Cizoložnice před Kristem

Lucas Cranach starší  – dílna
(1472 – 1553)
Název Cizoložnice před Kristem
Datování 16. století
Provenience Nostická obrazová sbírka, Praha, ?–1945 (poprvé pravděpodobně zaznamenáno 1738; prokazatelně zaznamenáno 1819).
Způsob nabytí získáno 1945 z Nostické obrazové sbírky, Praha
Inventární číslo DO 4211
Katalogové číslo 16
Tematický celek Německé a Rakouské malířství 14.-16. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Popis

Rubová strana opatřena parketáží, na rámu černou barvou č.: N: 172 [=Nostic inventář 1819]
Rozměry
výška 86 cm / šířka 121 cm
Materiál
Literatura
  • Schuchardt II 1851, s. 110, č. 389
    Christian Schuchardt, Lucas Cranach des Aelteren Leben und Werke. Nach urkundlichen Quellen bearbeitet. Band I–III. Leipzig 1851 (Bd. I–II), 1871 (Bd. III).
  • Würbs 1864, s. 7, č. 31
    Carl Würbs, Verzeichniß der Gräflich Nosticschen Gemälde-Galerie in Prag. Prag 1864.
  • Frimmel 1892, s. 133, 319
    Theodor Frimmel, Kleine Galeriestudien I. Band. Bamberg 1892, s. 133, 319 (Lucas Cranach starší – dílna)
  • Bergner 1905, s. 10, č. 40
    Paul Bergner, Verzeichnis der gräflich Nosticschen Gemälde-Galerie zu Prag. Prag 1905.
  • Pešina 1962, s. 17
    Jaroslav Pešina, German Paintings of the 15th and 16th Centuries. Praha 1962 (německé vyd.: Alt-Deutsche Meister von Hans von Tübingen bis Dürer und Cranach. Hanau 1962).
  • O. Kotková 2005, s. 98–99, č. 21
    Obrazárna Pražského hradu. Praha 2005, in: Chamonikola, Kaliopi Chamonikola (ed.), [kat. výst.] Lucas Cranach.
  • Kotková 2007, s. 42
    Olga Kotková, National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries. Illustrated Summary Catalogue II/1. Praha 2007.
Prameny
  • Nostic inventář, č. 181/172 (Kranach) 1819
    Inventur und Fideicommiss-Separation auf dem Familialen Fideicommisse der Reichsgrafen von Nostic-Rieneck in dem Königreich Böhmen. Auf den 10. April 1819 ...] nach Ableben des letzten Besitzers ...] Friedrich Reichsgrafen Nostic Rieneck. StOA Plzeň, pobočka Žlutice, ÚS Nostic Jindřichovice, kniha 1; viz: Lubomír Machytka, Archivní doklady k dějinám nostické obrazárny [strojopis z 1980]. ANG, sign. AA 2940.

K moralitám reformační doby patřila scéna s cizoložnicí před Kristem (k ikonografii viz např. Christine D. Andersson, Religiöse Bilder Cranachs im Dienste der Reformation, in: L. Lewis Spitz (ed.), Humanismus und Reformation als kulturelle Kräfte in der deutschen Geschichte, Berlin 1981, zejména s. 49–53). Dochovalo se velké množství obrazů tohoto námětu: Andersson shromáždila základní údaje o 20 kusech spojených s Cranachovou dílnou (pražská není uvedena), přičemž jednotlivé exempláře jsou si často podobné, byť v drobnostech se liší. Nejstarší z dochovaných verzí od Cranacha, jež ilustruje téma podle evangelia sv. Jana (8, 2–11), je obraz Cizoložnice před Kristem z Kronachu, Fränkische Galerie (kolem 1520, dřevo, 80,6 × 108,2 cm; kat. Claus Grimm – Jan Erichsen – Eva Brockhoff (ed.), [kat. výst. Lucas Cranach. Ein Maler–Unternehmer aus Franken. Festung Rosenberg, Kronach – Museum der bildenden Künste, Leipzig. Augsburg 1994, s. 331, 333). Rozšíření tématu ve výtvarném umění v reformačním kurfiřtském Sasku se přičítá především Lutherovi: 1531 ve Wittenberku Luther kázal o Kristovi a cizoložnici, rokem 1532 je datován Cranachův obraz z Budapešti (kat. Ildikó Ember – Imre Takács – Éva Bonkő – Klara Garas – Zsuzsa Urbach, Museum of Fine Arts Budapest. Old Masters’ Gallery. Summary Catalogue. Volume 3. German, Austrian, Bohemian and British Paintings. Budapest 2003, s. 31). Větší počet těchto zobrazení však prokazatelně vznikalo až po 1537 – některé z nich jsou, jako přítomná práce, signovány hadem se sklopenými křídly (k tomu též Friedländer – Rosenbeg 1978, s. 141–142; č. 364–365). Mezi ně náleží i naše expresivně laděná malba pocházející z nostické sbírky. Do této kolekce náležela i deska Nechte maličkých ke mně přijít (inv. č. DO 4238). Ta v některých případech – zejména u děl komorních rozměrů – tvořila protějšková vyobrazení k výjevu s cizoložnicí. Naše malby však rozhodně nelze přiřadit k sobě, ač je spojuje provenience: liší se rozměry, materiálem, stylem i rukopisem. Charakter obrazu Cizoložnice před Kristem výrazně pozměňují pozdější zásahy v dolní části – přemalována je pravá ruka muže ze skupiny farizejů a starozákonníků vlevo, draperie a pravice Krista (na ostatních verzích drží Kristus provinilou ženu za ruku), dále šat na hrudi cizoložnice, její obě ruce. Styl domalby mluví pro její vznik v barokní době. Průzkum realizovaný během restaurace v roce 2005 prokázal, že pod domalbou není dochována malba původní.

Olga Kotková 2007