| Název | Bolestná Panna Marie |
|---|---|
| Datování | 16. století |
| Způsob nabytí | daroval 1885 baron Vojtěch (Adalbert) Lanna, Praha |
| Inventární číslo | O 528 |
| Katalogové číslo | 23 |
| Tematický celek | Německé a Rakouské malířství 14.-16. století |
| Sbírka | Sbírka starého umění |
| Druh uměleckého díla | obraz |
| Značeno | vpravo nahoře: na iluzivně malovaném lístku s erbem |
| Nápis | nápis: A. A. Z. G. (znak blíže neidentifikovatelného opata, který dle ústního sdělení P. R. Pokorného nepochází z Čech) a datum: 1634 (lístek se vší pravděpodobností domalován druhotně) |
| Popis | Rubová strana: ztenčena a nalepena na překližku |
| Rozměry |
výška 63 cm / šířka 47 cm
|
| Materiál | |
| Literatura | |
| Prameny |
Obraz je kopií podle Cranachova prototypu Bolestné P. Marie. Friedländer – Rosenberg (Friedländer – Rosenberg 1932) uvádějí, že přímá předloha, snad z doby kolem 1506, se nedochovala – jedinou známou kopií podle nich je tato pražská práce. Z dochovaných verzí Cranachovy Bolestné P. Marie je podle autorů nejblíže obraz, jejž zaznamenali (1932) v Amsterdamu, ve sbírce D. Birnbauma. Ve zmíněné literatuře (Friedländer – Rosenberg 1932) a v evidenci NG je vznik kopie viděn dle data nahoře vpravo, tj. 1634. Ovšem mikroskopická i chemická analýza Jany Odvárkové odhalila, že malovaný papírový lístek s erbem byl dodán druhotně – v UV světle se ukázala průsvitná laková vrstva, která odděluje vrstvy maleb. Madona podle našeho názoru byla namalována ještě v 16. století, čemuž odpovídá i malířský styl. Protějškem Bolestné Marie byla polopostava Bolestného Krista.
Olga Kotková 0000