Velký pohled na Mohuč

(13. 7. 1607 – 25. 3. 1677)

Název	Velký pohled na Mohuč
Datování	1632
Provenience	dle literatury (Spies 1926) původně v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze
Způsob nabytí	převedeno do Národní galerie v roce 1949
Inventární číslo	K 31239
Katalogové číslo	5
Tematický celek	Kresby Václava Hollara
Sbírka	Sbírka grafiky a kresby
Druh uměleckého díla	kresba
Rozměry	výška 211 mm / šířka 379 mm
Materiál	papír
Technika	pero (pero černě, štětec šedě a hnědě)
Literatura	Kat. Mohuč 1987, kat. č. 71 Wenzel Hollar 1607–1677: Reisebilder vom Rhein: Städte und Burgen am Mittelrhein in Zeichnungen und Radierungen, kat. výst., Landesmuseum Mainz, Mainz 1987. Kat. Praha 2007, kat. č. II/17 Alena Volrábová (ed.), Václav Hollar a Evropa mezi životem a zmarem / Wenceslaus Hollar and Europe between Life and Desolation, kat. výst., Národní galerie v Praze, Praha 2007. Spies 1926, s. 48 W. Spies, Koblenz, Wenzel Hollar: Rheinlandschaften aus der Zeit des Dreissigjährigen Krieges, Düsseldorf 1926. Sprinzels 1938, č. 144 Franz Sprinzels, Wenceslaus Hollar and His Drawings / Hollar: Handzeichnungen, Wien 1938. Urzidil 1936, tab. XII, obr. 34 Johannes Urzidil unter Mitarbeit von Franz Sprinzels, Wenceslaus Hollar: Der Kupferstecher des Barock, Wien–Leipzig 1936. Volrábová 2017, kat. č. I.E/10 Alena Volrábová, Václav Hollar (1607–1677): kresby. Soupisový katalog, Národní galerie v Praze, Praha 2017.

První velké reprezentativní panoráma města v Hollarově kreslířském díle vzniklo asi již v roce 1632, přinejmenším na něm umělec nejspíše od té doby pracoval. Časná datace vychází ze zobrazení rozestavěné švédské pevnosti Gustavsburg (viz Kat. Mohuč 1987). Hollar kresby dokončoval podle předchozích studií později, a tak je možné, že výsledná veduta vznikla rovněž s odstupem. O tom jsem uvažovala již dříve (viz Kat. Praha 2007), protože na řece pluje – lépe řečeno, je tažena koňmi – loď, jež se nápadně podobá Arundelově plavidlu, se kterým zde poselstvo včetně Hollara cestovalo v roce 1636. Hollar pak vydal reprezentativní grafický list se dvěma pohledy na Mohuč, z nichž horní byl proveden jako varianta této kresby (P 864, NH 192) včetně postav a dalších motivů v popředí. Grafika není datována, ale obecně se klade do Hollarova raného období. Pohled na Mohuč v každém případě náleží k umělcovým mistrovským dílům. Vidíme zde ještě ozvuky sérií Civitates orbis terrarum, pro něž byly příznačné například repusoárové stafáže, jež reprezentovaly typické místní obyvatele. Rozeklaný strom v popředí jednak doplňuje kompozici a jednak odkazuje na další cykly pohledů na města – Topographie Matthaea Meriana st., pro něhož byl tento způsob dotváření kompozice charakteristický. Merian ostatně vydal ve své Topographii Archiepiscopatum Mogutiensis v roce 1646 poněkud upravený pohled na Mohuč na základě této veduty.

Alena Volrábová 2020