Název | Mše sv. Řehoře |
---|---|
Datování | kolem 1540–1550 |
Provenience | 1827–1854 zapůjčil hrabě Ernst Valdštejn |
Způsob nabytí | získáno 1949 od Národní kulturní komise, Valdštejnský palác |
Inventární číslo | DO 5359 |
Katalogové číslo | 20 |
Tematický celek | Německé a Rakouské malířství 14.-16. století |
Sbírka | Sbírka starého umění |
Druh uměleckého díla | obraz |
Pečetě | ), tři sběratelské pečetě s erby, jeden z erbů patřil patrně Beřkovským ze Šebířova |
Přípis | papírový štítek s č.: E.C 1709 [= EC inventář]; na rámu papírový štítek s nápisem: Valdštejn 1159 (z 20. století), vprostřed autentický (?) nápis: S and WW (?; v ligatuře) - rubová strana |
Rozměry |
výška 48 cm / šířka 40 cm
|
Materiál | |
Literatura | |
Prameny |
Odbornou literaturou donedávna přehlíženou desku Mše sv. Řehoře, dosavadně vedenou jako saskou práci 1. poloviny 16. století, vidíme jako práci vzniklou ve vztahu k obrazu Mše sv. Řehoře z Bayerische Staatsgemäldesammlungen, Staatsgalerie Aschaffenburg; inv. č. 6270 (A. Tacke, Der katholische Cranach. Zu zwei Großaufträgen von Lucas Cranach d. Ä., Simon Franck und der Cranach-Werkstatt, 1520–1540. Mainz 1992, s. 39, obr. 2–4). Tvůrce desky z Aschaffenburgu vyšel z dílny Lucase Cranacha staršího, je pojmenován právě podle stejnojmenných výjevů a pravděpodobně totožný se Simonem Franckem (A. Tacke, in: Rainhard Riepertinger – Evamaria Brockhoff – Katharina Heinemann – Jutta Schumann (ed.), [kat. výst.] Das Rätsel Grünewald. Schloss Johannisburg Aschaffenburg. Augsburg 2002). Inspirace uvedeným vzorem je zřejmá, na pražské desce však chybí vyobrazení Albrechta Braniborského. Po malířské stránce je provedena více schematicky, postavy se vyznačují kratším tělesným kánonem a umocněnou expresivitou. Tyto odchylky nasvědčují tomu, že autorem pražské desky byl snad saský následovník tzv. Mistra Mše sv. Řehoře (Simona Francka?), jenž po výtvarné stránce patřil k následovníkům Lucase Cranacha staršího. Vznik našeho obrazu lze vidět pravděpodobně ve 30. letech 16. století.
Olga Kotková 2007