Název | Stětí sv. Jana Křtitele |
---|---|
Datování | rané 17. století |
Provenience | cisterciácký klášter v Oseku u Duchcova, ?–1945 (poprvé zaznamenáno na počátku 19. století) |
Způsob nabytí | získáno 1949 z cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova |
Inventární číslo | DO 5399 |
Katalogové číslo | 27 |
Tematický celek | Německé a Rakouské malířství 14.-16. století |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | obraz |
Přípis | na rubové straně rámu papírový štítek s razítkem: 1780 |
Popis | Rubová strana opatřena parketáží |
Rozměry |
výška 84 cm / šířka 58 cm
|
Materiál | |
Literatura | |
Prameny |
Obraz je kopií (snad z raného 17. století) namalovanou podle stejnojmenného originálu z kroměřížské obrazárny (inv. č. KE 2367, O 267, lipové dřevo, 84,5 × 58 cm; viz I. Hlobil, in: Kat. Kroměříž 1998, s. 119–123, obr. 9a, či Chamonikola 2005, s. 52–55, kde seznam literatury k uvedenému dílu včetně odkazů k vlastní podobizně umělce – jak známo, Cranach své rysy vtiskl zbrojnošovi vlevo). Deska z Kroměříže (pandán tvoří výjev Stětí sv. Kateřiny) je signována a datována 1515 na halapartně zbrojnoše vlevo. Friedländer – Rosenberg (Max J. Friedländer – Jakob Rosenberg, Die Gemälde von Lucas Cranach. Berlin 1932, s. 42, č. 65; viz též vydání z r. 1978, s. 84, č. 73) uvedli další kopie, vzniklé podle originálu z 1515: v Erfurtu (Angermuseum, dřevo, 87,2 × 61,8 cm), ve Vratislavi a Bukurešti. Vzhledem k tomu, že originály byly namalovány pro olomouckého biskupa Stanislava Thurza, se lze domnívat, že kopistou byl malíř činný na Moravě, obdobně jako Elias Haupner, autor registrované kopie Stětí sv. Kateřiny z 1623.
Olga Kotková 2007