Portrét ženy

Název Portrét ženy
Datování
Datace uvedená 1566
Provenience Nostická obrazová sbírka, Praha, ?–1945 (poprvé zaznamenáno 1765)
Způsob nabytí získáno 1945 z Nostické obrazové sbírky, Praha
Inventární číslo DO 4145
Katalogové číslo 29
Tematický celek Německé a Rakouské malířství 14.-16. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Značeno vpravo nahoře
Nápis vpravo nahoře: ÆTATIS SVÆ. 38; datováno 1566 a signováno hadem s položenými křídly
Přípis

Rubová strana: červeně napsané č: No. XLI [=Nostic inventář 1819]; na rámu černě napsané č: N.:40

Rozměry
výška 84 cm / šířka 58 cm
Materiál
Literatura
  • Kat. NG 1949, s. 14–15, č. 92–93
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1949.
  • Kat. NG 1960, s. 15, č. 95
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1960.
  • Schade 1974, s. 103, 465, č. 236–237
    Werner Schade, Die Malerfamilie Cranach. Dresden 1974.
  • Würbs 1864, s. 25–26, č. 173, 175
    Carl Würbs, Verzeichniß der Gräflich Nosticschen Gemälde-Galerie in Prag. Prag 1864.
  • Frimmel 1892, s. 133
    Theodor Frimmel, Kleine Galeriestudien I. Band. Bamberg 1892, s. 133, 319 (Lucas Cranach starší – dílna)
  • Bergner 1905, s. 11, č. 43–44
    Paul Bergner, Verzeichnis der gräflich Nosticschen Gemälde-Galerie zu Prag. Prag 1905.
  • O. Kotková 2005, s. 102–103, č. 23
    Obrazárna Pražského hradu. Praha 2005, in: Chamonikola, Kaliopi Chamonikola (ed.), [kat. výst.] Lucas Cranach.
  • Kotková 2007, s. 54–55, č. 29
    Olga Kotková, National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries. Illustrated Summary Catalogue II/1. Praha 2007.
  • Kat. NG 1988, s. 129, č. 288
    Jiří Mašín (ed.), [kat.] Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác. Praha 1988.
  • Holst 1932, s. 29
    Niels von Holst, Die ostdeutsche Bildnisse des 16. Jahrhunderts. Zeitschrift für Kunstgeschichte I, 1932, s. 19–43.
  • Kat. Tokyo 1980, s. 103, 465, č. 236–237
    [Kat. výst.] Exhibition of European Art from the Collection of the National Gallery in Prague. Tokyo – Utsunomiya – Nagoya – Fukuoka – Nara. Tokyo 1980.
  • H. Stuchtey 1999, s. 174
    Saur Allgemeines Künstlerlexikon. Die bildenden Künstler aller Zeiten und Völker. München – Leipzig 1992–2005 (sv. 1–45; kontinuace).
Prameny
  • Nostic inventář č. 283 1765
    Inventarium deren nach Wayl. des ...] Herrn Frantz Wentzl ...] Reichsgraffen von Nostic und Rhyeneck ...] in der Königl. Kleinen Stadt Prag liegenden Otto Graff Nosticchen FideiCommiss Haus befundenen Mobilien und Fahrnussen. So geschehen Prag den 25. Octobris A. 1765. StOA Plzeň, pobočka Žlutice, RA Nostic-Rieneck, L 14, kniha 71; viz: Lubomír Machytka, Archivní doklady k dějinám nostické obrazárny [strojopis z 1980]. ANG, sign. AA 2940.
  • Nostic inventář no. 283/XLI (Holbein) 1819
    Inventur und Fideicommiss-Separation auf dem Familialen Fideicommisse der Reichsgrafen von Nostic-Rieneck in dem Königreich Böhmen. Auf den 10. April 1819 ...] nach Ableben des letzten Besitzers ...] Friedrich Reichsgrafen Nostic Rieneck. StOA Plzeň, pobočka Žlutice, ÚS Nostic Jindřichovice, kniha 1; viz: Lubomír Machytka, Archivní doklady k dějinám nostické obrazárny [strojopis z 1980]. ANG, sign. AA 2940.

Vzhledem k dataci a značení se podobizna spolu s Podobiznou muže (inv. č. DO 4146) již po polovině 19. století (Carl Würbs, Verzeichniß der Gräflich Nosticschen Gemälde-Galerie in Prag. Prag 1864, s. 25–26, který ženský portrét popsal lakonicky jako „podobiznu staré ženy“) objevuje pod autorstvím Lucase Cranacha mladšího. V rámci jeho potrétní tvorby jde o ojedinělé zachycení příslušníků měšťanské střední třídy, zcela cizí Cranachovým okázalým zobrazením členů šlechty. Z těchto podobizen na nás promlouvá strohost a přímo deklarovaná střídmost. Neznáme sice totožnost manželského páru, ale především způsob oblečení vypovídá, že portrétovaní patřili k přívržencům luteránské reformace. Oděv portétované, včetně pečlivě nasazeného čepce, založený na kontrastu černé a zářivě bílé, charakterizuje ženu jako příkladnou hospodyňku starající se o rodinu a domácnost. Role spořádané, pracovité manželky je našem obrazu ještě zdůrazněna tím, že paní domu má na sobě oblečenou zástěru. Dobovou módu v protestantských kruzích lze dobře sledovat u datovaných komemorativních děl z ruky Cranacha mladšího – např. Zmrtvýchvstání Krista s rodinou donátora – epitafu pro první ženu Leonharda Badehorna, 1554 (Lipsko, Museum der bildenden Künste). Po stránce slohové pražské protějškové podobizny odpovídají malířovu projevu 60. let –portrétovaní jsou zachyceni v lehkém natočení, v polopostavě; na jinak jednolité, olivově zelené pozadí dopadá za rameny zobrazených tmavý vržený stín.

Olga Kotková 2007