1969, s. 181–202. ŠTĚPÁNEK 1975, s. 145–152 Pavel Štěpánek, Dos bocetos para la Sagrada Forma de Claudio Coello, Ibero-Americana Pragensia IX, 1975, s. 142–152. ŠTĚPÁNEK–VLK 1978, s. 29 Pavel Štěpánek, Miloslav Vlk (eds.), Sbírky starého umění 15.–19. stol., Privodce a seznam exponáti, Zámek v Nelahozevsi, Praha 1978. ŠTĚPÁNEK 1989−1990 Pavel Štěpánek, Španělské umění 17. a 18. století z československých sbírek, kat. výst., Středočeská galerie, Praha 1989. ŠTĚPÁNEK 1990B, s. 30–36 Pavel Štěpánek, Dos bocetos para la Sagrada Forma de Claudio Coello en Praga, Reales Sitios, 1990, č. 103, s. 30–36. ŠTĚPÁNEK 2017, s. 39–49 Pavel Štěpánek, Two Portrait Studies for Coello’s La Sagrada Forma at the National Gallery in Prague, Bulletin of the National Gallery in Prague XXVII, 2017, s. 38–49 (angl.), 103–109 (čes.). ŠTĚPÁNEK 2019, s. 50–54 Spanish Painting and Sculpture from the 13th to the 19th Century, Illustrated Summary Catalogue, Prague 2019.
Prameny	KRÁĽOVÁ INVENTÁŘ 1893, s. 28 Inventář prvního patra zámku Králová [MV SR SNA, fond Rod Pálfi [sic]—Panstvo Kráľová, inv. č. 855]

Portréty Karla II. (O 1783) i Francisca de los Santos, převora escorialského (0 1784), vycházejí z kompozice Uctívání Nejsvětější svátosti (La Sagrada Forma) ze sakristie Escorialu, která zachycuje převora Santose, jak pozdvihuje monstranci ve tvaru slunce před králem Karlem II., doprovázeným dvořany. Impulsem ke vzniku obrazu byla podle tradice profanace hostie v Gorkumu, k níž došlo v červnu 1572 během nizozemského protestantského povstání. Z hostie, již záměrně pošlapal jeden ze vzbouřenců, měla prý vytrysknout krev. Tato hostie se posléze dostala z Nizozemí do Vídně a do Prahy v majetku Margarity de Cardona (manželky Adama z Dietrichsteina). Následně patřila markýze de Navarrés, která ji věnovala španělskému králi Filipovi II. V roce 1684 byla slavnostně uložena v sakristii Escorialského kláštera. V letech 1685 až 1689 pak vznikl monumentální obraz zachycující bezmála šedesát osob, který měl přispět ke zvýšení úcty ke svátosti oltářní. Oba protagonisté jsou na pražských obrazech zachyceni ve výsecích naprosto věrně respektujících tento escorialský obraz. Avšak srovnání ukazuje, že tomu tak není do posledního detailu. Pro obě pražské malby je společné, že portrétovaní jsou zachyceni v životní velikosti, zatímco na escorialské se obě postavy zmenšují odsunutím do druhého plánu kompozice, i když kompozičně zůstávají středem obrazu. Zvláště u P. Santose pak shledáváme řadu dalších odlišností; například monstrance, již na escorialském obraze pozdvihuje k adoraci, má uprostřed dříku nodus kulového tvaru, zatímco na pražském vyobrazení má nodus monstrance hvězdicovitý tvar. U Karla II. pozorujeme odchylek méně, tvarově i rukopisně se ale odlišuje vázanka s fiží, stejně jako způsob držení klobouku – na escorialském originále je vidět palec levé ruky, jímž král přidržuje klobouk za dýnko, zatímco na pražském jej tiskne k hrudi. Na pražském obraze se proměnila i barevná harmonie postav a jejich pozadí. Je však třeba podotknout, že díla z NGP nenesou znaky jednoznačných kopií. Malířským stylem odpovídají madridské malbě druhé poloviny 17. století. Řada odlišností od postav zachycených na originálním escorialském vyobrazení, zejména pokud jde o měřítko a detaily malby, nasvědčuje tomu, že se jedná o práce vzniklé souběžně s Coellovým obrazem Uctívání Nejsvětější svátosti. Tuto tezi podporuje též skutečnost, že podle obou maleb z NGP byly zhotoveny kopie. Jsou jimi obrazy ze sbírky markýze de la Torrecilla v Madridu, vedené jako kopie podle escorialského originálu, které však prokazují naprosté shody s pražským párem maleb. Vzhledem k tomu, že malíř pracoval na obraze pět let, nabízejí se dvě možnosti: jednak může jít o předběžné studie, jednak o následné podobizny vzniklé podle obrazu již hotového nebo před jeho definitivním dokončením, jejichž autorem je ale v každém případě sám Claudio Coello.

Martina Jandlová (Štěpánek 2019 – kráceno) 2020

Portrét Francisca de los Santos, převora escorialského

Související díla