Sv. Kristina

Lucas Cranach starší – dílna

(1472 – 1553)

Název	Sv. Kristina
Místo vzniku	Německo
Datování	kolem 1520
Provenience	katedrála sv. Víta, Praha, ca 1520/1530–1619; Obrazárna Pražského hradu 1619–1782; Götzova (?) sbírka 1782 – před 1801; 1801–1922 do OSVPU zapůjčil hrabě Joseph Nostic a jeho dědicové, kteří získali obraz v aukci OSVPU v 1801; v majetku Nosticů ca do 1934; sbírka Richarda Morawetze ca 1934–1939; 1939–1997 v NG; 1997 restituováno de iure dědicům Richarda Morawetze
Způsob nabytí	získáno 1999 od dědiců Richarda Morawetze
Inventární číslo	O 17435
Katalogové číslo	7
Tematický celek	Německé a Rakouské malířství 14.-16. století
Sbírka	Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla	obraz
Přípis	fragment anděla ze scény Zvěstování (viz komentář)
Rozměry	výška 72 cm / šířka 50 cm
Materiál	dřevo lipové
Literatura	Chamonikola 2008, s. 26–27, 192, č. 7 Kaliopi Chamonikola, [recenze] Olga Kotková, German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries National Gallery in Prague. Illustrated Summary Catalogue II/1.Umění LVI, 2008. Beckovský kolem 1700, s. 11–12, 15, 18, 47, 124 Gindely 1878, s. 20, č. 2 Antonín Gindely, Geschichte des Dreissigjährigen Krieges. Erste Abtheilung: Geschichte des böhmischen Aufstandes von 1618. 2. Band. Prag 1878. Kat. Madona 1935, s. 52, č. 116 [Kat. výst. Madona. Církevní malířství a sochařství doby 1350–1550 z klášterního a soukromého majetku. Výstava jednoty umělců výtvarných v Praze. Praha 1935,(Lucas Cranach the Elder) Kat. NG 1939, s. 178 [Kat. výst. Výstava přírůstků. Státní sbírka starého umění. Praha 1939. Cibulka 1939, s. 7, č. 68 Josef Cibulka, Výstava přírůstků ve Státní sbírce starého umění v Praze. Umění XII, 1939. Kramář 1939, s. 155 Vincenc Kramář, Oltář Lukáše Cranacha v chrámu sv. Víta. Národní listy 1939, příloha k č. 186. Loriš 1942, č. 186 Jan Loriš, Lucas Cranach. Mistři malířství, svazek 17. Praha 1942. Lauts 1966, s. XVII, č. 54 Jan Lauts, Staatliche Kunsthalle Karlsruhe. Katalog Alte Meister bis 1800. Karlsruhe 1966. Kat. Weimar 1972, s. 90 Gerhard Pommeranz-Liedtke (ed.), [kat. výst.] Lucas Cranach. 1472–1553. Ein grosser Maler in bewegter Zeit. Schlossmuseum Weimar. Weimar 1972. Hořejší - Vacková 1973, s. 173 Jiřina Hořejší – Jarmila Vacková, Některé aspekty jagellonského dvorského umění. Umění XXI, 1973. Pešina 1974, s. 506 Jaroslav Pešina, Die Tafelmalerei am Jagellonenhof in Prag 1471–1526, II. Acta historiae artium 20, 1974, s. 60–74, s.69 Kat. Tokyo 1980, s. 97, č. 138 [Kat. výst.] Exhibition of European Art from the Collection of the National Gallery in Prague. Tokyo – Utsunomiya Nagoya – Fukuoka – Nara. Tokyo 1980, č.23 M. Kotrbová 1984, č. 23 in: Kotalík, Jiří Kotalík (ed.), Národní galerie v Praze. I. Praha 1984 (slovenské vyd. Bratislava 1988; německé upravené vyd. srov. KOTALÍK 1988). Vlnas – Sekyrka 1991, s. 202–203 Vít Vlnas – Tomáš Sekyrka, Die Kunstwerke der Donauschule in der Tradition der böhmischen Sammlungstätigkeit. Verhandlungen des Historischen Vereins für Oberpfalz und Regensburg 131, 1991, s. 328–335, s. 331–332 H. G. Thümmel, J. Erichsen, in: Kat. Kronach 1994, s. 132, č. 78 Claus Grimm – Jan Erichsen – Eva Brockhoff (ed.), [kat. výst. Lucas Cranach. Ein Maler-Unternehmer aus Franken. Festung Rosenberg, Kronach – Museum der bildenden Künste, Leipzig. Augsburg 1994. Kramář 1998, s. 166–173, 327, č. 148 Michal Šroněk (ed.), Vincenc Kramář, Zpustošení chrámu svatého Víta v roce 1619. Praha 1998, s. 11–12, 15, 18, 47, 124 Thümmel 2002, s. 171 Hans G. Thümmel, Lucas Cranach d. Ä. Die Reformation und die Altgläbigen. In: Uta Schedler – Susanne Tauss (edd.), Kunst und Kirche. Beiträge der Tagung. Osnabrück 2002. J. Wittmann 1998, s. 235 in: Kat. Eisenach, Ingo Sandner (ed.), [kat. výst.] Unsichtbare Meisterzeichnungen auf dem Malgrund. Cranach und seine Zeitgenossen. Wartburg in Eisenach. Regensburg 1998. O. Kotková 2004, s. 64–65 in: Kat. NG , Vít Vlnas (ed.), European Art from Antiquity to the End of the Baroque. Guide to the Exhibition of the Collection of Old Masters of the National Gallery in Prague in Sternberg Palace. Praha 2004 (též české vyd.), , s. 140, č. 126 Fajt 2004, s. 140, č. 126 Jiří Fajt, Das Zeitalter der Jagiellonen in den Ländern der böhmischen Krone und die tschechische Historiographie. In: E. Wetter [ed.], Die Jagiellonen und die böhmische Länder 1471–1526. Kunst – Kultur – Geschichte. Studia jagiellonica lipsiensia 2. Osfildern 2004. Horníčková – Šroněk 2010, s. 149 Kateřina Horníčková – Michal Šroněk, Der Cranach-Altar im Veitsdom – seine Entstehung und sein Untergang. Umění LVIII, 2010. Kat. NG 1949, s. 9 Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1949. Kat. NG 1960, s. 14, č. 90 Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1960. M. Kotrbová 1988, s. 126–127, č. 275 in: Kotalík, Jiří Kotalík (ed.), Die Nationalgalerie in Prag. I. Hanau 1988. Pešina 1962, s. 15, č. 94 Jaroslav Pešina, German Paintings of the 15th and 16th Centuries. Praha 1962 (německé vyd.: Alt-Deutsche Meister von Hans von Tübingen bis Dürer und Cranach. Hanau 1962). Kotková 2007, s. 23 Olga Kotková, National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries. Illustrated Summary Catalogue II/1. Praha 2007. Verzeichnis 1827 Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1827 (další vyd. 1831, 1835, 1838). Verzeichnis 1831, s. 47, č. 850 Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1831. Verzeichnis 1835, s. 72, č. 28 Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1835. Verzeichnis 1838, s. 135, č. 28/850 Verzeichnis der Kunstwerke, welche sich in der Gemählde-Gallerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag befinden. Prag 1838. Verzeichnis 1844, s. 134, č. 28/850 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemählde-Galerie der Privatgesellschaft der patriotischer Kunstfreunde zu Prag. Prag 1844. Verzeichnis 1856, s. 29, č. 16 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1856. Verzeichnis 1862, s. 18, č. 31 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1862. Verzeichnis 1872, s. 19, č. 31 Verzeichnis der Kunstwerke in der Gemälde-Galerie der Privatgesellschaft patriotischer Kunstfreunde zu Prag, sowie der damit vereinigten Hoser'schen Gemälde-Sammlung. Prag 1872. Matějček 1913, s. 38–39, č. 120 Antonín Matějček, Galerie Rudolfinum. Praha 1913. Kat. NG 1988, s. 204 Jiří Mašín (ed.), [kat.] Staré evropské umění. Sbírky Národní galerie v Praze. Šternberský palác. Praha 1988. Bergner 1912, s. 46, č. 166 Paul Bergner, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1912 (německé vyd. Praha 1912) Friedländer – Rosenberg 1932, s. 41 Max J. Friedländer – Jakob Rosenberg, Die Gemälde von Lucas Cranach. Berlin 1932 (2.. a 3. rozšířené vyd. 1979, 1989; anglické vyd. viz: FRIEDLÄNDER – ROSENBERG 1978). Friedländer – Rosenberg 1978, s. 69 Max J. Friedländer – Jakob Rosenberg, The Paintings of Lucas Cranach. New York 1978. Barvitius 1889, s. 319 Vojtěch Barvitius, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1889 (německé vyd. Praha 1889). Blažíček 1935, s. 24, č. 132 Oldřich J. Blažíček, K výstavě Madony, církevního malířství a sochařství doby 1350–1550. Dílo XXVI, 1935, s. 172–180. J. Chlíbec 1992, s. 331–332 [Kat.] Národní galerie v Praze. Staré evropské umění. Šternberský palác. Praha – Paris 1992 (též francouzské a anglické vyd.).
Prameny	Hrad inventář, č. 1383 1621 Heinrich Zimmermann, Das Inventar der Prager Schatz- und Kunstkammer vom 6. Dezember 1621 nach Akten des k. und k. Reichsfinanzarchivs in Wien. Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses XXV/2, 1905, s. XLIX. Hrad inventář, č. A 585 1637–1648 Beda Dudík, Die rudolphinische Kunst- und Raritätenkammer in Prag. Mitteilungen der k. k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Baudenkmale XII, 1867, s. XLI. Hrad specifikace 1650 Specification Derienigen Sachen, welche bey der, auf der Löbl. Böhm. Camer beschehene gnedige Verordnung, den 29. July Anno 1650 gehalten Inventur, in der Kaysl. Schatz-und Kunst-Camer, befunden, und wie hernach folget beschrieben worden’. Archiv Pražského hradu, Eduard R. von Engerth, Kunsthistoriche Sammlungen der allerhöchsten Kaiserhauses. Gemälde. Beschreibendes Verzeichniss. I. Band. Italienische, spanische und französische Schulen. Wien 1882, s. XXIII; Karl Köpl, Urkunden, Acten und Regesten und Inventare aus dem k. u. k. Statthalterei-Archiv in Prag. Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses X, 1889, s. CXXXI. Hrad inventář, č. 492 1685 Inventarium Der Röm. Kayserl. Maytt. Mahlerey auff dem köningl. Prager Schloß, Ao. 1685. Archiv Pražského hradu, inv. č. 95. Hrad inventář, č. 477 1737 Inventar der Khunst- und Schatzkammer auf dem Prager Schlosse, 1737 October 5, Prag. Archiv Pražského hradu; srov. Karl Köpl, Urkunden, Acten und Regesten und Inventare aus dem k. u. k. Statthalterei-Archiv in Prag Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses X, 1889, s. CLXI. Hrad inventář, , č. 82 1763 Inventarium der ehedem in der königlichen schatz- oder kunstkamer aufbehalten gewesten, dermalen in den königlichen sogenanten bildersaal übertragene sachen, 1763 October 20, Prag. Archiv Pražského hradu; viz: Karl Köpl, Urkunden, Acten und Regesten und Inventare aus dem k. u. k. Statthalterei-Archiv in Prag Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses X, 1889, s. LXIII–CC. Hrad inventář, č. 71 1782 Inventarium deren laut decreti de dato 21 septembris 1781 in den königl. burg in der sogenannten schatzkammer [...]. Archiv Pražského hradu; viz: Karl Köpl, Urkunden, Acten und Regesten und Inventare aus dem k. u. k. Statthalterei-Archiv in Prag. Jahrbuch der kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses X, 1889, s. LXIII–CC. Hrad prodej, č. 71 (?) 1782 Inventarium über die in allhiesieger k. u. k. Schatzkammer vorfindigen Figuren, Maschinen und Effekten, welche auf allerhöchsten K. u. K. Befehl den 13. Monatstag May 1782 zum besten des allhiesiegen armen Besorgung-Stift licitando veräussert worden. Archiv Pražského hradu, Hradní inspekce, inv č. 107. EC inventář č. 850 (L. Cranach mladší) Einreichungs-Catalog der Gemaelde-Gallerie der Gesellschaft patriotischer Kunst Freunde ANG, fond SVPU, sign. AA 1223/1–2. Nostic prodej Seznam a ocenění obrazů, které hrabě Joseph Nostic nabízí k prodeji. StOA Plzeň, pobočka Klatovy, ÚS Nostic Planá, karton 49; viz: Lubomír Machytka, Archivní doklady k dějinám nostické obrazárny [strojopis z 1980]. ANG, sign. AA 2940. OP inventář, č. 95 (Lucas Cranach starší) 1919–1939 Inventář obrazů a plastik spravovaných Obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění, později Státní sbírkou starého umění, v letech 1919–1939. ANG, fond SSSU, fond, sign. AA 3702.

Zlomek se sv. Kristinou tvořil pravé křídlo triptychu, jehož středem bylo vyobrazení Trůnící P. Marie, kterou obklopovaly sv. Kateřina, Barbora, Dorota a Markéta. Fragment této střední desky je vystaven v Obrazárně Pražského hradu (inv. č. O 258) (viz Kaliopi Chamonikola (ed.), [kat. výst.] Lucas Cranach. Obrazárna Pražského hradu. Praha 2005, zejména s. 18–22, 61). Kromě desky z NG se z původního tzv. Pražského oltáře dochovaly další zlomky: Sv. Markéta (Bayerische Staatsgemäldesammlungen, Staatsgalerie Aschaffenburg, inv. č. 1428), Sv. Anežka Římská (Staatliche Kunsthalle Karlsruhe, inv. č. 118) a nově objevená světice, snad Apolena (München, sbírka Jana Wittmanna a Kerstin Otto; srov. K. Chamonikola 2005, s. 58–64, č. 7, obr., zde podrobný přehled dosavadního bádání a literatury). Oltář byl objednán přímo u Cranacha pro katedrálu sv. Víta, kdo stál za touto zakázkou, zůstává v dobových pramenech nedoloženo, novější bádání se kloní k tomu, že archu objednali Habsburkové, k čemuž poukazuje zápis v Hradním inventáři z 1621 (poprvé uvedl Kramář 1939, č. 186; viz navržená hypotéza Chamonikola 2005, s. 18–22). Celek, jak zmiňuje i uvedený inventář, byl rozbit na kusy během obrazoboreckého útoku, k čemuž jsou dochovány i popisy této historické události (viz např. v kronice Beckovského, ca 1700). Literatura ohledně původního umístění Cranachova oltáře v katedrále není jednotná. Dle nejnovějšího bádání mohl zdobit chór P. Marie (Horníčková – Šroněk 2010, s. 2–16). Na desce se sv. Kristinou lze vlevo nahoře rozpoznat hlavu anděla na obláčku. Vpravo vidíme zbytky další ženské postavy, dle části cedule a konce šípu lze usoudit, že v pozadí stála sv. Uršula. Obvyklý atribut sv. Kristiny, mlýnský kámen, jenž odkazuje k jejímu martyriu, na fragmentu chybí (byť pravděpodobně jej měla Kristina u nohou). Světici však jednoznačně identifikuje nápis v jejích rukou, provedený v gotické minuskuli, jenž skrývá její jméno. Rubová strana nese část postavy archanděla Gabriela ze scény Zvěstování. Tato postava však není původní, jak ostatně potvrdil i průzkum Z. Grohmanové z r. 1993, jedná se zřejmě o vrstvu z počátku 17. století. Pod ní se ovšem nachází vrstva starší, která nese dekor s ornamentálním motivem.

Olga Kotková 2007