Podobizna dvaašedesátiletého muže (manžel Dorothey Jörg)

Barthel Beham
(1502 – 1540)
Název Podobizna dvaašedesátiletého muže (manžel Dorothey Jörg)
Místo vzniku Německo
Datování
Datace uvedená 1524
Provenience majetek hrabat Šternberků, zámek Troja v Praze, ?–?, před 1894 majetek rodiny Židlických
Způsob nabytí získáno 1894 od rodiny Židlických (prostřednictvím pana Borovského)
Inventární číslo O 720
Katalogové číslo 3
Tematický celek Německé a Rakouské malířství 14.-16. století
Sbírka Sbírka starého umění
Druh uměleckého díla obraz
Nápis na lístku nahoře: DA.MAN.1524.CALT./DA.BAS.ICH62IAR.ALT
Rozměry
výška 44 cm / šířka 34 cm
Materiál
Literatura
  • Kat. NG 1955, s. 66, č. 421
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1955.
  • Löcher 1967, s.122
    Kurt Löcher, Nürnberger Bildnisse nach 1520. In: M. Lisner, R. Beckmann (edd.), Kunstgeschichtliche Studien für Kurt Bauch zum 70. Geburtstag von seinen Schülern. München – Berlin 1967.
  • Strieder 1993, , s. 153–154, 281, č. 165
    Peter Strieder,Tafelmalerei in Nürnberg 1350–1550. Königstein im Taunus 1993.
  • K. Löcher 1994, s. 63, 66, 217, č. 74
    Saur Allgemeimes Künstlerlexikon. Die bildenden Künstler aller Zeiten und Völker. München – Leipzig 1992–2005 (sv. 1–45; kontinuace), in: Saur 8
  • K. Löcher 1994, s. 288
    Saur Allgemeimes Künstlerlexikon. Die bildenden Künstler aller Zeiten und Völker. München – Leipzig 1992–2005 (sv. 1–45; kontinuace), in: Saur 8
  • Kat. NG 1949, s. 64, č. 420
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1949.
  • Kat. NG 1960, s. 64, č. 442
    Jaroslav Pešina – Jiří Mašín, [kat.] Národní galerie v Praze. Sbírka starého umění. Praha 1960.
  • Kotková 2007, s. 20, 191, č. 3
    Olga Kotková, National Gallery in Prague. German and Austrian Painting of the 14th–16th Centuries. Illustrated Summary Catalogue II/1. Praha 2007.
  • Bergner 1912, s. 133, č. 438
    Paul Bergner, Katalog obrazárny v domě umělců Rudolfinum v Praze. Praha 1912 (německé vyd. Praha 1912), (Cranach – škola)
Prameny
  • Zpráva 1894 1894
    Zpráva Dr. K. Chytila o získaných obrazech pro OSVPU v r. 1894. ANG, fond SVPU, sign. AA 1637.
  • Valdštejn EC inventář, č. 2411 (anonym) 
    Einreichungs-Catalog der Gemaelde-Gallerie der Gesellschaft patriotischer Kunst Freunde. ANG, fond SVPU, sign. AA 1223/1–2.
  • OP inventář, č. 908 (Německý mistr z 1524) 1524
    Kurt Löcher (1967) poprvé zmínil, že pražská podobizna tvoří protějšek k Podobizně Dorothey Jörg, jež se 1961 objevila na uměleckém trhu (Julius Böhler, Mnichov). Oba obrazy si odpovídají stylově, rovněž podoba nápisů je stejná. Přestože je pražská deska menší (Podobizna Dorothey Jörg má rozměry 52,8 × 35,8 cm), je velmi pravděpodobné, že byla zmenšena druhotně. Tuto domněnku však vzhledem k silnému poškození původní desky a četným pozdějším zásahům nelze restaurátorským průzkumem provedeným 1994 Jiřím Třeštíkem ani vyloučit, ani potvrdit. O možném autorství mladého Barthela Behama u Podobizny Dorothey Jörg se poprvé mluví v r. 1961 (P. Strieder, in: [Kat. výst. Meister um Albrecht Dürer. Germanisches Nationalmuseum, Nürnberg. Nürnberg 1961, s. 64, č. 30). Olga Kotková 2007 – upraveno Inventář obrazů a plastik spravovaných Obrazárnou Společnosti vlasteneckých přátel umění, později Státní sbírkou starého umění, v letech 1919–1939. ANG, fond SSSU, fond, sign. AA 3702.

Do produkce kolínské malby počátku 16. století přesně zapadá deska s Nanebevstoupením Krista, která byla dlouhodobě v evidenci NG vedena jako dílo západoněmeckého mistra z konce 15. století. Teprve poslední bádání (Kotková 2007, 2009) ukázalo, že jde o práci Bartholomäa Bruyna staršího. Mezi raná díla tohoto mistra badatelé (zejm. Horst-Johannes Tümmers, Die Altarbilder des Älteren Bartholomäus Bruyn. Köln 1964, s. 48–51, č. A 4, A 6 a A 10) zařazují 10 maleb podobných rozměrů (o velikosti zamalované plochy ca 48 × 34 cm), které mají dole umístěný štít. U většiny z nich zůstal prázdný, u tří z nich jsou v tomto místě namalovány erby. Tümmers (Tümmers 1982, s. 116) k této skupině přiřadil sedm maleb líčících scény ze života a utrpení Krista: 1. Zvěstování (Bonn, Rheinisches Landesmuseum), 2. Navštívení P. Marie (Wiesbaden, Städtisches Museum), 3. Narození Krista (Gent, soukromá sbírka), 4. Klanění tří králů (Gent, soukromá sbírka), 5. Ježíš mezi učenci (Koblenz, Mittelrhein-Museum der Stadt Koblenz), 6. Zmrtvýchvstání Krista (Antverpy, Koninklijk Museum voor Schone Kunsten), 7. Trůn Boží Milosti (registrováno na uměleckém trhu). Dále k tomuto souboru náležejí dvě desky zobrazující skony svatých: 8. Umučení sv. Uršuly (Kolín nad Rýnem, Wallraf-Richartz-Museum) a 9. Umučení bratří Makabejských a jejich matky (dříve Kreuzlingen, sbírka Kisters, nyní patrně v neznámé soukromé sbírce) a konečně 10. Madona se sv. Benediktem a sv. Scholastikou (Mönchengladbach, sbírka Otten). Pražská práce navazuje ikonograficky, odpovídá slohově, typologií postav i po technické stránce. Tyto společné rysy napovídají, že Nanebevstoupení patří k uvedenému souboru a tvoří jeho jedenáctou, dosud neznámou součást. Tři dokončené erby na deskách cyklu se podařilo identifikovat: znak u nohou dvou donátorek na Narození Krista náleží pravděpodobně rodu hrabat Manderscheid-Blankenheim (Tümmers 1982, s. 115). Z jejich rodu pocházela Elisabeth hraběnka von Mandersheid (1518–1544), abatyše kláštera sv. Cecílie v Kolíně nad Rýnem. Na desce Umučení sv. Uršuly se objevuje alianční znak kolínského starosty Adolfa Rincka (* 1472) a Margarety von Hardenrath. Na Umučení bratří Makabejských a jejich matky je znak s půlměsícem patřící humanistovi a zpovědníku kolínského kláštera benediktinek Heliasu Mertzovi († 1527). Znaky lokalizují desky diskutovaného cyklu do Kolína nad Rýnem, kam Bruyn přesídlil kolem 1512–1515.

Olga Kotková 2007